Karate Kid

Remake polokultu pro jednu generaci nedopadl nijak zvlášť zle. Vsadil na osvědčené principy a jako rodinný film nezklamal. Šablonovité postupy jsou holt v zámoří v kurzu, a i když je snímek plný klišé, tvůrci (včetně producentů mamky a taťky Smithových) je však dokázaly kupodivu věrohodně zamaskovat. Otřepaná pohádka o cestě za získáním úcty a holky snů slušně odsýpá a ze svého předchůdce (světu ho dal režisér John G. Avildsen, který zrodil také outsiderskou sérii o Rockym) si bere jen to „nejlepší“. Dvanáctiletý Dre opouští Spojené státy, aby se s matkou vydal za novým životem do Číny (bohužel, nedozvíme se důvod), jenže tam hned naštve partičku místních výrostků, kteří mu dají nakládačku a z dvoření sympatické houslistce je tak nakonec problém, který musí rozseknout až turnaj v kung-fu. Další jednání je plné očekávaných žánrových zastávek – „učitel“ svolí k tréninku, chvíle odporu, tvrdý dril i sbližování s nadějnou houslistkou, vše prokládané nejednou životní moudrostí a korunované velkým finále za hloupé a necitlivé podpory digitálních efektů. Prostě se chceme co nejvíc přiblížit omladině, která bude u raperských výstupů mladého hrdiny ucvrkávat blahem. Přesto má nový Karate Kid dostatek energie, aby oslovil i o krapet starší diváky. Hlavní problém spíš tkví v tom, že už původní Karate Kid nebyl žádná sláva. Prostě americká navoněná blbůstka v přístupném rodinném balení, s mizernými akčními scénami i nevýrazným hlavním představitelem. Jenže přišla v době, kdy pokoje teenagerů zdobily plakáty s Van Dammem a jemu podobných a karate bylo jednoznačně v kurzu. To už dneska dávno neplatí. Navíc mladý Dre se neučí karate, ale kung-fu, bohužel ve finále to nepřipomíná ani jedno, ani druhé. Čína je tu vykreslená jako fajn místo (nebereme-li hlavní úskalí s partou rváčů), Číňané si nechávají dobrovolně nakopávat zadky od svých amerických přátel, ti jim naopak zdarma natočili jejich lokace jako mírumilovné, atraktivní lákadlo pro turisty. Překvapivým tahem je pak obsazení velmi civilního a leckdy i dojemného Jackieho Chana v mentorské úloze stárnoucího údržbáře. To Jaden Smith se narodil čtrnáct let po natočení originálu. Asi si nějakou takovou roli řádně vydupal, aby ho dívčiny milovaly jako jeho zlatorukého tatíčka. Ten zvedl telefon a bylo vymalováno.. na jeho otravný raper styl jsem si kupodivu zvyknul a sic bych mu dal několikrát jednu výchovnou, dá se to s ním přežít. Stejně jako s celou touhle předělávkou. Ta sic není nějak výrazně zábavná nebo dokonce dramatická, nicméně je typickou sázkou na jistotu, které se poměrně povedlo udržet náboj originálu. A to není zrovna málo!! (30.08.2010)

Hodně pomalý rozjezd a zdlouhavý film. Dá se říct dobrých 90 minut lehkého připravování a trénování na turnaj. Dalo se to zkrátit na 45 minut, protože v těch úsecích hrozně slabá místa a slabý děj. Zbylých 30 min., je třešnička na dortu a film dostává lepší náboj. Dokončení tréninků s Jackie Chanem a na závěr turnaj. Neříkám, že špatné, ale nepřesvědčil mě o svých kvalitách na lepší hodnocení... 6/10 = 60% (02.12.2010)

Nebudeme si nic nalhávat, původní Karate Kid je přinejlepším průměrným dílem, spoustu dětí ale ve své době dokázal zaujmout a stal se pro jednu generaci kultovní záležitostí. Přiznávám se, že i já jsem v dětství starého Karate Kida bezmezně zbožňoval a spolu s kamarády vytrvale nacvičoval „čapí kopanec“, přiznávám tedy, že dnes má pro mě tento film nepopiratelnou nostalgickou hodnotu. Pat Merita jakožto starý učitel karate a milovník bonsají Myiagi, netradiční tréninkové techniky, dětská láska a příběh jednoho otloukánka, co kope v ringu jak o život, přičemž první cenou zde je získání (sebe)úcty a přiškrcení ega jednoho namyšleného parchanta – prostě ukázkový popcorn pro celou rodinu. Remake z roku 2010 svůj předobraz důkladně kopíruje a vyjma modernizace některých prvků a „hvězdnějšího“ obsazení, prakticky nenabízí nic nového. Stále se jedná o tu samou pohádku o vítězství vytrvalého jedince nad pokryteckými zloduchy a ctění těch správných ideálů, což upřímně v dnešní době nemůže samo o sobě už tak dobře fungovat. V tomto případě je nutno silně spoléhat na efekt nostalgie, který však paradoxně nemůžeme očekávat od dnešní generace dětí neznalé originálu, přičemž na tuto specifickou část publika směřuje nový Karate Kid především. Zeptejte se sami sebe, jak by zabodovalo třeba takové Komando(další klasika z 80. let), kdyby vzniklo v dnešní době? Akce by zajisté byla efektnější, střih dravější, soundtrack říznější, příběh stejně hloupý, ale co ta příjemná naivita toliko specifická pro dané vzpomínané období? Ta je neopakovatelná a právě díky tomu není nový Karate Kid mile naivní/tupou podívanou, která měla v západní produkci 80. let své pevné místo, nýbrž jen tupou, která v dnešní době nemá moc co nabídnou. Jen ty souboje jsou efektnější, Jackie Chan je po dlouhé době opět cool a Jaden Smith rozhodně nezapře svého otce – jen ty trademarkové „badass“ výrazy okoukané od taťky Willa působí v Jadenově podání celkem směšně. (04.08.2010)

Docela mě fascinuje, že lidé znalí originálu chválí závěrečný turnaj, když právě ten je největší podpásovkou pro kohokoliv, kdo zavadil o Avildsenovu osmdesátkovou srdcovku, a navíc je táááák špatně sestříhaný. Že neschopa Zwart pojede po totožném dějovém schématu, bylo jasné od začátku, že si ale Smithova famílie nechala scénář originálu okopírovat scénu po scéně, zvrat po zvratu a dialog po dialogu, to mě zcela upřímně nasírá natolik, že se snad půjdu uklidnit za barák trénováním jeřábího kopu, jemuž "whatthefakózní" a dráty nezapírající přemeto-kopanec nesahá ani po Macchiův palec na levé noze. Lehce se zamysleme, co přinesl updatovaný Karate Kid nového. Přinejmenším zarážející flirtování dvanáctiletých za zvuků Lady Gaga? Kung Fu zcuklé do svlékání a oblékání bundy? Nádherné, leč trochu kýčovité záběry Číny, dělající z komunistického pekla téměř ráj na zemi? Seriously, come on. Jestli tohle není ukázka zbytečného remaku, který nemá co říct, pak je Jirka Paroubek sexy od hlavy až k patě. Zwartův film uspokojivě funguje jen v momentech, kdy se bezostyšně vrací o 30 let zpátky, a jakmile chce říci něco vlastního, padá velmi rychle na hubu. Malý Smith je spíš příslib do budoucna (za 15 let bude jako táta), než žhavá supernova, Jackie prohrává s výjimkou "fighting skills" s Patem Moritou ve všech ohledech a Zwart je lama, která jinak než sterilně točit neumí. Tudíž se k vám emoce spíš plazí, než že by zasazovaly jeden úder za druhým. Jediný, kdo obstál se ctí je Horner, byť ani ten se proti Contiho orchestrálce nechytá. 5/10 s tím, že být o polovinu mladší a neznat originál, budu minimálně následující měsíc věšet bundu jako o život, ale nyní se rád vrátím k bonsajím a voskování a Elisabeth Shue. P.S.: Věta "Karate, Kung Fu, whatever" vystihuje přístup Zwarta a spol. naprosto dokonale. (18.09.2010)

Obzvlášť tým, pre ktorých je film určený, musí pripadať príliš rozťahaný, so zbytočnými dramatickými odbočkami (rozpitvávanie Chanovej minulosti). A Jaden Smith by bol fajn v roli mladého nadšeného skateboardistu, ale tu je jedným veľkým omylom. Bitky sú dobré a finálny turnaj emocionálny, ale to sa dá povedať i väčšine dielov série Rocky, ktoré vás nezdržujú zbytočnou vatou. (15.09.2010)