Rossija 88

Zajímavý pohled mezi ruské nacionalisty, kteří mají ve světě nejlepší jméno, co se fanatičnosti a aktivit týče. Příběh do jisté míry dle mě inspirovaný Tesakem a jeho skupinou Format18. Dlouho jsem čekal až někdo k filmu udělá titulky a když se to konečně stalo, tak musím říct, že to dlouhé čekání nestálo za to. Čekal jsem od toho víc. 55% (28.11.2011)

Sice stále nadávám na rozklepané ruční kamery, ale v tomhle případě (fiktivní dokument) se tahle metoda natáčení dá samozřejmě pochopit. Bylo to syrové, zajímavé a řekl bych že i celkem realistické, protože pár skinheadů jsem kdysi dávno znal. Dokážu také samozřejmě pochopit i spoustu důvodů k averzi vůči nepřizpůsobivým a rozpínavým přistěhovalcům, ale jeden z těch prezentovaných důvodů - že "nám berou práci" - byl hodně komický, protože lidé inklinující k pouličním bojůvkám žádnou touhu po chození do práce necítí. Komické bylo i vzhlížení se ruských "skinchedů" v němčině a v symbolice německého nazismu. Do hlav jim sice nevidím, ale přijde mi to jen o málo méně uhozené, než kdyby nosili na rukávech pásky s hakenkreuzem Židé. Němečtí nazisté sice naoko tvrdili, že Rusové jsou čistí Árijci a je jen třeba je očistit od bolševiků, ale není žádné tajemství, co si ve skutečnosti o Slovanech mysleli. Na druhou stranu - každý ví, že mezi skinheady je spousta blbců, ale spousta blbců se najde v každé sociální skupině, tedy i mezi punkery, anarchisty, humanisty, demokraty, intelektuály i voliči Karla Schwarzenberga. Jo a ze všeho nejhorší jsou Tádžici! Ty potvory vám vlezou všude. A strašně rychle se množí. (23.12.2013)

Slabý film, ktorý sa snaží pripodobniť iným, na ktorých čele stojí Kult hákového kríža. Videl som to s titulkami, ale veľká časť z nich nestála za nič a mnohé slová chýbali. Film sa naozaj rozbehne až v druhej polovici, ale nenachádzam v ňom nejakú pointu, všetci iba nenávidia, ale zo svojimi životmi nič nerobia. Ja nie som nacionalista ako tí v tomto filme, ale som vlastenec oddaný slovanskej myšlienke, tolerujúci iné národnosti. Globalizáciu však nepovažujem za najsprávnejšie riešenie, lepšie by bolo keby existovali národné štáty tolerujúce iných a odlišných, ale nemiešali by sa s nimi. Takto by sa mohla zachovať krásna rôznorodosť a nevznikali by miešanini typu napríklad ruský Žid Atilla Moszkovitsch veriaci v Islam chodiaci s číňankou, požívajúc kebab, či hamburger sledujúc v telke Superstar, jazdiaci na Toyote, v dome z dreva alá USA, fandiaci New England Patriots, New Yorku Yankees, Manchestru United, zbožňujúc Tigera Woodsa a popíjajúc Vodku a Whiskey. Trocha som to prehnal, ale chcel som tým poukázať na tú šialenosť straty identity, ktorú sme si vytvorili. Samozrejme ľudské hodnoty sú iné, láska, česť, viera, nádej, priateľstvá, ale neničiť tie krásne odlišnosti by bolo najlepšie, maximálne sa jeden druhému niečomu priučme a odstraňujme takto svoje chyby, ale neničme aj tie dobré veci s nimi. Napríklad od iných národností by sa Slováci mohli odučiť závisti, a my by sme mohli pomôcť iným v pokore, ale tí iní by nám zas nemali ničiť svojimi napríklad čínskymi trhmi naše tržnice, neničiť lacnými napodobeninami tokajské víno, neničiť naše tradície v sklárstve, neurobiť z Tatier jedno veľké lyžiarske stredisko. Toto všetko má spoločné veľa s týmto filmom, týmto som povedal viac než celý film a nemusíte pri ňom stráviť tých 104 minút, lebo vám skoro nič nedá, celkovo je oničom, stojí na 1 myšlienke, prostredie, kamera a všetko ostatné stojí za prd, možno hlavný hrdina to zahral dobre, ale inak toto medzi najlepšiu ruskú kinematografiu nepatrí. (10.02.2012)

Kdo někdy přišel do kontaktu s autentickými záběry, které ruští neonacisté věší na různé weby, ocení v tomto případě takřka absolutní věrnost. Jednotlivě mohou tyto skeč"bavit", ale pokud jedou hodinu v kuse, začíná to být dost jednotvárné. A to se tady dělo i přes snahu dát "dokumentu" nějaký příběhový rámec. Druhý dech film chytil až v závěrečné půl hodině, která pak spěla k drsnému konci. Škoda, že to tvůrci trochu nezkrátili, protože forma, jakkoliv nemám H8 filmy rád, se mi tady líbila. 60% (07.12.2012)

Riadny masaker, mapujúci subkultúrny mládežnícky trend s názvom neonacizmus. Výstižne zachytáva fungovanie jednej z ruských mestských grúp. Velebia Adolfa Hitlera, nemecký jazyk, nenávidia Tadžikov, čiernych, Židov, šikmookých a dredáčov. Zmapovanie zaznamenáva hľadáčik kamery jedného z jej členov. Záver nie tak celkom zapadol do zvolenej koncepcie. Opustil totiž kolektívne jednanie skupiny a posunul tak vyznenie príbehu do osobného vyrovnávania si účtov v rodine, následnej špirály krvi a prijatia zodpovednosti za jej preliatie. Zoznam vyše 120 zavraždených ľudí v Rusku z rasových dôvodov za rok 2008 na konci filmu namiesto titulkov ale ukazuje vážnosť situácie. Zmena je v nedohľadne. Pretože ako Rusko 88 ukazuje, neonacisti sú cieľavedomo grupovaní do útočných cvičených bánd. Tie slúžia prevažne konkurenčnému boju v prospech firiem vlastnených policajtmi a politikmi, prípadne ako vykonávač špinavých prác záujmom politických strán. Na oplátku ich policajti/ politici priamo riadia, podporujú a trochu financujú. Členovia úderiek sú masívne živení nacistickou symbolikou a ideológiou druhej svetovej vojny, presviedčaní trénermi (vyplachovačmi mozgov)- často veteránmi z Afganu či Čečny - že ich akcie slúžia výlučne ideológii Rusko Rusom! (18.12.2014)