8 1/2

Po prvním shlédnutí jsem byl docela zaskočen a příliš nevěděl, jak se k tomuto snímku mám vlastně stavět. Fellini sledování nijak neusnadňuje a rozlišit, co jsou sny, co jsou představy, co jsou vzpomínky na dětství a co je vůbec realita, může být pro nepřipraveného diváka, poněkud fatální problém. Ovšem napodruhé, když už jsem věděl, do čeho jdu, mě čekal interesantní umělecký zážitek. Skutečně výborně zobrazená tvůrčí a osobní krize. Hlavní hrdina, Guido Anselmi, je slavný režisér, jehož producent mu důvěřuje a velkoryse produkuje jeho další film, ale Anselmi sám neví, co točit, o čem ten film vlastně bude. „Snažím se lidem říct něco důležitého, i když nemám co říct.“ Každý od něho chce další vytříbený film, Anselmi je však nejistý sám sebou a útočiště se snaží najít u žen. Avšak ani u manželky Luisy, ani u milenky Carly a ani u krásné herečky Claudie nenajade útěchu a svou ztracenou sebejistotu. Závěr znázorňující velkou tiskovou konferenci, na které je Ansalmi zaplavován otázkami novinářů za zvuků Wagnerovy Jízdy Valkýr je skutečným vrcholem tohoto geniálního filmového díla. (27.05.2005)

Myslím, že po dnešku můžu s jistotou říct, že nejsem fandou Felliniho. Silnice byla o něco lepší, ale taky nic z čeho bych byl na větvi, vzhledem k obecnému hodnocení těchto jeho filmů. V Osm a půl se mi líbily postavy, obzvlášť hlavní herec. Všichni měli charisma, možná to dělají ty italské povahy, taky bych pochválil klasickou hudbu a kameru, kterou umí Italové udělat dost zajímavou i bez jakýchkolik efektů. No a abych nezapoměl scéna s harémem byla jediná, která mě opravdu bavila. Ta byla super. Ale jako celek bych to shrnul jako dvou a půl hodinovou intelektuální nudu a jeden z nejslabších filmů IMDB TOPky. Jednoduše jsem tomu intelektuálně nestačil. 50% (03.11.2010)

Skvostné. Jen opravdový génius je schopný tvůrčí krizi přetavit v takový film. O čem ten film je? O čem ten film bude? To je otázka, která nepřestává hlavního hrdinu Guida Anselmiho pronásledovat až do jeho konce... A on ten film JE skutečně pouze o tom, o čem ten film bude. O čem bude Anselmiho film, který v samém závěru je i není. "8 1/2" patří k nejkomplexnějším narativním filmům, jaké jsem měl tu čest vidět; natolik se v něm prostupuje "realita", "sen" a "vzpomínka", že je takřka nemožné určit jejich přesnou hranici. Ale právě o to tu běží – jsem přesvědčen, že Marcello Mastroianni a jeho postava je ve filmu jakousi vizualizací samotného tvůrce, který sžírán pochybami usiluje o všeobsahující film. O skutečně zásadní dílo. A cítí, že cesta k tomu nevede skrze "zástupný" příběh, ale skrze přímé pojmenování a vyprávění svých vzpomínek, vizí, tužeb... Tuto domněnku potvrzuje unikátní vypravěčský postup, kdy Fellini "předvede" scénu z rodícího se filmu Guida Anselmiho a vzápětí ji nechá komentovat buď samotného Guida, nebo některou z postav. Vzniká tak dojem, že "8 1/2" je filmem, který vypráví sám o sobě. V žádném případě to však není film sebestředný – nebyl by to Fellini, aby ze svých pochyb nedokázal stvořit univerzální obraz tvůrčí nejistoty, marnosti (zde tematizované gigantickou konstrukcí kosmické lodi) i vzepětí. "8 1/2" chápu jako film, který popisuje svůj vlastní vznik, který nahlíží do nitra svého tvůrce, který si geniálním způsobem hraje s fenoménem "filmu ve filmu". Pokud si za Anselmiho dosadíte Felliniho a za jeho těžce se rodící dílo film "8 1/2", dostane se do komplexní a strhující hry symbolů, náznaků a imaginativních momentů, které dohromady tvoří nádherné a vizuálně neobyčejně pitoreskní dílo, jaké mohl stvořit jen jediný člověk... To, oč usiluje Anselmi, se Fellinimu zdařilo. Lépe řečeno, zdařilo se jim to oběma. Věčná škoda, že dnešní filmaři nemají takto plodné deprese... (02.04.2004)

Čirá radost z vyprávění přetavená do nejkreativnějšího zobrazení tvůrčí krize, kde je čas i prostor hypotetický a zdánlivě nahodilé řazení scén evokuje ztracenost umělecké a romantické duše ve sterilním hierarchickém prostředí. Chtělo by to trochu prostříhat (Fellini až moc často variuje totožné myšlenky v různých situacích a v poslední třetině už střílí tak nějak do tmy), ale kvůli geniálně zakomponované hudbě, krásným herečkám, energicky pulzujícímu tempu a nádherné práci s mimoobrazovým prostorem a pohybem kamery po mizanscéně z toho nelze odtrhnout oči. Nejvíc cool Fellini.. (30.10.2017)

,,NEMÁM VÔBEC ČO POVEDAŤ, ALE AJ TAK TO POVIEM." __ ...povedal si Fellini, keď hľadal námet na ďalší film, ktorý by ho vyviedol z profesnej krízy a ako svoje dokonalé alter ego doň obsadil dvorného Marcella Mastroianniho. Som presvedčený o tom, že vo svojej dobe muselo ,,8 1/2" predstavovať veľký štúdijný materiál pre Juraja Jakubiska, ktorý mnohé z Felliniho prvkov neskôr uplatnil vo viacerých svojich filmoch. Tiež však súhlasím s tým, že dnes už ide o prežitý film, síce zručne nakrútený s pomerne zrozumiteľnými metaforami a pozoruhodnými kulisami (veža z lešenia), avšak napriek univerzálnosti jeho námetu zastaralý a zaujímavý skôr iba pre študentov filmovej vedy a iných zasvätených. ,,8 1/2" ma vôbec neoslovilo ako ,,Sladký život", už teraz si však trúfam napísať, že napriek priemernému hodnoteniu si ho niekedy predsa len ešte raz pozriem. ,,NIE JE TO ANI NÁMET NA AVANTGARDNÝ FILM, AJ KEĎ MÁ VŠETKY JEHO VADY." (2859. hodnotenie, 220. komentár k filmu) (06.06.2020)