Doktor od jazera hrochov

Po překvapení jménem Nejkrásnější hádanka jsem byl zvědavý na tolik kritizovaný snímek od režiséra, jehož pověst ho předchází. Bohužel, Doktor od jezera hrochů je… zklamání? Ne, tolik jsem od toho nečekal. Nuda? Ano. Za celý film jsem se zasmál sotva jednou a pousmál tak třikrát. Některé scény (hlavně ke konci) sklouzávaly přes hranice dobrého vkusu a trapnosti. Navíc zde najdete maximálně tři normální postavy (Stanková, Vladyka, Novotný) ale tím to končí. Výjimkou je ovšem Holubová, jejíž tchyně je sice dost nenormální postava, ale zahrála ji bravurně, takže to jsem ještě ochoten skousnout. Když si to tak zpětně projíždím, tak jediný, kdo mě opravdu překvapil, byla právě Alžběta Stanková - pěkná, mladá a nad mnohými výkony rozhodně vyčnívající. Ovšem zbytek nestojí ani za zmínku. 40 %. (24.11.2010)

Vypadá to spíše jako podle Rosamundy Pilcherové, než Švandrlíka. Troška už zřejmě nikdy nepřekročí stín hoštické trilogie a zůstane u kameňáků a červené knihovny. Občas jsem se uchechtl, avšak na jedno podívání zcela dostačující. Hvězdu za pěknou s/m scénu s následnou fotodokumentací a druhou za rašpli Holubovou, která se sice potácí někde mezi Škopkovou a macechou z Mrazíka, ale celkově je neodolatelně jedovatá, zmije jedna. Škoda, že při scéně holení nevsadil Troška na pořádné gore, mohla být ještě jedna hvězda navíc. (05.09.2011)

Pitvořící se postavy jako z animáků o retardovaném městě, plném retardovaných lidí a to ještě retardované lidi urážím. Pan Troška má svůj svět pro který točí své veselé troškařice, svět ve kterém má největší IQ lososový chlebíček a to jenom proto, že byl dražší než vajíčkový. Máme svobodnou vůli na co se koukat a i já, přiznám se, koukám na jeho patvory, ale jen proto, abych se nechal znova a znova udivit, jak je vůbec možné mít tak málo fantazie a málo snahy natočit něco co by lidem vzalo dech, co by je poučilo, pomohlo jim se zamyslet. Troškův svět lidem vlastně říká, serte na Vaše každodenní starosti a nechte svůj mozek atrofovat ve jménu hlouposti, lenosti a povrchnosti. (03.05.2015)

Troška a jeho další pokus o totální degradaci českého národa na bandu přízemních buranů. Pravda, co čekat od národa, kde nejpoužívanější papírovou věcí krom hajzlpapíru je bulvár Blesk, kde pelikán jménem Zeman usedá na svou pravidelnou stolici na Pražském hradě a kde Zdeněk Troška rozdává dobrému vkusu facky jednu za druhou. V paměti mi utkvělo několik scén, na něž bych opravdu velmi rád zapomněl. Při scéně, kdy si troška "hraje" se zadkem Jardy Šmída, se mi udělalo skutečně nevolno, chytl jsem barvu Rákosníčkova podpaží a mrákoty se o mě pokoušely jako snad nikdy. A Pogodová s džu-džu šamany mě bude dlouho strašit ve snech. Že já vůůůlse na tuhle krávovinu díval!!! (04.10.2010)

Neškodná letní komedie, která bohužel často tíhne k pavlačovému humoru. Není to žádný zázrak, ale např. Langmajer byl výtečnej. Po debilních Troškových Kameňácích konečně něco, co se dalo bez problémů vidět. V paměti to příliš dlouho neutkví, ale žádné velké ambice si to neklade, tak netřeba čekat něco velkého. Jinak 110 minut je na film podobného typu obludně moc. Kdyby to mělo 90, vůbec nic by se nestalo. 50% (28.09.2010)