Zbohom, pán profesor !

Naprostý vrchol filmového umění - od námětu o smyslu klasického vzdělávání, přes prostředí konzervativní britské školy, přes promyšlenou stavbu příběhu, až po naprosto dokonalého Petera O´Toola. Po dvou a půl hodinách jsem litoval, že to skončilo, klidně bych si dal ještě jednu stejně dlouhou stopáž. (20.11.2011)

"Je to nudný idiot," zazní někde na začátku replika na adresu hlavní postavy, což je nejenom pravda, ale tato věta by se dala jistou personifikací připodobnit i k celému filmu. Jak už tu bylo napsáno (a tato myšlenka mě samotného napadla už dříve), žebříček je plný utahaných, unuděných a nicneříkajících sraček zejména proto, že mají strašně málo hodnocení sestávající z názorů šprtů a rádoby kritiků. Mít všechny tyhle filmy cca 50 000 hodnocení běžných křupanů jako jsem já, vypadal by ten žebříček úplně jinak. Takže sečteno podtrženo další strašná píčovina o ničem. 15% (13.05.2022)

Muzikály miluji každým coulem a tohle je jeden z mála, který se mi tolik nelíbil. Postavu pana Chipse jsem si musela oblíbit postupem filmu, nezačnete ho mít rádi hned od začátku na rozdíl od jeho vyvolené krásné a hlavně talentované zpěvačky (bože ten hlas má nádherný!). Na mě byla postava Chipse až moc strohá, upjatá, nudná, ale chápu, že takový měl opravdu být a proto tleskám Peter O'Toolovi za výkon, který byl bezvadný. Hudba je krásná, písně trošku jednodušší hudebně, složitější na slova, takže vám neuvíznou v hlavě, ale jsou hezké. Co mě na tom mrzelo nejvíce byl konec, opravdu jsem trpěla a brečela jak želva, v tu chvíli jsem si uvědomila, jak moc jsem si Chipse za ty 2 hodiny oblíbila. I když je film krásně natočený, má skvělou hudbu a herce, tak je příběh trošku roztahaný a ne tolik zajímavý, aby mě na takovou délku dokázal zaujmout a proto je to pro mě lepší průměr. (27.03.2018)

Očakával som niečo trochu iné, ak má film už v názve pána profesora. Teda film o vzťahu študentov a profesora a všetky zápletky okolo toho sa točiace. No ale bol to skôr milostný nemilostný príbeh, trochu čudný, ako bol čudný pán profesor a všetko to trvalo veľmi dlho, aj keď by nemuselo. Na nervy mi išli tie rovnaké obleky, rovnaké klobúky (používané snáď celé storočia) a neustále odpočítavanie žiakov podľa mena, ktorého zmysel a spôsob realizácie som doteraz nepochopil. Celkom priemerný film, ktorý si dlho pamätať nebudem. –––– Mají mě za suchara a jsem pro ně jen nudný hňup. (09.01.2024)

Keďže som si túto verziu pozrel iba deň po zhliadnutí originálu z 1939, nejde sa vyhnúť porovnávaniu a musím povedať, že pôvodný film má navrch v každom jednom aspekte, snáď len O'Toole sa dokázal aspoň priblížiť svojmu predchodcovi, oscarovému Donatovi. Nejde len o to, že tento film bol prerobený na muzikál, lebo muzikály mám celkom v obľube, no tie hudobné čísla tomu nedali nič, pripadali mi zbytočné, aj keď Petula Clark spievala krásne. Tých zmien je tu pomerne dosť, vrátane inej doby (prvý film v dvadsiatych rokoch končil, tento začína), celá línia s manželkou je úplne odlišná a určite nie lepšia, hlavne tie pasáže z večierkov sú zbytočné a ani to zoznamovanie nebolo také roztomilé. Aj samotná postava profesora tu nie je až taká sympatická, nedokázal som pochopiť, na základe čoho sa do neho Catherine zamilovala a ani prečo ho nakoniec mali jeho žiaci tak radi, keď predtým bol dosť neobľúbený. V origináli dostali študenti viac priestoru (podľa priezvísk sme mohli sledovať generácie niekoľkých rodín), vrátane budovania vzťahu medzi nimi a Chipsom, asi aj vďaka tomu, že tam profesorove manželstvo trvalo podstatne kratšie. Nie je to zlý film a keby som videl toto spracovanie ako prvé, dal by som 4 hviezdy, no takto na mňa nemal čím zapôsobiť. Síce je dej výrazne zmenený, no dôležité pasáže ostali rovnaké od slova do slova a už nemali ten účinok. (26.11.2015)