Nezabudni na mňa

Velice nečekané překvapení. Bylo trochu zvláštní vidět Pattinsona v jiném filmu než ze Twilight ságy. Mně osobně dokázal, že hrát umí. A dokázal mi ještě jedno - sága Twilight není špatná kvůli hercům (Dakota Fanning a Kristen Stewart jsou jedny z nejtalentovanějších hereček, Robert Pattinson mi to předvedl zde a Taylor Lautner? Koukněte na Na sv. Valentýna), ale protože to prostě srajda je. Nezapomeň na mě je horská dráha emocí, která však není ani chvíli na dně - vlastně jsem se přistihl jen párkrát kdy se mnou dění na obrazovce nic nedělalo. Úvod, hádka s otcem, hod hasičským přístrojem i závěr. Alespoň jedna z těchto čtyř scén s každým pohne, se mnou pohly všechny. Zejména úvod a závěr, u kterých jsem měl co dělat, aby mi "něco nespadlo do oka". Aby podobné scény fungovaly, chce to výborné herce, režii, kameru a hudbu. Vše je splněno do puntíku, především vyhrocená scéna v otcově pracovně při výměně názorů, nebo přesvědčivě vyobrazený vztah mezi hlavní postavou a její mladší sestrou. Nezapomeň na mě má všechno, co by romantický film dneška mít měl. (04.10.2010)

Film má pro mě jednu základní vadu. Ať už kvůli tomu, že mám tak nakoukáno, nebo protože autoři do filmu vložili příliš zřejmé indicie, jsem hned z počátku odhadl celkem spolehlivě veškerý hlavní děj včetně konce. A tím samozřejmě musím nutně naštvat i všechny, kteří se se mnou dívají, protože, pochopte, takové věci si nemůžu nechat pro sebe. Snímek je ale i přesto dost poutavý. Všechny charaktery jsou velmi zábavné a castingově odvážné. Nejen to, že je tu Patizon, u kterého, na rozdíl od jeho nejslavnější role, ve které ho nejspíš nikdy neuvidím, i chápu, co na něm ty holky mají, ale i obsazení o 4 roky starší Emilie de Ravin, kterou tak dobře známe z Lostu a má být ve filmu o deset let mladší než ve skutečnosti a ta iluze se jí daří. Sourozenecké i otcovské vztahy rovněž tenhle snímek táhnou. Jako drama by to bylo na tři. V rámci romantického žánru je to ale rozhodně výrazný nadprůměr, proto zvedám výš. (16.09.2020)

Nejdříve to vezmu od konce; co to k sakru bylo? Vůbec to do filmu nezapadalo a i když to byl účel, já bych to vyškrtla. Jinak se příběh táhnul, zkrátka nic neříkající - nemastné neslané. Ale jedno Remember me nelze upřít; Pattison umí hrát rozervané chudáčky tak dobře,že si začínám říkat, jestli to vůbec hraje. Jinak podle názorů fanoušků tohoto počinu jsem usoudila, že takové hodnocení má vážně jen kvůli konci.. Tvůrci holt ví, jak na to! (03.03.2011)

Překvapivě to není odporná urážka lidského vkusu, ale jen špatný film bez atmosféry a stupňování děje, zato však s lacině podbízivou poslední pětiminutovkou. Pattinson se sice povětšinou stále tváří jako na place Stmívání, ale tahle role mu docela sedla a při hádkách s Brosnanem jsem jim snad i věřil. To ale na prázdnotě filmu (v kontrastu s trapnou snahou šokovat) nic nemění. (08.04.2010)

Že Robert Pattinson je charismatický a sympaťák, toho jsem si při Stmívání všiml. Proto jsem mu fandil, aby ze sebe toho svítící rozervaného Edwarda setřásl a konečně se vydal ve šlépějích Jamese Deana. Remember me byl první a řekl bych, že šťastný krok. Ne, že by Pattinson oproti upírskému romantikovi nějak výrazně pozměnil herecký projev, ale kvality a ambice filmu jsou někde úplně jinde, takže akčkoliv zde stále zamyšleně hledí v dáli a rozervanecky rebeluje, jeho výkon působí mnohem patřičněji než ta nechtěná sranda v New Moon. V jádru je Nezapomeň na mě jen další z milionu variací na téma "teenager z hecu/sázky/pomsty sbalí holku, neplánovaně se do sebe zamilují, holka zjistí, že jí teenager sbalil jen z hecu/sázky/pomsty a nechá ho. Teenager krkolomě dokazuje, že holku opravdu miluje. Holka roztaje a všichni jsou šťastní". Ale podobně jako nedávný Keith, celé je to místo do prcičkovskokomediálního hávu zabaleno spíše tragickým stajlem, protože to teď víc frčí a teenageři jsou z toho v kině na prášky. Jenže co u Keitha nevyšlo, to se zde povedlo na výbornou. Především je to ale zásluhou vedlejších postav, neboli rodin hlavního páru, které film povyšují na hodně nepředvídatelné drama, bohužel nepředvídatelné jen v tom smyslu, že není jasné, koho budeme oplakávat. No a co říci ke konci? Rozohodně nebyl zbytečný, celý film se řeší téma náhody a nejistoty dožití se zítřka, takže tohle ve své nepravděpodobnosti sedlo jako prdel na hrnec. (14.09.2010)