Terapia

Na jednu stranu je to potěšující a pozitivní film o človíčkovi, který nebyl schopen pohybu a chtěl si dopřát všechny radosti života... U filmu tohoto typu je ale velmi důležité, aby k sobě hlavní dvojice vyzařovala jisté kouzlo. Pro mě to velmi fungovalo mezi Annikou Marks a Johnem Hawkesem. Škoda tak, že se Annika ve filmu objeví jen na pár minut a hlavní ženou je zde Helen Hunt.. Lepší tři hvězdy. (01.05.2014)

Rozhodne pozoruhodný príbeh, dokonca podľa skutočnej udalosti zo života Marka O'Briena. Veľmi emocionálny film o človekovi, ktorý bol odsúdený na život bez možnosti pohybu. Obdivuhodné bolo najmä to, že ho neovládla sebaľútosť a všetko dokázal odbúrať humorom a iróniou. Na druhú stranu mi však v mnohých situáciach prišiel dosť egocentrický, ale možno aj z pochopiteľných príčin. Opäť sa však potvrdilo, že jedine život, ktorý žijeme pre milovaných ľudí je hodný žitia - zistil to aj Mark, hoci až v pokročilom veku. Napriek všetkému spomenutému však hodnotím tento film skôr ako priemerný, prekážala mi v tom hlavne nadmerná úchylnosť, keď ešte aj kňaza potreboval Mark zamestnať svojimi nemorálnymi plánmi... Veľký obdiv si však určite zaslúži Helen Hunt, ktorá odvážnu rolu sex-terapeutky zahrala naozaj vierohodne. (19.02.2013)

Sezení, jehož ústředním heslem je plná penetrace…Chybí tomu noblesa a opravdový humor Nedotknutelných, poetičnost a bezvýchodnost Skafandru a motýla nebo civilnost a síla Hlasu moře…Lewinův přístup je pozitivní, odlehčený, ale nevýrazný...A že se Helen ve svém věku svlékla? No a?...Přesto může být poučné zjistit, jaký je rozdíl mezi sexuální terapeutkou a prostitutkou… (29.01.2013)

Film, kterého jsem se před zhlédnutím lehce obávala. Nebude nepříjemné a celkově rozpačité sledovat osud muže, který dokáže pohybovat jen hlavou a touží zbavit se panictví? Už prvních patnáct minut mé obavy rozptýlilo. Hlavní hrdina totiž není vylíčen tak, abyste ho kvůli jeho zdravotnímu stavu prvoplánově litovali; nesnaží se zapůsobit na vaše city a nechce vám patetickými monology připomínat, jak je svět složitý. Mnohem blíže než k francouzským Nedotknutelným má tak The Sessions třeba k nedávné Druhé šanci. Více než dojímavé drama o životě postiženého totiž připomíná velmi vyspělou sondu do jednoho sexuálního problému, která těžké okamžiky odlehčuje nevulgárním humorem. (13.02.2013)

Přestože jsem film neviděl poprvé, znovu jsem se jím nechal překvapit. Když Američané točí snímek o nás mrzácích, očekávám hlavně bezbřehý patos a více či méně skrytou výzvu ke kolektivnímu soucítění. Obojí mi poškozuje zubní sklovinu, protože se v takových chvílích neubráním zarputilému skřípání zubů. Tady k tomu ovšem nedošlo. Místo násilného dojáku, jež by mě donutil vrazit si do každého oka stovku hřebík, přišli tvůrci s civilně pojatým snímkem plným kvalitního, jemného humoru, čímž mi i přes v podstatě vážné téma způsobili dobrou náladu. Svým původním hodnocením jsem film zjevně nedocenil, takže dnes přihodím. / Poučení: Nikdy není pozdě. Pokud už není pozdě. (28.04.2022)