Karate Kid

Nebudeme si nic nalhávat, původní Karate Kid je přinejlepším průměrným dílem, spoustu dětí ale ve své době dokázal zaujmout a stal se pro jednu generaci kultovní záležitostí. Přiznávám se, že i já jsem v dětství starého Karate Kida bezmezně zbožňoval a spolu s kamarády vytrvale nacvičoval „čapí kopanec“, přiznávám tedy, že dnes má pro mě tento film nepopiratelnou nostalgickou hodnotu. Pat Merita jakožto starý učitel karate a milovník bonsají Myiagi, netradiční tréninkové techniky, dětská láska a příběh jednoho otloukánka, co kope v ringu jak o život, přičemž první cenou zde je získání (sebe)úcty a přiškrcení ega jednoho namyšleného parchanta – prostě ukázkový popcorn pro celou rodinu. Remake z roku 2010 svůj předobraz důkladně kopíruje a vyjma modernizace některých prvků a „hvězdnějšího“ obsazení, prakticky nenabízí nic nového. Stále se jedná o tu samou pohádku o vítězství vytrvalého jedince nad pokryteckými zloduchy a ctění těch správných ideálů, což upřímně v dnešní době nemůže samo o sobě už tak dobře fungovat. V tomto případě je nutno silně spoléhat na efekt nostalgie, který však paradoxně nemůžeme očekávat od dnešní generace dětí neznalé originálu, přičemž na tuto specifickou část publika směřuje nový Karate Kid především. Zeptejte se sami sebe, jak by zabodovalo třeba takové Komando(další klasika z 80. let), kdyby vzniklo v dnešní době? Akce by zajisté byla efektnější, střih dravější, soundtrack říznější, příběh stejně hloupý, ale co ta příjemná naivita toliko specifická pro dané vzpomínané období? Ta je neopakovatelná a právě díky tomu není nový Karate Kid mile naivní/tupou podívanou, která měla v západní produkci 80. let své pevné místo, nýbrž jen tupou, která v dnešní době nemá moc co nabídnou. Jen ty souboje jsou efektnější, Jackie Chan je po dlouhé době opět cool a Jaden Smith rozhodně nezapře svého otce – jen ty trademarkové „badass“ výrazy okoukané od taťky Willa působí v Jadenově podání celkem směšně. (04.08.2010)

Plné klišé, ale i tak velmi sympatické. Hlavní hrdina ok, vedlejší charaktery rovněž - velmi dobré souznění a kvalitní dialogové scény. Akce solidní, souboje velmi pěkné. Jackie Chan konečně nehraje magory, ale charaktery hodné svému věku a zkušenostem. A stále se umí slušně ohánět, takže další plus pro něj. Pro děti do 15 let tohle musí být naprosto uchcávací podívaná. Dá se to pochopit. (14.01.2011)

Pro mě to je prostě srdcovka. Původní film z roku 1984 byl pro mě ve své době tím, čím pro mnoho lidí bývají letní blockbustery v současnosti. Něco, o čem se mluví, čím chce každý být.. Herecké sestavy jsem se původně bál, Jaden Smith byl naposled neskutečně otravný v remaku The Day the Earth stood still, Jackie Chan byl příšerný ve většině svých posledních filmů (a to ho mám jako herce opravdu rád), ale oba rozehnali všechna mračna obav a ukázali, že když chtějí (či pokud to scénáristé dovolí), umí. Jediným opravdu nesnesitelným hereckým elementem byla snad jen Dreova matka v podání Taraji Pendy Henson, jejíž postava se prostě a jednoduše chová celý film jako kráva. Velice sympatická mi pak přišla hrdinova "femme fatale", jejíž role se zhostila neznámá Wenwen Han. Co se filmu, jakožto remaku týče, tvůrci nezapírali inspiraci v původním filmu, obměnili prostředí, zachovali však rámec. Nebáli se ani vyměnit karate z názvu za čistokrevné kung fu. Závěrečný souboj pak probíhá klasickým způsobem, jen finální "skok" je nahrazen.. mno, řekněme novodobější verzí. :) (30.09.2010)

Nová klasika všech dětí už se z podobného námětu dnes stát nemůže, ale i tak klobouk dolů za to, že se takhle jednoduchý příběh, navíc při doslova vražedné délce, nerozsypal tvůrcům pod rukama. Na rovinu ale říkám, že po úvodní klasice "přestěhování-zklamání-šikana" snad ani nešlo o zklamání, jako spíš o regulérní nudu. Až překvapivě fajn a naprosto přirozený Jaden, solidní tréninky, klasické montáže a božský Jackie Chan mě nakonec vytáhli tak vysoko, až se mi tomu při závěrečných titulcích nechtělo věřit. 70% a nakonec opravdu i čtvrtá hvězda. Remakovat klasiku tak, aby výsledný film dokázal dýchat sám za sebe, není legrace. (01.10.2010)

Docela mě fascinuje, že lidé znalí originálu chválí závěrečný turnaj, když právě ten je největší podpásovkou pro kohokoliv, kdo zavadil o Avildsenovu osmdesátkovou srdcovku, a navíc je táááák špatně sestříhaný. Že neschopa Zwart pojede po totožném dějovém schématu, bylo jasné od začátku, že si ale Smithova famílie nechala scénář originálu okopírovat scénu po scéně, zvrat po zvratu a dialog po dialogu, to mě zcela upřímně nasírá natolik, že se snad půjdu uklidnit za barák trénováním jeřábího kopu, jemuž "whatthefakózní" a dráty nezapírající přemeto-kopanec nesahá ani po Macchiův palec na levé noze. Lehce se zamysleme, co přinesl updatovaný Karate Kid nového. Přinejmenším zarážející flirtování dvanáctiletých za zvuků Lady Gaga? Kung Fu zcuklé do svlékání a oblékání bundy? Nádherné, leč trochu kýčovité záběry Číny, dělající z komunistického pekla téměř ráj na zemi? Seriously, come on. Jestli tohle není ukázka zbytečného remaku, který nemá co říct, pak je Jirka Paroubek sexy od hlavy až k patě. Zwartův film uspokojivě funguje jen v momentech, kdy se bezostyšně vrací o 30 let zpátky, a jakmile chce říci něco vlastního, padá velmi rychle na hubu. Malý Smith je spíš příslib do budoucna (za 15 let bude jako táta), než žhavá supernova, Jackie prohrává s výjimkou "fighting skills" s Patem Moritou ve všech ohledech a Zwart je lama, která jinak než sterilně točit neumí. Tudíž se k vám emoce spíš plazí, než že by zasazovaly jeden úder za druhým. Jediný, kdo obstál se ctí je Horner, byť ani ten se proti Contiho orchestrálce nechytá. 5/10 s tím, že být o polovinu mladší a neznat originál, budu minimálně následující měsíc věšet bundu jako o život, ale nyní se rád vrátím k bonsajím a voskování a Elisabeth Shue. P.S.: Věta "Karate, Kung Fu, whatever" vystihuje přístup Zwarta a spol. naprosto dokonale. (18.09.2010)