Obsahy(1)
Skupinka piatich priateľov stroskotá na mori a útočište nájde na akomsi malom odľahlom ostrove v Tichom oceáne. Keď sa stanú svedkami výsadku špeciálnej jednotky pri jeho brehoch, myslia si, že im práve došla záchrana. Ich nadšenie je však za chvíľu schladené. Komando má totiž nezvyčajnú úlohu, a to spacifikovať lietajúce monštrum, akéhosi kríženca plaza a netopiera zvaného Reptisaurus a zamiesť stopy po tunajších experimentoch. Stvorenie je výsledkom práve týchto pokusov a podarilo sa mu ujsť z laboratória. Armádnemu veleniu, ktoré jednotku na túto misiu vyslalo, ide iba o splnenie misie, pričom prípadné ľudské obete v priebehu jej napĺňania sú im úplne ukradnuté. (beso74)
(viac)Recenzie (3)
První film Raye který se většinou motá u Asylumu jsem se strašně těšil, přeci jenom tenhle režisér dělá sice kraviny ale mě jeho filmy i baví. Tenhle jeho film je o vědeckým pokusu na ostrově který se vymkne kontrole. Jo je to klasika která tu byla viděná milionkrát ale to mi nevadilo. Hlavní hajzl je podivnej drak kterej vypadá dobře, efekty když lítá jsou celkem pěkné, horší je ale když na někoho útočí to už vypadá hodně špatně. Nicméně co mě zklamalo byl konec, protože mi přišel takovej na rychlo spíchnutej. Ale celkově jsem spokojenej. ()
Prvotina Christophera Raye se nese v naprosto podobném duchu, jako drtivá většina jeho pozdější tvorby. Mrzký rozpočet, laciné digitální efekty, špatný scénář i herecké výkony většiny zúčastněných – inu prostě jen další podprůměrné scifi-hororové céčko, které bude pro většinu diváků jen zbytečnou ztrátou času. A já se jim ani moc nedivím. Mnoho dobrého jsem na tom totiž nenašel ani já a to tyhle braky patřili svého času mezi moje oblíbené a nejčastěji vyhledávané filmy. Samotné monstrum přitom nevypadalo zpočátku úplně nejhůř. Okřídlený dračí klon ala wyverna zkřížená s netopýrem si do jisté míry získal mou pozornost. Bohužel jak už to tak bývá, jeho potenciál tu nebyl moc dobře využitý, většinou jen kroužil po obloze, nebo máchal křídly na místě – nic ho nedokázalo zranit a když už zaútočil, na scénu přišlo odporně laciné digitální gore. Přehrávající herci se ani moc nesnažili zakrývat, že se vlastně krčí či leží „před ničím“ – no (ne)herecké výkony většiny zúčastněných, to byla katastrofa sama o sobě. Navíc to celé bylo na můj vkus až neskutečně uječené a afektované. Všechny ženské postavy bych nejraději pozabíjel hned v úvodu, bohužel jejich mužští kolegové si nevedli o moc lépe. Reptisaurus v mnoha ohledech působí až moc křečovitě, opravdu povedených momentů je tu jako máku, což znamená, že ani mé hodnocení nebude tentokrát příliš velké. Já se u toho prostě nebavil a pochybuji, že by se tento film dočkal příliš velké obliby u ostatních diváků. 20% ()
Kde nic, tu nic. Nulový rozpočet a nekvalitní technická stránka byly jasné už při pohledu na název filmu a jméno režiséra, ale Reptisaurus nemá opravdu nic, čím by mohl ospravedlnit svou existenci. Nápady, humor, sebeironie, akce, prostě nic. Jen snůška pavědeckých, militantních a hysterických pseudodialogů, pronášených mizerně obsazenými postavami v nehezkých exteriérech či interiérech, do toho pár minut s Reptisaurem, který řve, vznáší se na místě a protagonisté do něho pálí z pušek, aniž by mu cokoliv udělali. To vše v křečovitě vážném pojetí, které sice k monster movies patří, ale jeho podmínkou je určitá míra kvality. Té Reptisaurus nedosahuje, a zcela selhává i na poli záměrně špatné béčkové zábavy. Ta špatnost totiž po celou dobu sledování vůbec nepůsobí jako záměrná. ()