Listy pre Júliu

Dopisy pro Julii jsou sice možná tou "nejčervenější" knihou z Červené knihovny, ale díky exotickému prostředí slunné Itálie, výbornému obsazení, i příjemné dávce humoru se pro mě jedná o jeden z nejkrásnějších "Hollywoodsky" romantických filmů. Amanda Seyfried s tou svou andělskou, nevinnou tváří, Christopher Egan, jehož výkon se mi líbil a připomínal mi trochu Heatha Ledgera, workoholický a neustále roztěkaný Gael García Bernal a dvojice Vanessy Redgrave a Franca Nera. (11.06.2013)

Dělat si z tohoto filmu terč vlastního ostrovtipu je až příliš snadné. Motivy lásky v Evropě, střet mladého a staršího hledání "toho pravého," zapojení místní legendy a turistického lákadla, střet britského sarkasmu a amerického naivního pozitivismu a mohli bychom takhle pokračovat dále. Winickovi se vcelku podařilo z toho vytepat fungující atmosféru, slunná Itálie, Amanda, která splňuje definici hezké "typické" američanky včetně těch baculatých tváří, laskaví a veselí Italové a láska. Jenže scénář psal brouk pytlík, jenž se narodil v kině Zábradlí a viděl tam ty nejslavnější rom-kom za poslední 50. let a naprosto bezostyšně z nich krade beze špetky vlastního vkladu či invence. V první hodině je to škoda, ale Winock to atmosférou ustojí, ale co se děje a říká v poslední půlhodině, to vám nezařídí ani extáze. Gary nám všem definitivně dokáže, že vyprávět neumí a s kamerou dovede jen to, co se dělalo už před třiceti lety. Celé to peklo začne rozhovorem před prvním polibkem, pokračuje příjezdem na koni a vyvrcholí dvojitou Patricií, povím vám, to by nezvládli ani v Jižní Koreji (možná v Severní, ale musel by to točit sám Kim). Mám pro Amandu slabost, středomoří je mi sympatické, s Bernalovým charakter bych rád prošel ochutnávky (ač mi bylo líto, co vše zde musel "hrát"), happyend ani láska mi na plátně nevadí, ale italské disko v autě a 30 minut lacinné náhražky emocionálního cukru přejít nedokážu. Američanka přijede s workoholickým manželem do Itálie, odkud poblázní Britku do její mladistvé lásky a sama si udělá ve svých vztazích bordel, jo a budou tam ty věty o prvním pohledu, osudu, "nikdynevzdávání" a samozřejmě záměna sokyně v lásce... 45% (09.12.2010)

Nebylo to nejhorší, zadání průměrného romantického filmu s kopou těch nej romantických klišé a jiných dějových zvratů (předvídatelných) bylo vytvořeno na 100% (trochu to připomínalo romantickou (čti : červeno knihovnickou části Stmívání). Mělo to rozhodně správnou atmosféru (=ne nijak vyjměčnou, ale pro tent o typ ideální). Celkem se to podobalo tomu filmu v Hymim, kde je zesměšněn Ted a hlavní herečka hraje tu ženu , co nechala Teda u oltáře, jen bez těch zasněných pohledů té skoro manželky Teda a toho, že je míněn vážně (důvod byl zejména kuchař, který mluvil jako ten Ted v parodii) . Mě se tento film vyplatil, protože jsem si všiml, jak je Amanda Seynfeld podobná Juliet Landau a z toho důvodu by mohla hrát v originu Drusily hlavní roli (o jejím hereckých schopnostech sice pochybuju, ale s vhodným, kvalitním českým dabingem by se herectví srovnalo s herectvím pro Drů ideálním). (05.06.2013)

Tak tenhle lehký, barvami hýřící filmík si plaval na hodně velkých vlnách. Nahoru, dolů, nahoru, dolů... Ležím na zádech, koukám na hvězdy a nevím, kolik jich vidím. Zas až tak moc jich není. Chvílemi dvě, chvílemi tři... v pár vteřinách tam snad i dokonce probleskovala nějaká čtvrtá, ale tak byla tak letmá, že jsem ji téměř nezachytila. Ale ta přílišná romantika mne umrtvila tak, že ať se snažím nějak rozkoukat, víc jak dvě tečky v dálce tam nevidím. (09.06.2012)

Film nenaplnil moje očekávání a jedná se o jednu z mnoha romantických komedií, na které se podíváte a po skončení už ani nevíte, o čem to pořádně bylo. Jen vám v paměti zůstane, že se to odehrávalo v Itálii, hrála tam Amanda Seyfried a hledali 50 let starou lásku. Doufám, že Amandě nezůstane nálepka "jen pro romantické filmy", protože pro to by ji byla škoda a už v mnoha filmech dokázala, že umí hrát. (06.09.2010)