Fullmetal Alchemist: Bratrství

Fullmetal Achemist Brotherhood byla opravdová jízda a to jsem byl ze začátku, asi tak prvních 10 dílů, silně rozladěný. Rychlý start, hodně věcí z původní série chybělo, ale když jste vypustili všechno, co jste znali z minula, začal děj nabírat obrátky. Je až skoro neskutečné, jak si autoři dokázali pohrát se všemi postavami, vytvořit jim takřka dokonalou historii (což asi nebyl až takový problém, stačilo čerpat z komixů), ale právě komplexnosti a rozložení jak v prostoru tak v čase, získává novější zpracování navrch. (04.12.2013)

Příběh o cestě za svým cílem. Přes všechny možné překážky. Alchymie je věda o rovnocenné výměně. Hlavní hrdinové FMA se pokusí oživit svou matku, která jim zemřela. Avšak porušili pravidlo "lidské transmutace". Nikomu se zatím nepodařila. Edward příjde o ruku a nohu, jeho mladší bratr příjde o celé tělo. Společně se vydávají na cestu na jejímž konci by chtěli mít svá těla zpět. Edward se stane státním alchymistou a tedy "armádním psem". 64 dílů plných výborných hlášek a temnější atmosféry než měl původní seriál. Nejlepší příběh. Nejlepší seriál. Nejlepší manga! Chystá se film. Hodnocení 110% (04.08.2009)

Někdy jsem se sem musel dostat. Někdy. Upřímně, čekal jsem to později, protože jsem si tak nějak na pamět dával, že jestli někdy skončím s anime, tak FMA:B by asi bylo velkolepé zakončení této drobné závislosti. Věci se měly jinak, Netlflix se ke mně dostal nejspíš k jako poslednímu člověku na téhle planetě a z obsahu anime čněl Alchemista. Domněnka, že mi to bude trvat tak rok vzala za své velmi záhy a sjel jsem ho nekompromisně za měsíc. Charakteristické adjektivum je určitě "epické". Rozmanitý svět, velkolepé cíle, neustálé probírání filosofie otázky života a smrti, animačně skvěle podpořené lité řežby a i toho řevu tam bylo víc než dosti. Narozdíl od těch ne tak dokonalých žánrových přibuzných zde ale máme i plejádu důstojných postav, hutnou a celistvou příběhovou linku, která neustále eskaluje (vyjma mírného dropu kolem 25. dílu k nadechnutí), štěstí střídá smutek a vše je pocitově blízké, pochopitelné, uchopitelné. Líbí se mi ten mix aspektů a vlastností, které malé děti zbožňují na shounenech (viz. postava Edwarda hlavně), ale i umně zakomponované palčivě dospělácké otázky o moci, nesmrtelnosti a jiných lidských hodnotách. A i nakonec já, onen zapšklej nepřítel tohoto žánru, jsem nemohl, než uznat kvalitu tohoto díla. Několik postav mě nutilo si pouštět díl za dílem (Greed, Gen. Armstrong a hlavně rezolutní Roy Mustang) a finále je jeden velký, nevyhnutelně napínavý BANG! Proč ne tedy 5*? Protože ke konci mi přišlo, že se scénář až moc snažil některé postavy falešně a nedostatečně skrytě uchránit a kvůli tomu ovlivňoval jiné, aby se chovaly jinak, než se celou dobu projevovaly. Edward byl vcelku ok, ale Al? Ten mě někdy fakt točil a vtípky byly přeci jen až moc mířené na mladší :-) Nic to nemění na tom, že tohle byla velká jízda a snadno mě to přesvědčilo, že toto anime je králem minimálně ve svém žánru. Silné 4*. (07.12.2018)

Mno... Neodvažuju se říct, která verze Alchymisty je lepší, ale každopádně jsem přesvědčen o tom, že si obě zaslouží 5* :) . Brotherhood potěšil větším množstvím charakterů a držením tempa od začátku do konce. Starší Alchymista měl zase zdrcující závěr - nevím jestli lepší nebo horší než Brotherhood, ale pro mě každopádně oproti Brotherhoodu míň čekatelný. Hlavní je, že nový Ocelový alchymista patří určitě mezi to nejlepší, co anime světu zatím nabídlo. A ještě taková drobnost, nový alchymista měl IMHO naprosto skvělé endingy, skoro všechny. A to potěší. Kdo neviděl, jděte do toho! :) (10.07.2010)

Starého Alchymistu jsem neviděl, takže nemůžu porovnávat. Hodně dlouho jsem se rozmýšlel, než jsem se do toho pustil, přece jen 64 dílů je na mě docela dost a na anime seriály jsem se začal dívat hlavně proto, že mají většinou jednu sérii, většinou do 26 dílů a každý díl má navíc maximálně pětadvacet minut. Ale když má člověk najednou 25 dní volno, bylo by škoda toho času nevyužít =D To co u anime rozdodně nemusím je parodování / odlehčování. a u FMA:B toho bylo víc než dost. Obzvlášť, když se Ed poprvé setká s Greedem, bojují spolu a vtrhne tam učitelka, ztratí to veškerý potenciál a vážnost, které to mohlo mít. Naprosto se to tím umrtvilo. Občas to neuškodí, ale co je moc... 64 dílů mohl být hodně slušný nápor, ale podařilo se mi to smést ze stolu za dva a půl dne, přičemž třetí den jsem ještě přihodil druhou půlku první série GitS :-) Pokud mám být objektivní (což většina zdejších otaku není) tak posledních asi deset, patnáct dílů (obzvlášť od začátku Přislíbeného dne) bylo až moc křečovitých a natahovaných. Moc se tam sice neumíralo, ale když už, tak to doprovázely potoky slz a patetických keců. Při soubojích měl každý moře času na povídání, proč tam jsou a co tam dělají. Mnohanásobné happyendy taky zrovna nemusím. Škoda, mělo to obrovský potenciál a "hluché" díly to nemá (Mustang vs. Lust, konce 45, 46, 49 a dalšícha a dalších dílů jsou navíc skoro boží, podkreslené výborným endingovým songem). Jen toho chtěli říct hrozně moc na příliš malém prostoru. Některá spojenectví a psychologické vývoje postav jsem jim vůbec nevěřil (Envy, Scar, čtyři chyméry atd.), snad jen tomu Mustangovi jsem věřil skoro všechno (obzvlášť zvuk při luskání prsty se mi po FMA:B začal líbit :) a bez některých postav bysme se obešli úplně (učitelka a její manžel). Jestli má být tohle nejlepší zástupce šónen... Objektivně 80 % (17.01.2011)