Ginger a Fred

Film Ginger a Fred mi velice sednul. Jednak svým plivancem do tváře televizní povrchnosti a reklamní stupiditě, ale také tím s jak velké dílo dokázali společně na stará kolena Fellini+Mastroianni+Masina vytvořit. Po režijní stránce se jedná o velkolepý absurdní koncert, takový jaké to převáděl mistr Frederico za starých časů. Nejlepší na filmu je totiž jeho forma. Divák je snad v každém druhém záběru konfronotván nějakou poloabsurdní postavou, sanžící se zoufale vetřít do pozornosti a vyprávět všem o své nablýskané nicotnosti. Všudypřítomné reklamy, ať již spoty či plakáty se neštítí útočit na ty nejprimitivnější pudy a „celebrity“ a vůbec celý televizní svět je vnímán jako pokrytecký ostrov blyštivosti a lesku uprostřed moře špíny. Kdo v tomto světě není, jakoby byl lůza. Celý film je sice posunut již za hranu normálnosti, ale k tomu co dávají za výplachy v televizi to opravdu až tak daleko nemá. No a ústření herecká dvojice v rolích senitmentálních staromilců, v době ve které se tak úplně neorientují, také podává jedny ze životních výkonů. Ať již jde o postavy které zvtárňují, nebo slušné taneční výkony. (20.06.2012)

Ja viem, že Fellini nám chce niečo dôležitého povedať o úpadku pôvodnej zábavnej televíznej tvorby. Ale Ginger a Fred je pre nás, ľudí žijúcich v rozbehnutom 21. storočí, zaujímavý predovšetkým neuveriteľne šialeným zákulisím talianskej komerčnej televízie. Bláznivé kostýmy ďaleko za hranicou vkusu sú tým, čo by dokázalo udržať aj dnešného 15 ročného adolescenta neveriacky pozerať dve hodiny bez prestávky na hd plazmu. Neiinšpirovali sa v tejto móde tvorcovia Hunger games? (28.05.2012)

Felliniho sentimentalni rozlucka s jeho dvornimi herci - Giulietta Masina a Marcello Mastroianni. Paradoxni je, ze oba jsou v techto rolich sympatictejsi, nez za celou jejich dlouhou spolupracujici karieru. Masina vypadala jako tetka uz asi i ve 20ti, takze kdyz hraje skutecne babku, tak se na svou roli konecne hodi a Mastroianniho italsky fesak v predchozich Felliniho filmech mi je taky extra protivny, takze kdyz hraje senilniho dedka, je to naprosto idealni. Celkove vzato se to docela tahne, ale ta duchodecka senilita ve filmech vzdycky zafunguje. Umelecky par se tesne pred smrti po 30ti letech schazi aby zavzpominali na svou zaslou slavu. 5/10 (23.09.2011)

Zajímavosti:Televizní magnát Fulvio Lombardoni je jednou z prvních satir na Silvia Berlusconiho, který v té době budoval své monopolní mediální impérium. /// Ginger a Fred se také říká Tančícímu domu v Praze, který od roku 1996 stojí na rohu Rašínova nábřeží a Jiráskova náměstí. /// Ginger Rogers podal na Federico Feliniho žalobu, protože film používal jeho jméno bez povolení. /// Ve filmu se objeví také italská pornoherečka Moana Pozzi. /// Marcello Mastroianni kvůli roli zhubnul 25 kilogramů. (14.08.2011)

Některé Felliniho fanoušky možná zklame příliš laciná kritika televizní zábavy. Televizory se stupidními pořady se objevují v téměř každém záběru a nezřídka má divák možnost se seznámit s reklamou, jak modelka propaguje kečup nebo s výtahem toho nejhutnějšího, co dobová televize nabízela ještě před masivním nástupem telenovel a reality show. Závěrečná estrádní vystoupení jsou zlatým hřeb nevkusu. Tato jasně čitelná kritika televize, která nás provází celým filmem, je ale pouze jedno téma, které film přináší. Mnohem větší význam zde má společenský mezigenerační konflikt. Malá úcta ke stáří a hodnotám, které symbolizuje. Je to patrné v samém začátku ostentativním přehlížením Ginger, končí to nesportovním výsměchem publika při zakopnutí Freda v závěrečném tanci. Zároveň se jedná o jakousi rozlučku hvězdných herců Masinaové a Mastroianniho, jejichž filmová role s posledním tanečním vystoupením je i jakousi oponou za jejich kariérou. Masinaová zde má v roli Ginger pozici dobrosrdečné elegantní postarší dámy. Jakmile ale udělá pár rychlých kroků, hned se v ní zas vylíhne ten čertík, kterého známe. Mastroianniho Fred je skvělou ukázkou starého šarmantního bonvivána, který cítí, jak mu dochází síly a snaží se to brát s nadhledem. Společně vytváří dokonalý pár dlouholetých přátel a nenaplněné platonické lásky. Nyní když se po letech sešli, žije jejich vztah ze společných vzpomínek. Ve filmu je to jediný opravdový vztah, a právě tento vztah zde symbolizuje opravdové hodnoty jako kontrast k těm umělým. I lidé nakonec vycítí, že poslední tanec Ginger a Freda byl něčím víc než estrádní zábavou. Právě podzim života nutí člověka uvažovat jinak než v dobách dřívějších. Oni dva už dávno nepatří do světa laciné zábavy. Nyní mají jiné motivace. Fellini nás učí je vnímat. 85% (11.07.2011)