Dom snov

K tomuto pořadu zachovávám neutrální postoj. S některými díly nesouhlasím, naopak některé jsou více než prospěšné. Přijde mi, že někdy je hodně zbytečné bourat téměř až luxusní barák, aby se mohl postavit ještě honosnější. Ale na druhou stranu nikomu to neškodí, tak proč ne. Ale myslím si, že peníze by se daly využít i jinak, aby to té rodině prospělo. Když už teda chtějí pomáhat, mělo by se tak dít na správném místě. 50% (09.03.2013)

Doufám, že se toho brzy chytne Planeta Opic nebo Príma Kůl ve vlastní produkci! Postavit totiž za týden rodině Žigových Taj Mahal jen proto, že jich je šestnáct, žádná práce jim nevoní a manuální dokonce smrdí a táta Žiga sedí v Heřmanicích za čorki a je úplně nevinný, by bylo skutečné Opus Dei! Představoval bych si to asi tak, že například nejstarší, Dežo, kterého zrovna pustili, by měl stylový a tématický pokojíček 2x2 metry s pryčnou a tureckým hajzlem a po stěnách bych mu rozvěsil nakradená rádia z oktávií, aby se chudák cítil opravdu jako doma. Úplně vidím masitou tvář stokilové matky Žigové zkrápěnou slzami štěstí z toho, kolik budou nové radiátory vážit ve sběrně, jak je všechny v zimě hezky ohřejou masivní rámy nových Eurooken a hlavně, jak bude její dvorní zástavárník vejrat na tu sbírku funglových domácích spotřebičů, u kterých tentokrát pro změnu prokáže původ levou zadní. Výhru si od něj nechá vyplatit rovnou v desetikorunách, aby nemusela furt rozměňovat a neni boha, aby s tolika love konečně nepadl more džekpot!! (21.03.2011)

Vybereme průměrnou, sociálně slabou americkou rodinu, ideálně nějakou opálenější, ať je vidět, jak jsme multikulturní. Posadíme všech deset jejích členů do nablýskané limuzíny a pošleme je na týden do nějaké luxusní dupy. A za ten týden jim lautr přestavíme ten jejich papundeklový barák (v Evropě i stodoly máme trvanlivější). Sice při prvním větším větru i tak odletí z Kansasu, ale aspoň bude vypadat hezky. Až se rodinka bude zvracet z holidajs, schováme renovovanou kuču za autobus, přitáhneme lidi z širokého dalekého okolí, vnutíme jim transparenty, konfety, pod hrozbou ostřelovačů na přilehlých budovách je přinutíme tleskat a jásat. Potřebná rodinka se vyhrabe z limuzíny, dojetí z nich tryská, mávají, pláčou, smějí se, zakrývají si ksichty dlaněmi. Autobus na cirkusový povel moderátora odfrčí, rodinka spatří tu svou papundeklovou nádheru a spustí hysterický povyk - vřeští, kvičí, objímají se, skáčou, válejí se po zemi. Uvnitř ohňostroj hysterie pokračuje v ještě vyšší intenzitě, když rodinka zjistí, že mají novou velkou televizi, uíííííííííííí! A v ložnici je taky, uíííííííííííí! V každém dětském pokoji je rovněž televizor, uíííííííííííííííííííí! I v koupelce je obrazovka, uíííííííííííí! A na hajzlíku je celé domácí kino - uíííííííí, uíííííííííííí, uíííííííííííí! Po 15-ti minutách frenetického křepčení a hysterického vřískání by snad i ten nejvíce přející lidumil uvítal, kdyby do renovovaného domečku okamžitě a střelhbitě jebnul menší asteroid a po celé téhle reality šouškárně zůstal jen dýmající kráter. 20% za pohledy předtím/potom. (21.02.2011)

I když přiznávám, že se na to celkem pravidelně dívám, abych se probudil, tak je to z jediného důvodu, a to, že mě baví koukat na to, jak roste barák. Ovšem toho stavění je v téhle show dost velký nedostatek, neboť se to hodně zaměřuje na poselství o tom, že s vírou v Boha, milujícími spoluobčany a country muzikou se dá všechno přežít. Líbí se mi ten nápad. Lidé, kteří něco ztratili, ať už dům, zdraví, nebo nedej bože někoho ze svých blízkých, mohou tým z téhle show požádat o pomoc, a té se jim dostane alespoň formou uspokojivého bydlení, protože není nad teplo domova. Tohle je vážně fajn, ale tohle samotné v jednotlivých dílech zas tak moc času nezabírá. Většinu času zabírá plané žvanění o tom, kolik je v téhle rodině lásky, jak se každý den modlí, nebo kecy Tye Penningtona. Další nesnesitelná věc je způsob, jakým návrháři vymýšlejí, jaký pokoj mají postavit. Zeptají se dětí, jaké mají záliby, jednu hlavní si vyberou a podle ní pak postaví nejkýčovitější pokoj na světě. No a aby toho nebylo málo, čas od času si na místo, kde staví, pozvou nějakého country zpěváka. Na seriálu je neskutečně vidět, že jednotliví tvůrci jsou zamilovaní do americké vlajky, Boha a do nábytku ze Sears. Je toho tady strašně moc špatného, moc se tu kecá a snaží se to za každou cenu z lidí ždímat emoce. Už jsem viděl spousty takových ždímaček na slzy, ale tahle je jasně největší. Seriál je tak trochu reality verzí seriálu Sedmé nebe. Prostě, věřte v Boha, lidskou lásku a americkou vlajku, a dojdete štěstí. (05.11.2011)

Kurva drát, ti Amíci jsou ale štědří lidumilové. Zbouraj Vám barák a místo něj postaví přeplácanou papundeklovou reklamní sračku dodavatelský stavební firmy za prachy, který by vydaly na 4 další baráky. Do toho po celou dobu nezavře klapačku idiot jménem Tááááááááj! Zachraň se, kdo můžeš. Dokonce tu nechybí blbá barbie, která maká rukama! No, to jsem nežral. "Předtííííííím!" a "Potom!" (19.03.2011)