Reklama

Reklama

The Stoning of Soraya M.

  • Kanada The Stoning of Soraya M. (viac)
Trailer 1

Obsahy(1)

Americký snímek natočený dle skutečné události, jež byla rovněž zpracována v knižní podobě, se odehrává na současném iránském venkově a vypráví příběh tří lidí: mladé Sorayi M., jež je vlastním manželem křivě a vypočítavě obviněna z cizoložství, za což jí hrozí smrt ukamenováním; její tety Zahry, emancipované ženy, která netouží po ničem menším, než po tom aby se svět dozvěděl pravdu o lidských právech a právech žen v ortodoxní islámské společnosti; a konečně francouzského žurnalisty a válečného dopisovatele Freidoune Sahebjama (James Caviezel), který se bez vlastního přičinění stává mužem, který věděl příliš mnoho. (kiddo)

(viac)

Videá (1)

Trailer 1

Recenzie (116)

SonG 

všetky recenzie používateľa

Tak tohle je moc. Pokud se toto opravdu stává v moderním světě, pak se nedivím, že tito barbaři naráží letadly do mrakodrapů, odpalují se v restauracích a zabíjejí nevinné lidi, přičemž všechno je ,,vůle boží".....Film natočený bez jakéhokoli přikrášlení, naturalisticky pojatý, neuvěřitelně vypovídající a šokující. ()

Niktorius 

všetky recenzie používateľa

Tak se nám tu pomalu rodí další z CSFD hypeů. A s těmi již zavedenými má nepřekvapivě společné znaky v podobě závažného tématu, které je zpracováno neuvěřitelně plákatově a především s kýčovitým apelem na emoce. Inu, když začnou vřít city, divák ztrácí kritičnost a lze ho utáhnout i na vařené nudli. _______________ Stoning of Soraya M. není žádné drama, nýbrž naprosto čistokrevná bulvární exploatace, což se projevuje od prvního do posledního záběru. I polorozpadlá íránská vesnička kdesi v horách je vybavena velkoformátovými plakáty Chomejního; ženy se při každé příležitosti kuklí do čádorů; hlavní záporák je fousáč s ďábelskýma očima a chraplavým hlasem, co má dva vyžrané a arogantní syny (při rodinném obědě na ně jen tak z ničeho nic vybafne, ať si pamatují, že žijí v mužském světě); Zahra - ač jinak strašná rebelka - nezapomene čerstvému vdovci rázně připomenout, že svou zemřelou manželku již podle tradic nesmí spatřit; dobrák Hashem se celou dobu tváří jako oslíček Íjáček a několikrát se ve filmu teskní po režimu šáha Pahlávího (co na tom, že to žádný dobrák nebyl, když pochleboval Strýčku Samovi, žáno...). _______________ Dvanáctiminutová (!) scéna ukamenování je opravdu vrchol toho všeho - když zrovna nesledujeme zpomalené záměry křičicí a krvácející Sorayi (to už kupodivu čádor nemá a je oděna do bílého), nabídne nám režisér zpomalené záběry hystericky plačících žen z davu a pro jistotu to ještě korunuje superkýčovitými (a samozřejmě zpomalenými) záběry, v nichž se Soraya v témže bílém oděvu prochází po rozkvetlé louce. Předposlední scéna, v níž Zahra odhazuje závoj a s úsměvem a rukama vztaženýma k nebi křičí "Celý svět se teď dozví pravdu!", však vedle té vší mizérie překvapivě pořád ještě vypadá jako hodně špatný vtip. _______________ Kde je v tomhle filmu nějaká výpovědní hodnota, to mi zůstává záhadou. Ani se mi nezdá, že by k jejímu pochopení člověk potřeboval vidět do islámu (jak tvrdí kiddo), jelikož film se zcela politicky korektně nějakému tematizování (nedejbože kritice) náboženství úspěšně vyhýbá (i kladné postavy jsou okázale zbožné a mulláh je vlastně kriminálník). Zbývá jen iritující propagandistický film (nedobré vztahy USA a Íránu jsou obecně známy, zbývá dodat, že režisér je politicky angažovaný konzervativec), který je, i navzdory plytkým pokusům o srdceryvnost, ve své druhé polovině děsivě nudný..._______________Šílená sračka._______________ P.S: Věru nevím, jak si představují "zákon" v íránských horských vesničkách, nicméně s dodržováním tradičního pojetí "Božího zákona" to aktéři filmu příliš nepřeháněli, když odsoudili k smrti ženu, která neprožívala běžný (sexuální) vztah se svým manželem a údajné cizoložství nebylo podloženo věrohodným svědectvím čtyř muslimských mužů, kteří by viděli kontakt pohlavních orgánů. Taktéž se nezdálo, že by vesničané měli obdobný zápal pro ztrestání člověka, který se dopustil zločinu, jenž šaría též považuje za jeden z nejtěžších - tedy křivého nařčení z cizoložství...____P.P.S. v reakci na Subjektivův koment: Šáfijovská právní škola, kterou reprezentuje Umdat al-Salik (což je mimochodem text ze 14. století, o němž - pokud nejste Robert Spencer - těžko můžete tvrdit, že by byl pro současné muslimy závazný), se v Íránu skutečně nepraktikuje, tam má místo škola džafárijovská... () (menej) (viac)

Reklama

Maq 

všetky recenzie používateľa

Uměleckými kvalitami filmu se zabývat nebudu, jsou zanedbatelné. Dílo ostatně zaujalo z jiného důvodu, a to jako obraz středověkých poměrů v současném Íránu. Jenže, co vlastně o Íránu víme? --- Román i film jsou dílem íránských politických emigrantů, a je tedy logické předpokládat, že režim ve své vlasti nemají rádi. Autenticitu popisované události popírají nejen íránské úřady, ale i mnozí obránci lidských práv. V každém případě, i pokud se nějaké ukamenování odehrálo, veškerá dramatizace události je románovou a scénáristickou fikcí. --- Íránská revoluce z r. 1979 nebyla žádná selanka, navíc krátce poté zahájil Saddám proti Íránu osmiletou vyčerpávající válku. Revoluce zrušila šáhovy soudy a několik let panovalo cosi jako "revoluční zákonnost". Tehdy se skutečně udály mnohé "soudy", většinou politické, podle civilizovaných norem nepřijatelné. Možná i nějaké to ukamenování. V polovině osmdesátých let republika obnovila systém řádných soudů a věci se vrátily do normálu. Vesnický soud s následnou exekucí je od té doby vyloučený. --- Následující statistiky jsem čerpal především z CIA World Factbook. Gramotnost Íránců, kteří byli ve školním věku po revoluci, dosahuje 97 procent. Stejné číslo pro muže i ženy. Podíl žen mezi studenty íránských vysokých škol je 55 procent. Osm procent poslanců íránského parlamentu tvoří ženy. Ženy volí a mohou být zvoleny stejně jako muži, a volby jsou demokratické, žádná fraška. 77 procent íránských žen užívá antikoncepci. Počet dětí na ženu v plodném věku poklesl ze 6.24 v r. 1978 na 1.83 v r. 2014. --- Co tato čísla říkají? Za šáha ženy rodily děti a stály u plotny. Dnes studují, chodí do zaměstnání, a mají tolik dětí jako Evropanky. Představa že islámská republika zachází se ženami středověkým patriarchálním způsobem je ve světle těchto čísel směšná. Íránská společnost se za vlády ajatolláhů zásadně a nevratně zmodernizovala. Ó ano, íránský režim je přísný a tak nějak nedůtklivý. Ale kdyby si svět o nás dělal představu podle filmu o upalování čarodějnic ve Velkých Losinách, byli bychom nedůtkliví taky. ()

verbal 

všetky recenzie používateľa

Se z toho holky neposerte!! Ono to bude určitě tak černobílé, jako emancipovaná Iráčanka, která beztrestně fackuje lokální patriarchy! Třeba toho dědka Soraya ve skutečnosti fuckt píchala!! Nicméně ani sám Goebels by to nenatočil působivěji! A nezapomeňte, že je nutno víc takových filmů, když už tam válčíme za demokracii a světový mír! Hle, proti jaké ose zla stojíme! Mocichtivé a pokrytecké kudlanky ale převažují nejen v Islámu, pouze mají oblíbené jiné kolektivní sporty a nenadělají s rozvodem takové ciráty!! ()

Maynard. 

všetky recenzie používateľa

Brr, tak tohle rozhodně patří vložit do škatulky „nasírací“ filmy, kterých sice není tolik, ale když už se sem tam nějakej objeví, tak to stojí za to. Už podle názvu je jasný, že se nebude jednat o žádnou procházku růžovou zahradou, takže sem byl tak trochu připravenej na pořádnej masakr a dočkal sem se. Klobouk dolů před rejžou, kterej se nebál natočit pravdu o tom, jak to chodilo a bohužel stále chodí v zemi, kde má žena ještě menší slovo než třeba ovce. Jo, je to o těch nehoráznejch primitivech z Iránu, který jednou ovládnou celej svět. Co se týče samotnýho filmu, tak nic dějově převratýho, spíš se jen člověk utvrdí v tom, že ti co tam žijou jsou fakt všichni uplně totálně vymaštěný. Čuměl sem na způsob ukamenování, nejdřív vykopali díru, do který pak po pás zakopali ženskou se svázanejma rukama, aby se prostě nemohla bránit, brr, strašná smrt. Neodpustím si takovou menší úvahu o tědlech zapráskaných jarabácích. Neznám moc čechů, který by je výtali s otevřenou náručí, spíš je to uplně naopak, jen od „prdlejch“ kámošů sluníčkářů posloucháš, že to sou taky lidi a že podle jednotlivců nelze soudit celej národ. No, tady to byla celá vesnice, která bez jakýhokoli váhání vzala do ruk šutry a šlo se na to jen kvůli tomu, že se jeden zmrd chtěl zbavit svojí manželky. Tihle ovcošuci to maj prostě v sobě chovat se ještě hůř než zvířata a to mi nikdo na Světě nevymluví. Jednou se budeme divit. No a teď opačnej pól, skupina Ortel a jeho hit Mešita, kde se zpívá o tom jak to tam u nich chodí (upozorním, že nejsem zastáncem týhle provokativní kapely, ale tenhle text je prostě výstižnej) je v Čechách odsuzována za to, že to sou rasisti atd. Chci tím říct, že podle mě nemůžeš nenávidět jarabáky a Ortel současně. Hodně sem to přepísknul, ale to sem přesně chtěl. Takže za mě to vidím, že si rači tu Mešitu zazpívám, než abych vřele vítal tyhle šmejdy a ještě se snažil jim pomáhat. ()

Galéria (10)

Zaujímavosti (2)

  • Keď francúzsko-iránsky novinár Freidoune Sahebjam vydal knihu "Ukameňovanie Sorayi M", stal sa z nej medzinárodný bestseller, ktorý upriamil pozornosť na praktiky kameňovania v Iráne, rovnako ako aj tamojšie nerešpektovanie práv žien. Aj napriek oficiálnym popieraniam bolo v mnohých krajinách sveta odsúdených na smrť ukameňovaním nespočetné množstvo ľudí, väčšinou však žien. (MikaelSVK)
  • Scénář je adaptací románu francouzsko-íránského novináře Freidouneho Sahebjama z roku 1994. Tento román je zakázán v Íránu, protože má "kritický postoj vůči islámskému systému hodnot". (Dlee)

Súvisiace novinky

Interview s Ježíškem

Interview s Ježíškem

10.12.2011

Anne Rice, autorka desetidílné knižní série Vampire Chronicles, podle které vznikly filmy jako Interview s upírem či Královna prokletých, překonala koncem devadesátých let vážné zdravotní potíže,… (viac)

Reklama

Reklama