赤穂城断絶
Swords of Vengeance
The Fall of Ako Castle
Réžia:
Kindži FukasakuKamera:
Jošio MijadžimaObsahy(1)
Šlechtic Asano Naganori, pán z Ako, již není schopen nadále snášet urážky od nadutého ceremoniáře Kiry Jošinaky a zaútočí na něj svou katanou. Kira je sice jen lehce zraněn, přesto je takové chování přímo v šógunově paláci tvrdě potrestáno: Asano musí spáchat sebevraždu, jeho klan je rozpuštěn a majetek zkonfiskován. Skupina Asanových nejvěrnějších samurajů proti Kirovi tajně osnuje pomstu, aby duše jejich pána došla pokoje... Další z řady filmových zpracování legendy o 47 róninech (Čušingura) se soustředí na vůdce spiklenců Óiši Kuranosakeho (Kinnosuke Nakamura), bývalého správce hradu Ako, který naoko vede zahálčivý život, aby špehy přesvědčil, že se žádná pomsta neplánuje. Svou roli však hraje tak přesvědčivě, že o něm začínají pochybovat i mnozí ze spiklenců. (Ertai)
(viac)Zaujímavosti (2)
Poslední rytíři (2015)
- Ačkoliv to tvůrci snímku veřejně nepřiznávají, během tvorby filmového snímku se nechali přímo inspirovat dnes již legendárním a jen těžko překonatelným příběhem japonských róninů, tzn. samurajů bez svých pánů, mstících se na uchvatitelích právě za smrt svého pána, Genroku Akō incident (元禄赤穂事件). Tehdy, v osmnáctém století, byl příběh zaznamenán neznámým učencem, který jej exemplárně interpretoval jako absolutní oddanost samuraje vůči svému pánu, tzn. absolutní znak samurajského kódu Bushidō (武士道). Do této doby se popularizovanému příběhu dostalo velkého množství filmových, televizních, divadelních a dokonce i rádiových zpracování. Mezi nimi vynikají filmová zpracování Shijushichinin no shikaku (1994), Chushingura - Hana no maki yuki no maki (1962), Daichūshingura (1971), The Fall Of Ako Castle (1978), či operetní zpracování Chūshingura autora Shigeaki Saegusa z roku 1997. (Conspi)
47 roninov (2013)
- Jedná se již o sedmou filmovou adaptaci japonského příběhu, ale teprve o první americkou. Předcházely jí Čušingura v údobí Genroku (1941), Čúšingura (1958), Čúšingura: Hana no maki – juki no maki (1962), Akódžó danzecu (1978), Šidžúšičinin no šikaku (1994) a Saigo no čúšingura (2010). (Cheeker)