Obsahy(1)
Nejvytrvalejší ze všech televizních magazínů na české televizní scéně vysílá od září 1992. Za předchozích 12 let uplatnilo Buly originální styl hokejové zábavy. První magazín Buly má pořadové číslo 448. Při plánovaném rekordním počtu TV-utkání je možné, že během finále dovrší Buly hranici 500 odvysílaných dílů. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (130)
Nebudu dávat hvězdičky jen za to, že znám Davida Lukšů. Takový žabař opravdu nejsem. Já oceňuji profesionálnost a jakousi lehkost s níž nám moderátoři a komentátoři předkládají neuvěřitelné kvantum statistik. Zvlášť Robert Záruba je tím proslulý. Do jeho statistik bych chtěl jednou nahlédnout. Je proslulý i tím, že si domlouvá schůzky s hráči, aby mohl předkládat i perličky z jejich života, které by se nikdo jiný jen tak nedozvěděl. ()
Prostě nemám co vytknout. Jsem sice veliký zažranec fotbalu, ale tady musím říct, že hokej jasně vítězí. Ve formě, zpracování, v množství lidí, kteří se na tom podílejí apod. Je pravda, že záleží kdo spolukomentuje a kdo je ve studiu. Když se ale sejde trojka Záruba, Hosták, Pospíšil v jakýchkoliv rolích, tak je radost pohledět a poslouchat. ()
Co k tomu dodat....jediný pořad u nás, který se zabývá ELH. Myslím si, že všichni redaktoři a hlavně komentátoři odvádí skvělou práci, jakou konkureční TV nemá. Komerční televize nikdy nebude mít tak dobré komentátory jako má ČT (pokud je tedy nepřetáhnou). Robert Záruba hokej miluje a je to na něm vždycky poznat...je to takovej workoholik. ()
Hokej miluju, byť "naživo". Když čas dovolí, jsem nepravidelným návštěvníkem stařičké holešovické arény, kterou bych však nevyměnil za nic. Všechno ostatní zde již (více než) podrobně rozebral uživ Gilmour93. Takže si to shrňmě: Záruba záruka kvality (byť se občas přetěžuje a to se negativně projevuje v jeho statistických přehmatech), Hosták profík každým coulem, až to občas přežene a člověk má starost, aby si v samém zápalu gestikulace nepropíchl oko elektronickou tužkou, Jiří Holeček ať raději polyká granule a procvičuje klouby, věčně vysmátý (nebo permanentně zhulený?) Ondra Zamazal, "opuchlý atlet" (kdy máte pocit, že mezi něho a hosta by se nevešla do místnosti už ani moucha), ale správný řízek (býv. pan rozhodčí) Michal Dusík, "pan profesor" čtverný axel Petr Vichnar, pitbul Jirka Hölzel, "teploměr" sparťan (pohodář) každým coulem Pavel Richter a výčet ukončím sympatickým (se správným mixem postřehů, vtipu a nadhledu) a před jehož „nevinným rošťácko-šibalským“ úsměvem vlhnou kalhotky nejedné SS (aby nedošlo k omylu, teď nemám na mysli pány Goringa, Goebbelse a jim podobné), nýbrž sličné slečny. (někdo mi ukradl přehlasované o, pokud ho někdo najde, zašlete mi ho pls obratem mailem, díky) Michalem Pospíšilem. ()
Dneska je moderní nadávat na Zárubu, potažmo ČT. Jenže já si pamatuju začátky Buly. A oceňuju důsledek toho, co Záruba dělá a co ho baví. Důsledek je velká sledovanost hokeje v televizi. Na to se nabaluje zájem sponzorů, díky čemuž je v hokeji víc peněz (srovnání od revoluce po současnost). Kvalita studia je taky nadprůměrná. Jasně chyby se najdou, ale to všude. Srovnání s Novou nebo např. slovenskou televizí, co se týče extraligy a MS, je z mého pohledu více než jasné. ()
Reklama