Fullmetal Alchemist: Bratrství

Proč musí jinak skvělý příběh zkurvit SD vsuvkami mezi každou druhou scénou? To je jako kdybych pořád přepínal mezi původním seriálem a Teletubbies. Prostě hnus. Ale příběh si zatím drží úroveň původního seriálu. 2* /// EDIT: Tak jo, hodnocení po 22. dílu: Debility skoro vymizely a příběh začíná být čím dál tím zajímavější. Jen tak dál. 4* /// EDIT: Už mě to úplně přesvědčilo. Začínám pochybovat o tom, že původní seriál je lepší. 5* (17.07.2009)

Bylo to hodně dobré, ale k dokonalosti to má dost daleko. Podíl na mém zklamání zase bude mít fakt, že jsem čekal až přespříliš a dostal jsem opět jen standartní shounen s trochu vypiplanějším příběhem a postavami než obvykle. Musím ale uznat, že ve svém žánru patří rozhodně k tomu nejlepšímu. 8/10 (18.03.2011)

Tak jsem se jako zarytý odpůrce anime dostal po Death Notu na doporučení k tomuto seriálu. Ze začátku chvíli trvá, než se člověk v celém světě zorientuje. Je toho vážně hodně na pobrání, ať už jde o historii nebo postavy. Příběh nás zavede do fiktivní země na začátku 19. století, kde panují zvláštní pravidla. Kromě jistého pokroku v technologii se tu nachází lidé, kteří umí ovládat tzv. alchymii. Pochopit, o čem vlastně alchymie je trvá pár dílů. Sledujeme dva mladé chlapce, kteří alchymii ovládají. Nepodařený experiment v mládí je ovšem zmrzačil. To jim ale nebrání tuto úlohu vykonávat. Časem se objevují další postavy a my všemu postupně začínáme přicházet na kloub. Celá země je totiž v ohrožení a mnoha lidem hrozí nebezpečí. Ti nejlepší a nejsilnější se tedy musí spojit, aby proti onomu zlu bojovali. Během děje dojde k mnoha zvratům a postavy občas vymění své strany. Dost se mi líbila samotná alchymie a akce s ní spojená. To samé mohu říct o dobře napsaných postavách a věrohodných emocích. Určitě bych tento seriál všem doporučil, které tyto věci aspoň trochu lákají. "Plukovníku, nemáte oheň? Vlastně nejspíš ne. Co si myslíte, že jsem, mokrá sirka?!" :D (27.07.2019)

Takhle nějak si představuju seriálovou dokonalost. Nejen mezi anime, ale mezi všemi seriály. A proč? Protože FMAB je zcela nadupanej snad po všech stránkách: rychlou nezrdržovanou akcí, supercool hláškama, zajímavou a přesto jednoduchou dějovou linií, filosofováním, humorem, atd. atd. Stalo se mi snad poprvé, že ve vyhrocené situaci jsem se začal usmívat od ucha k uchu. Ne kvůli obsahu, ale protože jsem si říkal, jak je to skvělé. Oproti jiným seriálům, FMAB se musel utkat s velmi obtížným způsobem, jak zrekapitulovat kus děje, co byl ve FMA. Začátek tak může pro někoho být dost hektický, a proto bych doporučil nejdřív se podívat na FMA. Ne, že by divák měl problémy s dějem, ale postavy na začátku nedostanou tolik prostoru, a řekl bych, že diváci si víc užijou FMAB, když postavy podrobně poznají už ve FMA. Třeba Roy Mustang nebo Izumi Curtis tu nejsou na začátku skoro vůbec. Díky tomu je můžou převálcovat ty postavy, co jsou teď nové nebo významnější. Nejdřív to byla vůdkyně pevnosti Briggs, a pak moje nová superoblíbená postava Van Hohenheim. Pokud bych měl kdy věřit v Boha, představoval bych si ho jako jeho. Úžasně klidnej, rozumnej a ďábelsky chytrej. Celkově je super, že tu je tolik charakterů a každý si může oblíbit prakticky kohokoli z nich, ale těžké je mít někoho nerad. Nejlepší na tom je, že všechny postavy se nějak aktivně zapojí do finální fáze, aniž by to nějak narušilo dojem. Něco takového třeba vyčítám finále Harryho Pottera a relikvie smrti, která tím množstvím postav alespoň na mě působila dost uměle a kazila mi dojem. FMAB to zvládl mistrně. Prostě pokud hledáte jakýkoli seriál, rozhodně doporučuju upřít své oči sem. (11.07.2010)

FMA: Brotherhood is for boys, FMA (2003) is for men. Možná i takhle by stačilo obě dvě ságy zhodnotit. Brotherhood až nesmyslně (ve srovnání s verzí z r. 2003) z rychlíku a velmi slabě odvypráví začátek a příběh s Ninou, do toho je přítomno mnoho iritujících prvků, postavy na sebe křičí, šklebí se, dělají trapný humor, postava Lust je na rozdíl od 2003 zabitá (obrazně i doslova), štvala mě ta malá Číňanka (jasně, císařství Xing, ale tak, je jasné, co je předobrazem), Winry je tu sexualizována a musí tu být romance...v jednu chvíli jsem myslel, že to nedokoukám. Na druhou stranu, asi od třicátého dílu mě to chytlo, figurky na šachovnici jsou rozestaveny a můžou se mezi sebou epicky bít až do úplného finále. Ubyde křičení a trapného humoru, souboje jsou patřičně megalomanské a pořád je na co se dívat. Dokonce příběh homonkulů dává v Brotherhood větší smysl. A ještě musím vyzdvihnout openingy jednotlivých epizod, které jsou naprosto perfektní (a úplně jinde než ty ve starší verzi). I přesto verzi z r. 2003 preferuji, byť asi budu v menšině. Ta je, jak to vystihnout, "rozbitá", uprostřed se toho zas tolik neděje, plyne daleko pomaleji, ale její filozoficko-melancholický nádech mě nakonec dostal emocionálně víc než Brotherhood. V konečném filmu (Conqueror of Shamballa) měli zůstat oba ve svém světě a mohl z toho být krásný happy end. (24.05.2022)