Star Trek: Do temnoty

Ač musím říct, že Blockbustery jsou mým nejoblíbenějším žánrem vůbec, tak u Star Treku jsem poprvé zažíval lehčí nudu a zklamání. Co to je za nepořádek! Pronásledování, skákání, exploze, opět skákání, terorismus, úmrtí, vzkříšení, další exploze, klišovité starship souboje, oldschool scény, degradace, povýšení. Ale: žádná výprava, žádné tajemství, žádné lidstvo, žádné vzrušení, žádné tempo, žádný zázrak, žádné budování napětí, žádná originalita, žádné vyvíjení postav. Chyběla tomu štáva. 65% (28.08.2013)

No, tak vám tedy opravdu nevím! Štíty nestálo zato vůbec vztyčovat, ani na chvíli mi u toho necuklo ve warpovém pohonu, na můstku bylo sucho a dřelo to, a všechny ty dokonalé vizuální duperele nevykompenzovaly scénář suchý jako výraz Leonarda Nimoye při sledování Battlestar Galactiky. Nepatřím sice k těm, co si doma lepí špičaté boltce a zachraňují na conech s ostatními otylými nerdy hvězdnou flotilu od klingonské invaze, nicméně u prvního filmu jsem si nadšeně leštil phaser. Po filmu druhém jsem vyloudil akorát tak hlasitý, hrdinný kapitánský Grk a s radostí zanechal posádku lodi Entršajs v šedivém průměru nehostinné galaxie pubertálních masturbantů. (22.08.2013)

"Láska projde zkouškou, přátelství budou roztrhána na kusy..." Kecy prdy marmeláda, jak praví staré rčení. V poslední době mě velmi silně dráždí, když o sobě věci prohlašují, že jsou chytré, a potom nejsou. Za hlavní nedostatek považuji obsazení hlavního blonďáka, neboť prostě eh, takhle nevypadají praví muži. (29.01.2014)

Jednoduše špičkový sezónní blockbuster - perfektní vizuálno, jedno z nejlepších 3D ve filmu, charismatický záporák (vážně Sherlocku? Wow) i chytrá zápletka s několika možná ne zcela logicky vymazlenými, ale za to emocionálně perfektně vygradovanými zvraty... Přesto, ač nepříliš znalý Star Trek univerza, mám pocit, že se komplexnost, kouzlo a tradice Star Trekovské rodiny nahrazuje za prostou mainstreamovost. Minulý Star Trek rozehrál zajímavou hru s alternativní realitou a mimoslovně přislíbil nekonečné možnosti, Star Trek: Do Temnoty je konceptuálně velice podobný (mainstreamová akce s omlazenou geekovskou posádkou, která nahrazuje zkostnatělost nejen věkem, ale i nekonvenčním uvažováním), ale přesto může způsobit mírně nahořklý pocit, že možnosti se zúžily. Budoucnost Star Treku již v konverzačních a přemýšlivých výpravách po vesmíru nikdy nebude. Místo toho nás nejspíš čeká jedna akce za druhou. Je to blyštivé, chytlavé, skvěle to baví, ale na plnou palbu to necítím... 8/10 (04.06.2013)

Když by člověk hodně chtěl, mohl by říct, že Abrams vytvořil mnohovrstevnatě sofistikované oživení "Star Treku", kde umocnil a aktualizoval všechny aspekty klasického seriálu, tedy nejen jeho idealismus a étos, ale také jeho campovost. Spíš je ovšem na místě si přiznat, že druhý nový "Star Trek" má podstatné problémy, které pak dávají vyniknout jeho nechtěně směšným prvkům v čele s děsivým přehráváním všech hlavních zúčastněných. Achillovou patou filmu se stává scénář, který je celý vystavěný kolem jednoho velkého zvratu vážícímu se k odhalení jména hlavního záporáka a z toho následně odvozených variací na ikonické momenty klasických "Star Trek" filmů. Jenže kromě těchto prvků film nenabízí nic jiného, co by upoutalo diváckou pozornost a umocnilo tak efektnost těchto momentů. Jestliže v nových "Star Wars" Abrams zaštítil vznik skvělé fanfikce, která nápaditě variovala, převracela, aktualizovala a obohacovala kánon, "Star Trek: Do temnoty" je ukázkovým příkladem lajdácké fanfikce, která jen nekoncepčně variuje svůj vzor, ale při tom do něj nevnáší nic nového, ale ani samostatně funkčního. Můžeme teoreticky děkovat, že "Star Trek" se tak paradoxně stal odstrašujícím příkladem, ze kterého se u Disneyů poučili a tak Abramsovi svěřili jen první díl nových pokračování. Právě druhý "Star Trek" totiž ukázal, že Abrams je skvělý ve vytváření nových a chytrých variací starých světů, ale bohužel už pak napodruhé neví, co si s nimi počít. (16.12.2016)