USA / Francúzsko,
1994, 121 min
(Special Edition: 128 min, Director's Cut: 130 min, Alternatívna 116 min)
Réžia:
Roland EmmerichKamera:
Karl Walter LindenlaubHudba:
David ArnoldHrajú:
Kurt Russell, James Spader, Viveca Lindfors, Alexis Cruz, Mili Avital, Leon Rippy, John Diehl, Carlos Lauchu, Djimon Hounsou, Jaye Davidson, Erick Avari (viac)VOD (5)
Obsahy(1)
Vedecká expedícia objavila v blízkosti pyramíd zvláštny objekt, pokrytý neznámymi symbolmi. Po dlhom skúmaní egyptológ Daniel Jackson zistil, že znaky sú návodom na cestu vesmírom na vzdialenú planétu. Padne rozhodnutie vyslať tam prieskumnú jednotku a mladý vedec sa chtiac nechtiac stáva jej členom... (RTVS)
Zaujímavosti (71)
- Miesto, kde mal Jackson (James Spader) svoju prednášku o pyramídach, sa natáčali v historickom hoteli Park Plaza v Los Angeles. V týchto priestoroch sa natáčali napríklad aj filmy ako Bláznivá strela (1988), Honba na ponorku (1990), Hook (1991) či Maska (1994). (Piri)
- Jaye Davidson (Ra) si nebol schopný zapamätať svoj text v starovekom egyptskom jazyku. Za kamerou preto museli stáť členovia štábu držiaci tabule s jeho textom. (rezanec1003)
- Postavy Horus (Djimon Hounsou) a Anubis (Carlos Lauchu) mali byť pôvodne mimozemšťania pripomínajúci orla a psa. S nápadom, že to budú ľudia s maskami, prišiel až Patrick Tatopoulos. (rezanec1003)
- Jeden z veľkých problémov pri natáčaní bolo neustále odstraňovanie stôp v piesku, spôsobované členmi štábu pred každým záberom. (rezanec1003)
- Roland Emmerich pôvodne napísal príbeh, v ktorom ľudia na Zemi objavia vesmírnu loď, nie bránu. (rezanec1003)
- Brána mala mať pôvodne tvar trojuholníka, aby pripomínala pyramídu. (rezanec1003)
- Idea cestovania cez hviezdnu bránu vychádza z reálnych vedeckých teórií o čiernych dierach a červých dierach podľa hypotéz Alberta Einsteina a Nathana Rosena (Einsteinov-Rosenov most). (Piri)
- Vo filme miestni obyvatelia Abydosu hovoria jedným z autentických dialektov starovekej egyptčiny. Dean Devlin a Roland Emmerich sa veľmi starostlivo pripravovali a nenechali nič na náhodu. O odbornú pomoc požiadali špecialistu, egyptológa Stuarta Tysona Smitha z Kalifornskej univerzity. (Piri)
- Názov filmu mal byť správne StarGate a nie Stargate – je to distribučná chyba. (Piri)
- V roku 2006 vyšla reedícia soundtracku so siedmimi novými skladbami. (Piri)
- Dean Devlin oznámil na Comic-Cone 2006, že pôvodne plánovanú filmovú trilógiu oficiálne dokončí. Samozrejme, bez akýchkoľvek nadväzovaní na seriálovú adaptáciu, ktorá je úplne oddelená od príbehu z filmu. (Piri)
- Snímka bola plánovaná ako úvod trilógie. Roland Emmerich a Dean Devlin však začali pracovať na novom filme Deň nezávislosti (1996), a tak od pokračovanie upustili. Neskoršie sa MGM "vrátilo" k Hviezdnej bráne, ale už ako k seriálu. Vzali si iba námet, film v žiadnom prípade nie je pilotom k seriálu, pretože ten nie je oficiálnym pokračovaním. To vyšlo iba knižne a napísal ho Bill MacCay. Devlin oznámil na Comic-Cone 2006, že pôvodne plánovanú filmovú trilógiu oficiálne dokončí. Samozrejme, bez akýchkoľvek nadväzovaní na seriálovú adaptáciu. Nikdy k tomu však nedošlo. (Piri)
- Kromě seriálového pokračování (Hvězdná brána, od r. 1997) měl film ještě několik pokračování knižních, která se vydala zcela odlišnou cestou. Jedná se o knihy "Stargate: Rebellion", "Stargate: Retaliation", "Stargate: Retribution", "Stargate: Reconnaissance" a "Stargate: Resistance". Série, podobně jako seriál, pojednává o válce s ostatními „bohy“, kteří jsou bývalými podřízenými Raa, nicméně se jedná „pouze“ o lidi... stejně jako byli ve filmu Anubis (Carlos Lauchu) nebo Horus (Djimon Hounsou). Mezi hlavní témata pak patří především politika a lidská práva. (vojtaruzek)
- Z filmu není jasné, jak Daniel (James Spader) zadal na konci filmu adresu zpět na Zemi (a ovládací panel byl k bráně přidán až v seriálovém pokračování). V románovém zpracování (napsaném Dean Devlinem a Rolandem Emmerichem) je řečeno, že adresu jednoduše zadal manuálním otáčením vnitřního prstence brány (a že zadávací počítač na Zemi fungoval stejně, bez jakéhokoliv přímého spojení s bránou). (vojtaruzek)
- Důvod, proč Danielovi (James Spader) trvá tak dlouho, než si uvědomí, že Abydosané mluví jazykem, odvozeným od staré egypštiny, spočívá především ve způsobu zápisu tohoto jazyka. Nepoužívaly se v něm samohlásky (a, e, i, o, u), podobně jako například v hebrejštině či jiných semitských jazycích - kvůli čemuž je současně uznávaná výslovnost tohoto jazyka spíš kvalifikovaným odhadem. V jazyce Abydosanů došlo k výrazným změnám používání samohlásek... například slovo neter (bůh) se změnilo na naturu. (vojtaruzek)
- Film vznikal v době, kdy už digitální triky začínaly být běžně používány (ale ještě zdaleka nedosáhly pozdější sofistikovanosti) a filmaři byli novými možnostmi často velmi okouzlení a rádi "si hráli". Trikař Jeffrey Okun (podle něhož později Roland Emmerich s Deanem Devlinem pojmenovali postavu ve Dni nezávislosti, 1996) svého času komentoval úvod filmu: "V dokončeném záběru vidíme egyptskou řeku, po jejímž břehu jdou lidé. V pozadí se tyčí pyramidy a nad nimi září slunce. Natočili jsme to tak, že jsme zarazili palmu vedle arizonské řeky a natočili statisty kolem. Pořízený materiál jsme převedli do digitální podoby a upravili počítačem. Trochu jsme obarvili vodu, aby vypadala jako v egyptských řekách. Pyramidy jsme nascanovali z pohlednice a vložili je do záběru. Pak jsme naemulovali slunce tak, aby svítilo přímo do kamery a vytvářelo odrazy v objektivu. Ve skutečnosti je měl při natáčení kameraman za zády. A pak jsme zjistili, že ta palma vypadá nějak povadle, tak jsme jí digitálně trochu nadzvedli listy. Ale jinak jsme s tím záběrem vůbec nic nedělali." (NIRO)
- Obrovské pouštní zvíře byl většinou ve skutečnosti kůň s umělou hlavou, vybavenou miniaturními motory, ovládajícími jeho mimiku. Existovala jednak verze s mimikou propracovanější, používaná pro detailní záběry (v nich nebyla na živém zvířeti, nýbrž na umělém, které tudíž stálo) a jednak verze pro koně opravdového, pohyblivého, která byla schopna jen několika základních pohybů jako otvírání úst a koulení očima. (NIRO)
- Náklady na výrobu byly zhruba 55 milionů amerických dolarů. (NIRO)
- Severoamerické tržby byly 71,6 milionu amerických dolarů, celosvětové pak 196,6 mil. (NIRO)
- Slavný filmový kritik Roger Ebert se netajil svou nenávistí k filmu. (HellFire)