Nezabudni na mňa

Naše otisky nikdy nezmizí z životů, jichž se dotkneme..... PLATÍ TO O KAŽDÉM? Vyznavači čehokoliv se jménem Pattinson již mají dávno jasno. Mají ,,ho“ celý film jen a jen pro sebe. Milá Emilka zase udělá společnost těm náročnějším. Vztahy, silné city, dojemné pocity, slova, která se špatně poslouchají a smutné příběhy. Láska mezi rodiči a dětmi, sourozenci, přáteli. Tento film hraje jen a jen na smutnou strunu a občas přibrnkne trochu pocitu štěstí. Přestože konec je ,,patolízalský“, zapadá do celkového charakteru dramatického příběhu, takže slza v oku nepřekvapí. Každopádně odpůrci klišé v jakékoliv podobě, by měli raději vyrazit do přírody. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Nechápu, proč by rodina měla držet pohromadě. 2.) Nevím, co znamená K.UN.DA. 3.) Chci vědět, kde má E. de Ravin mateřské znaménko. 4.) Trocha filmového klišé ještě nikoho nezabila. PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ** (17.10.2010)

Když už film o osudové lásce, tak takhle. Robert Patizón sice pro mě asi navždy zůstane vrcholem nesympaťáka, ale role věčne vykuřujícího pobudy s krátkou rozbuškou mu tady jednoduše sedla. Žádná z postav není černobílá (možná jen Ally k tomu trochu inklinuje), zejména otec v podání Pierce Brosnana není vždy tím, čím na první pohled vypadá a příběh překvapí hlavně tím, že si na nic moc nehraje a prostě je přiznaným opusem o velké lásce, plný klišé, která ale díky jeho upřímnosti tentokrát ani trochu nevadí. Navíc velmi nečekaný a překvapivý závěr (takže pozor na spoilery), který si pro nás tvůrci připravili, těžko někoho nechá chladným a větší katarzi na závěr si jen ztěží dovedu představit. I když možná stálo za to to utnou o několik minut dřív (ale kdybych napsala kdy, tak prozradím pointu). Kéž by teenagerky slintaly nad tímhle Patizónem z "Remember Me" a ne nad tím vyšisovaným tupírem, to by bylo na světě krásně a kultura by ještě měla o něco větší šanci. (21.09.2011)

Remember me je krásný film. Na konci jsem byl jednu slzu od 5* hodnocení, ale přesto jsou mé hvězdičky plné silných pocitů. Na první pohled je to film dost jednoduchý, s tradičním schématem syn-rebel naštvaný na svého bohatého otce rozvedeného se svou matkou. Příběh se však postupně mění spíše na metaforu náhody v lidském životě a odvahy nalézt cestu přes těžké chvíle. Vše pak naprosto změní závěr, po kterém mi otevřeně spadla čelist a celý příběh dostal úplně jinou hloubku, kterou může kdejaký romanťák závidět. A to, že hrál i slušně Robert beru jako bonus, protože vedle Pierce to ani asi jinak nešlo:). Spoiler: je skvělé vidět, jak původně rebelský syn v závěru filmu pochopí, že jako "dítě" prostě nedokázal pochopit vlastní rodiče a jeho zloba a nenávist nemá praktické opodstatnění. Z rebela se tak stává jen hloupý mladík, který méně myslel a chtěl poznat, než konal. Ten prodloužený závěr s monologem má podle mě silný a důležitý význam. Není to rada, je to pohled na lidi, kterým se právě mění život. A takových lidí je každý den opravdu mnoho... (10.12.2011)

Takto nejako to vyzerá, keď tvorcovia natáčajú film výlučne pre jednu vekovú kategóriu aj to takú, ktorá kvalitatívne filmy málokedy ocení. Koho toto môže nadchnúť, ak nie teenagerov túžiacich po osudovej láske? :) Odhliadnuc od toho, ten film nemá pevnú dejovú kostru, vnútorné stavby medzi postavami zúfalo túžia po väčšom rozvinutí a samoúčelný katastrofálny koniec, ktorý vôbec nezapadol do ostatného deja, sa len príliš okato snaží diváka dohnať k umelým emóciám. Jedna hviezda za Pattinsona, ktorý oplýva nejakou tou hereckou charizmou a druhá za tie krásne ľúbostné scény, ktoré môžu hrdo konkurovať aj tým z filmu Veľmi nebezpečné známosti (1999) :) Aj keď, musíme si priznať, že medzi Reese a Ryanom to viac iskrilo :-) (23.01.2011)

Velmi intenzivní a traumatizující zážitek, zvláště také proto, že hned po dechberoucím (no jo, mám senťošku) konci jsem zjistila, že nemůžu odemknout dveře od zahradní chaty, kde jsem se na film dívala, a jsem tam tudíž vyloženě uvězněna. Což bylo asi před pěti minutami. Pomóc, já chci ven! (PS: Občas mám dojem, že moje komentáře připomínají spíš blogové zápisy, snad to není zakázané.) A teď, když už jsem se snad dosytosti vyhysterčila a znovu našla našla ten kout chaty, kam dosáhne wifi, se mohu blíže vyjádřit k filmu. Především kvituji s povděkem, že ze všech možných typů postav byly vybráni spíše ti outsideři. Rebel Tyler, toť věčný a vděčný filmařský objekt, introvertní dítě - génius, které netráví svůj volný čas kňouráním, vzýváním aktuálních popových hvězd a otravováním rodičů (jako to dělají všechny děti z rozvrácených rodin ve všech amerických filmech a skoro vždycky je hraje Dakota Fanning), a ta holka Ally je taky divná, protože když zrovna nerandí s rebelem, tak se učí nebo se věnuje svému otci, to přece vůbec nejsou činnosti vhodné pro film. Musím pochválit i styl zvoleného soundtracku, sama podobné srdceryvné podklady nemám příliš v oblibě, ale k tomuto filmu mi přišly naprosto adekvátní. Co se týče herců, tak staří zkušení harcovníci představující rodiče se drží spíš zpátky a všechno zůstává na mlaďoších, kteří se tak musí opravdu snažit. Emilie de Ravin má moc pěkný hlas a její postava mi přišla dobře zahraná. Když si například vzpomenu na nějaké "normální, ale traumatizované" holky, které hrávala Winona Ryder, tak to bývaly většinou slepice, u kterých jsem si říkala, že nechápu, proč je jejich osudoví mužové pořád milují. Tady to nebyl ten případ, postava Ally se mi opravdu líbila, nepřekročila žádnou hranu, ale ani na ní nebalancovala. Fajn. No a co se týče Roberta, tak na toho já trochu držím, protože mi přijde fascinující, jak se z někoho tak škaredého může stát takový idol týnejdžerek.Já ho miluji též, to přiznávám, protože má krásné zuby a velký předkus (ať si kdo chce co chce říká, prostě ho má), ale když se dívám na jeho tvář, přijde mi v postatě taková divná. Nesouměrná, brada je příliš výrazná a celá spodní čelist jakbysmet, oči daleko od sebe a ještě poměrně malé a úzke, neohrabané až ploché rysy tváře, nepříliš či vůbec smyslné rty, křivé čelo--- prostě kromě zubů na něm není nic moc ke koukání, tak co ty fanynky blbnou?! Z herců tady dostává nejvíc prostoru a já pořád nejsem schopná posoudit, jestli to zvládá, nebo ne. Nic mi na jeho výkonu nevadilo, ale co když jsem byla jenom ovlivěná těmi zuby? Nevím, ale nejspíš bude mít ještě dost času přesvědčit mě v dalších filmech a dalších rolích, že opravdu umí hrát. I když, jak praví poselství filmu, kdo ví, co se může stát. Carpe diem! (03.07.2010)