Nezabudni na mňa

Určitě jste to už někdo taky zažil.... Uvelebíte se a film začíná.... Film běží a řeknete si:"hm, první minutka dobrý, co pak asi bude dál...". Film běží, je v 1/3 délky a přijde: "Hm, no a co, to už tu bylo tolikrát...". A film zase běží, je za svou polovinou a přijde: "No dobrý no, je to tolikrát semleté, no ale už se konec za pár desítek minut přiblíží, tak uvidíme, zázraky se sem tam dějí a běda jak ne....". No a film se chýlí ke koncovým titulkům a přijde: "Jak to? Já nechci, nechci aby byl konec, ještě aspoň chvíli....". Člověk (divák) škemrá aby nebyl (ten konec), ale je. A je dokonalý, brutální, perfektně načasovaný. Tak takhle nějak vypadalo sledování filmu. A hodnocení? Parádní kousek, opravdu. (24.01.2011)

Zlé veci sa dejú predovšetkým a v prvom rade dobrým ľuďom. Koncept karmy je možno pre našu planétu úplne neznámym a neuplatniteľným fantazírovaním. Šťastie je len krátkodobá chiméra, zato utrpenie je bytostne prítomné a hmatateľné, najmä v podobe citovej traumy zo straty blízkeho. Pattinsonovi sa nedá neustále vytýkať jeho upírska minulosť, jeho výkon je úplne uveriteľný a robí z filmu veľký zážitok. (15.01.2017)

První komentář po roce a Rememer Me? Přiznávám, že když jsem se rozhodla si promítnout tento kousek z dílny Allena Coultera, neměla jsem příliš velká očekávání. Robert Pattinson mi je čímsi ne příliš sympatický už díky Twilightu, a tudíž ve mně film už od prvního spatření propagačních plakátů vyvolával dojem laciné a fádní mainstreamové cetky. Pravda je ta, že jsem ani netušila, že Remember Me tu má pěkných 77%. Po mých počátečních skeptických myšlenkách jsem ale od prvních scén filmu byla mile překvapená. Snímek se zprvu jevil až skoro nadprůměrně, ale pak příběh zabředl přesně tak, jak jsem očekávala. Předvídatelný, prvoplánový scénář, ale nevím proč, v tomhle případě mi to nevadilo. Asi jsem si chtěla jen pustit něco oddechového, co ani neurazí, ani nijak zvlášť nepotěší. I toho Roberta jsem tam snesla, ačkoli se mi jeho styl hraní jeví jako značně nepřesvědčivý a jeho věčný trpitelský výraz mne irituje. Jinak jsou herecké výkonny zdařilé. Taťka Brosnan coby "krkavčí otec", mladičká Emilie de Ravin už není Lost, ale vy se pomalu ztrácíte v jejích až hypnotizujících modrých očích, ovšem nejhezčí výkon zde podle mého názoru předvádí talentovaná sestra hrdinně čelící stupidním spolužačkám ve škole. Celkově mě film nijak hluboce nezasáhl, ani při závěrečných scénách z tragického okamžiku, který se navždy zapsal v lidských dějinách, i když to je možná mým prohlubujícím se cynismem :-D Překvapilo to, bylo to milé, s příjemným piánem a plakáty Amnesty International na zdi. 3* a víc ani ťuk. (26.02.2011)

Film je to vskutku povedený a velké většině (zvláště dámského publika) během filmu jistě i nějaká ta slza ukápne. Jednu věc bych ale vytknul a ta se týká právě tolik zmiňovanému zvratu v závěru filmu. Věřím, že Američané nejspíše navždy budou mít v paměti osudový den (ve kterém právě dochází ve zvratu v ději) a tudíž i navždy budou vědět, co se v ten daný okamžik stalo, ale bude tomu tak i u neamerických diváků, kteří tento film shlédnou třeba za deset let? Obávám se, aby si nakonec tento divák neodnesl ze závěru filmu jen: „ Tam se něco muselo stát…ale sakra…co to bylo?“ (03.05.2010)

Ukážkovo plochý film s absolútne nezvládnutou psychológiou postáv. Vzťahová dráma, ktorej jediný uveriteľný vzťah je ten, pre príbeh menej podstatný (Pattinson a jeho kamoš). Akoby sa fanúšikom seriálu Beverly Hills 90210 niekto snažil zdeliť, že život vie byť naozaj ťažký. Prekvapivý záver je skvelým, ale v tomto filme trestuhodne preplýtvaným nápadom. (16.04.2010)