Občanský průkaz
Identity Card
Réžia:
Ondřej TrojanScenár:
Petr JarchovskýKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Petr OstrouchovHrajú:
Libor Kovář, Matouš Vrba, Jakub Šárka, Jan Vlček, Aňa Geislerová, Martin Myšička, Jan Vaši, Jenovéfa Boková, Marek Taclík, Adam Kubišta, Lilian Malkina (viac)Obsahy(1)
Petr (Libor Kovář), Aleš (Jakub Šárka), Popelka (Matouš Vrba) a Míťa (Jan Vlček) dospievajú v sedemdesiatych rokoch minulého storočia, v dobe, kedy vyjsť na ulicu bez občianskeho preukazu znamenalo koledovať si o problém a kedy bola povinná vojenská služba pre mnohých tým najväčším strašiakom. Každý po svojom, ale aj spoločne sa snažia nestratiť v totalitnom štáte zdravý rozum a zmysel pre humor, ale rovnako aj nedráždiť režim. Prežívajú spoločne mnoho chvíľ, niektoré sú úsmevné, s nádychom absurdnej grotesky, iné dramatické a niektoré fatálne. (TV Markíza)
(viac)Recenzie (1 549)
Chyba ve filmu: na konci filmu, kdy si kluci v hospodě prohlížejí pohlednici od pí. uč. Pivoňkové z Kanady je záběr na Popelku, který má dlouhý vlasy. Přitom pět minut zpátky mu je ve filmu kvůli vojně ostříhali. ()
Konečně, konečně!!!!!! Po neskutečně dlouhé době kvalitní český film. originální tragikomický příběh, přesně to co tady chybělo. Vynikající ()
Na české poměry slušný film, ale ta čtveřice "herců"?? Na ty se bez prominutí nedalo koukat, pokud nebyl v blízkosti jiný herec. Vybrat líp hlavní hrdiny, a jednalo by se o velmi kvalitní počin. :) ()
Veľmi slušný film, ktorý ale trochu stráca dych. Celé sa to slušne rozbehlo, no koniec bol zdĺhavý a zdal sa mi akosi otvorený a nedoriešený. Ináč skvelé úkažky absordyty doby. Ja osobne som nič také nezažil a vidíme, že sloboda nie je zadarmo a už vobec nie je taká samozrejmá. Iste niektoré veci mali svoje čaro, ako poflakovanie sa s kamarátmi, ale vo filme je vystihnutá podstata doby - udávaj, drž hubu a krok a budeš sa mať dobre. Chalani chlastali až moc, skrátenie o 30min by prospelo. Najlepší bol úvod a zamotávka okolo mladej učiteľky, potom to už len strácalo dych.. ()
Po zhlédnutí Zemský ráj to na pohled jsem si říkala, že jde o celkem přesvědčivý obraz doby, i když s trochu zkostnatělým pohledem a nereálnými postavami. Po zhlédnutí Občanského průkazu jsem tuto myšlenku zavrhla a Ráji dala tři hvězdy, místo zamýšlených čtyř. Občanský průkaz zobrazuje "totáč" velmi věrohodně očima mladých lidí a skvělé herecké výkony (zejména v hlavních rolích neherců Matouše Vrby nebo Libora Kováře) z něj dělají klenot české kinematografie 21.století. Systematické ničení života mladých lidí pohlaváři je zobrazeno mrazivě věrně, ale s nadsázkou i humorem, a děj odsýpá jedna radost. ()
Po dlouhé době český film co se mi líbil , Hláška " polib nám prdel Daňku " mě velmi pobavila , zajisté i krásný příběh a celkové rozuzlení na konci ()
3 jsou málo a 4 moc... Rozhodování u tohoto filmu bylo docela těžké, proč? Asi proto, že film je vyprávěn formou která mi 2x nesedla. Neseděl mi ani způsob, kterým je uveden příběh, zde chybí nějaká zápletka. Je to prostě vyprávění příběhu z 70 let, které ukazuje některé poměry té doby. Samozřejmě jak je zvykem z té nejtemnější možné stránky. nevim nevim prostě 70% ale dám 4* ()
Přijde mi to dokonalé. Žeby věrné filmové ztvárnění mého mládí? ()
Asi nejlepší český film, který jsem za poslední dobu viděl. Skvěle zachycená atmosféra doby, vhodně obsazení neherci. Bravo pane Trojan! ()
Příběh o ničem. Hlavní čtyřka neherců, kteří v podstatě nehrajou, ale jenom čtou text - opravdu peklo. K tomu odpudivá práce kamery, ze které se mi chtělo plakat. Po technické, příběhové, ani herecké stránce, se mi v podstatě nic nedostalo. Zdá se ale, že komunismus je pro české diváky vždy vděčné téma. Dávám tedy bod za výpravu! A taky dávám bod za pár dobovejch fláků! A poslední bod dávám za pobavení, když jsem zjistil, za co všechno bude film nominován! ()
Občanský průkaz sice lehce pokulhává za tématicky podobnými Pelíšky a Pupendem, ale oproti těmto filmům se mu podařilo částečně zbavit naivity a nebojí se ukázat třeba i násilí ze strany policie vůči mladým lidem jedoucím na zakázaný koncert apod. Jakýsi nereálný a těžko uvěřitelný nános tak zůstává pouze v několika pasážích ukazujících rádoby drsný přístup čtyř mladých protagonistů vůči komunistickému systému a jeho autoritám. Ten však není vůbec na škodu, je třeba si uvědomit, že režisérovým záměrem bylo natočit hořkou komedii, nikoliv drama o životě v totalitním zřízení a všechny tyto prvky slouží jako příjemné odlehčení. Navíc s nimi tvůrci pracují citlivě, díky čemuž nezaniká vážnost tématu, které je v dnešní době, kdy komunisté znovu začínají mluvit do dění v ČR a objevuje se stále více lidí slepě žehrajících, jak za minulého režimu bylo lépe, stále aktuální. ()
Ač mi kvalita mého vlasového porostu nedovoluje býti nadále máničkou, duchem jí přecejenom jsem, takže protekce pro tento film je u mě snadno předvídatelná. Ale on ji ani nepotřebuje. Narozdíl od zvrácené nostalgicko - juchavé zvrácenosti typu Pelíšky se tohle totiž opravdu povedlo. Bez křeče, bez moralizování, bez patosu (no dobře, patosu bylo hodně), bez rádobyhřejivé atmosféry "co jsme si to jsme si", bez idiotských vtípků, bez pitvořivého přehrávání. Občanský průkaz je o pubertě a dospívání. A ač se to ve filmu děje v době jiné, než je ta současná, ztotožnit se s hlavními hrdiny dokáže divák všeho věku. A ani nemusí být jeho prvotním zájmem jakkoliv zkoumat historii a pátrat ve starých časech. Jejich atmosféra se totiž dostaví jaksi mimochodem, avšak s naprostou samozřejmostí a se vší naléhavostí. "Neherectví" hlavních představitelů přispělo k téměř polodokumentární autenticitě celého díla. A já, ač se mohu orientovat s dospíváním v komunismu pouze v 80. letech (a to ještě zprostředkovaně, když jsem sledoval o pár let starší máničky) jsem od první chvíle vtažen do děje a vůbec mi nevadí, že na konci chybí gradace, kterou tady mnozí tak postrádají. Nemám tomuto filmu co vytknout (snad kromě tradičního neherectví Ani Geislerové), dokonce ani Jiří Macháček mě nikterak neiritoval. Málokterý film ve mně zanechal tolik bodů, které z hlavy asi nikdy nevypustím: 1. Perfektní výstup staršího bratra, který přijel po roce na opušťák, a užaslá čtveřice sleduje jeho zmagořený hysterický výstup plný vojenských frází a všech klišé, která my, co jsme na vojně byli, tak dobře známe.. 2. Sledování radosti z toho, že si k hlavnímu hrdinovi přisedl Čambora, osobnost místní máničkovské scény. Pozdější zklamání z toho, co je zač, se nedá popsat. 3. Během posezení v hospodě parádně hrají a zpívají dva vlasatí týpci. 4. Negramotný major. 5. Exkluzivní tepláky Jaromíra Dulavy. 6. Silná scéna nezdařené cesty do zahraničí. 8. Básničky. 9. Dusná atmosféra školní porady se svobodomyslnou učitelkou. Myslím, že na jeden film je toho spousta, tady je to přinejmenším 97 %. Komu se nelíbí negativita celého filmu nenacházející na době světlé stránky, nechť to vyváží Vesničkou střediskovou. ()
slovník mládeže mi moc autentický nepřišel, ale jinak to je jeden z těch pár vysoce nadprůměrných českých filmů ;) ()
Tu jednu hvězdičku dávám za tu snahu rekvizitářů, kostymérek a stavby o retro doby. Jinak bych Trojanovi doporučil, aby se dnes a denně díval na filmy Karla Smyczka (zejména Bylo nás pět) či Jindřicha Poláka a dalších našich režisérů ale i zahraničních. Třeba by v nich našel, jak se má vést náctiletý herec! Vést se totiž musí a musí se to umět, protože hercem není a ani být nemůže. Na to jak hráli náctiletí zde, se nedalo dívat a navíc ten příšerně čtený komentář mimo obraz - jak žáček u tabule (jak namluvit komentář mimo obraz hlavního protagonisty je taky mistrně ukázáno v Bylo nás pět). Utrpení sledovat normalizaci, jak jí pojal Trojan bylo další věcí. Zvláště když jste jí naplno zažili.Ta glorifikace mániček s jediným zájmem chlastat a kouřit již od čtrnácti let a znajících jen západní rock, je pouhým výsekem jedné malé skupiny tehdejší totality. Znal jsem mnohem svobodomyslnější a nepoměrně větší skupinu mladých lidí, které se říkalo čundráci či vandráci. Zažít Portu v Plzni se čtyřicetitisícovým davem těchto mladých lidí, kdy po koncertu po sobě uklidili tak pečlivě, že jste nenašli papírek, bylo velmi silné, stejně tak jejich hudba a texty. A tohle hnutí lidí milujících přírodu bylo mnohem silnější a režimem obávanější (inspirací pro ně byly hlavně USA, kde brali pro své texty většinou inspiraci), než neustále chlastající a fetující tzv. rockeři po česku. Ale byly tu i skupiny, tohoto druhu a domácí provenience, které jsme milovali. O ty Trojan ani nezavadil ve vykreslování doby podle velmi omezené předlohy. Jen ještě jedna poznámka: aby náctiletí, byť předvedeného ražení, mluvili v té době sprostě před učitelkou, byť jim nakloněnou, bylo nemyslitelné! První co by udělala, že by jim to vytkla! ()
Příjemný film o tom, jaká byla léta normalizace. Tvrdá, ale člověk si užil i srandu. ()
Nebudu se stydět, když to nazvu obráceným Majorem Zemanem. A to věc mániček považuji za správnou. Jde o to, že je to propaganda hrozně, ale fakt hrozně přepálená. Režim lidem paušálně ničí život, jeho představitelé jsou do jednoho bezskrupolozní zrůdy (takhle černobílí nebyli mnohdy ani soudruzi ze SSSR, jejichž kinematografie byla fakt vědecká:-D), společnost je plná udavačů, nedá se v ní skoro dýchat. Za tohle fakt nemůžu s hodnocením výše. Pár scén je sice úžasných (třeba bití na nádraží po koncertě Plastiků), ale je tam spousta takových, které mi fakt přišly směšné a totálně prvoplánové (třeba ta Ruska). Škoda, ale na opravdu dobrý film o normalizaci se u nás asi ještě dlouho načekám. V našem bývalém vzoru natočili Uvnitř Kruhu, proč to nejde tady? Kde se stala chyba... ()
Ťažko mútiť drámu s komédiou... Čechom to ale vo všeobecnosti ide celkom dobre. V tomto ohľade sú zaručene najpedantnejšie vytvorené Pelíšky , avšak ani tento výtvor nie je na zahodenie, a to aj napriek tomu, že sa humorné vsuvky iba krčia v tieni vážnosti drámy. Netvrdím, že sa nenájdu vtipné scény (jednoznačne u mňa vedie "Ruka na porcelánový trón"), ale dôraz na vtedajšiu realitu je tu väčším pánom, o čom svedčí aj fakt, že aj ja, čo tú dobu poznám iba z rozprávania mojich blízkych, som pochopil aké to bolo drsné. Takže pre mňa skôr skvelý, drsný film, mapujúci minulosť ako nostalgická komédia... ()
Vzhledem k tomu, že jsem ročník 88, sice můžu tvrdit, že jsem onu dobu zažil, ale těžko si jí budu pamatovat. Přesto jsem toho o minulým režimu četl, viděl a slyšel spoustu a vím, že nejen naše rodina si toho v tý době užila víc než dost. Docela fajn bylo, že jsem na tenhle film o svátcích koukal s našima, takže jsem dostal k filmu i čerstvou dávku historek. Možná bych mohl něco napsat i k filmu, co? Byl fajn, ne že ne. Ústřední čtveřice je sympatická a funguje dobře, ikdyž místy mají trochu problém utáhnout příběh. Jinak jde o příjemnou hořko-kyselo-sladkou komedii, která se sice nestane kultovním filmem, jako třeba Pelíšky, ale přesto jde o parádní zážitek. ()
Další výbornej českej biják z doby komančů. Udavač na každym rohu. Hrozně hezky zpracovaný! ()
Trojan mě po rozpačitym melodramatu Želary dost mile překvapil, tohle je velmi slušná alternativa k Pelíškům - ty vždycky budou populárnější, ale v některejch ohledech se nebojim OP označit i za lepší film. Mimo jiné mě velmi potěšila většina přesvědčivejch mladejch herců, což rozhodně nebejvá standardem. ()