Zbohom, pán profesor !

"Je to nudný idiot," zazní někde na začátku replika na adresu hlavní postavy, což je nejenom pravda, ale tato věta by se dala jistou personifikací připodobnit i k celému filmu. Jak už tu bylo napsáno (a tato myšlenka mě samotného napadla už dříve), žebříček je plný utahaných, unuděných a nicneříkajících sraček zejména proto, že mají strašně málo hodnocení sestávající z názorů šprtů a rádoby kritiků. Mít všechny tyhle filmy cca 50 000 hodnocení běžných křupanů jako jsem já, vypadal by ten žebříček úplně jinak. Takže sečteno podtrženo další strašná píčovina o ničem. 15% (13.05.2022)

Je až neuvěřitelné, jak málo hodnocení tento úžasný film tu má. O to pozoruhodnější je, jak vyrovnaná jsou. Předřečníci už tu mnohé vyjádřili, film je skvělý v několika rovinách. Jednoznačně zlatým písmem zapsaný do zlatého fondu kinematografie. Přivedl mne sem snímek jiný - Společnost mrtvých básníků, který většina tak opěvuje, ale pro mne byl zklamáním. Možná proto, jak ho jiní vynášejí, dalo mi to laťku snad až moc vysoko a film tam nedosáhl - nedosahuje. Nepřijde mi nijak nadprůměrný. Zato "Pan Chips", zde těch 5* nestačí. Jistě se najdou i takoví, co se mnou souhlasit nebudou, zejména z řad oněch, co stojí před nějakou mazaninou na plátně a chválí a chválí a až po vernisáži se zjistí, že byl azavěšeno vzhůru nohama ... - tedy, mohou se mnou nesouhlasit, ale to je asi tak vše, co mohou dělat. A vám, kteří si rádi opravdovou kvalitu užijite, film skutečně doporučiji. (17.08.2016)

Naprostý vrchol filmového umění - od námětu o smyslu klasického vzdělávání, přes prostředí konzervativní britské školy, přes promyšlenou stavbu příběhu, až po naprosto dokonalého Petera O´Toola. Po dvou a půl hodinách jsem litoval, že to skončilo, klidně bych si dal ještě jednu stejně dlouhou stopáž. (20.11.2011)

Keďže som si túto verziu pozrel iba deň po zhliadnutí originálu z 1939, nejde sa vyhnúť porovnávaniu a musím povedať, že pôvodný film má navrch v každom jednom aspekte, snáď len O'Toole sa dokázal aspoň priblížiť svojmu predchodcovi, oscarovému Donatovi. Nejde len o to, že tento film bol prerobený na muzikál, lebo muzikály mám celkom v obľube, no tie hudobné čísla tomu nedali nič, pripadali mi zbytočné, aj keď Petula Clark spievala krásne. Tých zmien je tu pomerne dosť, vrátane inej doby (prvý film v dvadsiatych rokoch končil, tento začína), celá línia s manželkou je úplne odlišná a určite nie lepšia, hlavne tie pasáže z večierkov sú zbytočné a ani to zoznamovanie nebolo také roztomilé. Aj samotná postava profesora tu nie je až taká sympatická, nedokázal som pochopiť, na základe čoho sa do neho Catherine zamilovala a ani prečo ho nakoniec mali jeho žiaci tak radi, keď predtým bol dosť neobľúbený. V origináli dostali študenti viac priestoru (podľa priezvísk sme mohli sledovať generácie niekoľkých rodín), vrátane budovania vzťahu medzi nimi a Chipsom, asi aj vďaka tomu, že tam profesorove manželstvo trvalo podstatne kratšie. Nie je to zlý film a keby som videl toto spracovanie ako prvé, dal by som 4 hviezdy, no takto na mňa nemal čím zapôsobiť. Síce je dej výrazne zmenený, no dôležité pasáže ostali rovnaké od slova do slova a už nemali ten účinok. (26.11.2015)

Toto je příběh lásky. Nikdo neví, proč pociťujeme náhle neodolatelnou náklonost k určitému člověku bez rozumné příčiny a pro jiné máme v lepším případě jen lhostejnost. Je to jakési souznění duší, které trvá a nemůže je změnit nic, často ani smrt. Koho potká takováto láska, má v životě velké štěstí. Tento film popisuje, jak se takový cit rodí mezi dvěma lidmi z naprosto odlišných prostředí, nelogicky a proti všem pravidlům. Příběh plyne pomalu, tiše a nenápadně se rodí hluboký cit mezi profesorem a subretou. Zdánlivě se nic neděje a přece se děje všechno. Umět vyprávět strhující příběh bez velkých slov a kulis je projevem velkého filmového umění. Pro mě jeden z naprosto nezapomenutelných filmů, který mohu vidět vždy znovu a znovu, protože je lidsky pravdivý a uvěřitelný. (21.11.2012)