The Stoning of Soraya M.

Další smutný a krutý příběh z Islámu. Vidět film v roce 2008, tak nejspíš plný počet, ale po tom, co Chalifát nastavil laťku v seriálové podobě a Vidíš měsíc Danieli ve filmové jsem trochu náročnější. Finální ukamenování má sílu a na to, že se tam nic moc zajímavého neděje film naštěstí vyloženě nenudí. Příběh****, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí*, Zábavnost***, Hudba***, Vizuál***, Atmosféra****, Napětí***. 7/10. (15.11.2020)

Problémem tohoto filmu je jeho prvoplánovost. Je citelné, že se nejedná o íránský příběh s íránskou atmosférou, vyprávěný íránskými obyvateli, z kterého přirozeným způsobem vyplyne něco pro západní civilizaci naprosto neuvěřitelného. Film tedy slouží spíše jako komentář západní civilizace na radikální muslimskou obec. Děj odpočátku spjeje k jediné šokující scéně, tedy podobně jako u Umučení Krista, avšak i tak je třeba uznale pokývat, že všechny islámské reálie, na které cestou narazíme, jsou docela věrohodné. 7/10 (25.07.2016)

Film ma nezasiahol tak, ako som predpokladal na základe zbežne prečítaných názorov z komentárov. Ľudia sú pravidelným bombardovaním násilnosťami a deviáciami stále otrlejší a tak na vybudenie požadovanej citovej reakcie používajú tvorcovia stále explicitnejšie zobrazovanie násilia. Všetci mali predstavu o bičovaní a ukrižovaní, takže si nie som istý, či musel prísť Mel Gibson s jeho krvavými orgiami. Všetci vedeli o upaľovaní žien obvinených z čarodejníctva, ale rovnako si nie som istý, či až pri Kladive na čarodejnice sa im vytvoril o ňom v hlave realistický obraz. Na tomto filme si cením, že ukázal prelamovanie prirodzeného odporu ku krutému trestu z pochybných dôvodov. Koľkí váhali a stačilo skandovanie "Allahu akbar!" a už málokto zaváhal. Ono je vlastne jedno, či ide o islam, kresťanstvo, komunizmus alebo fašizmus. Spoločným menovateľom je túžba po moci a ovládaní. Iba formy s rôznia. Nemôžem tomuto filmu dať viac hviezdičiek, lebo jeho sila a hodnota spočíva v nefilmovej oblasti. (20.11.2022)

Ukamenování Sorayi M. je skutečně silný zážitek. Ač se to možná na první pohled nezdá, není to ale film protiislámský, i když jsou zde zločiny páchány ve jménu Alláha, ale toto íránské Kladivo na čarodějnice vypovídá především o zhoubné síle institucionalismu a civilizační zaostalosti íránské společnosti. Život na vesnici je tu zakonzervován o nějakých 300 let pozadu oproti evropskému vývoji, dění tu ovládá klika duchovních a světských vládců města, 21. století se dostává do vesnice jen jako ozvěna v podobě kabrioletu a televizního přístroje v bytě mulláha (islámského duchovního), dav je připraven na krvavé divadlo na náměstí, stejně jako v každém evropském městě před několika stovkami let. Problémem je vyhraněně patriarchální svět, v němž ženy nemají žádná, nebo jen velmi okleštěná práva, manipulace s davem, veřejným míněním a následná davová psychóza. Islám sám stojí trochu v pozadí, stejně jako v případě dříve zmíněné analogie s velkolosinským čarodějnickým procesem. Křesťanství za něj nemůže, to jen institut inkvizice, osobní zájmy a touha po majetku a z toho pramenící prospěchářství. Úplně stejné je to v případě Ukamenování Sorayi M. Inkvizice tu má analogii v Šaríe, islámském náboženském právu, potkává se tu světský a náboženský soud, jehož pohnutky jsou motivované materiálně, ne duchovně. Těžko říci, kdo všechno je tu viník (patrně všichni muži), každopádně je jasné, kdo je obětí - ten slabý, tedy ženy. Ukamenování je tak absurdně krutým trestem, že se vymyká našemu evropskému pohledu. Těžko se akceptuje už jen ten fakt, že tohle se kdesi ve světě ještě dnes děje. Každopádně odsuzovat kvůli tomu islám coby náboženství je holý nesmysl. Šaría není integrální součástí islámu, stejně jako inkvizice není integrální součástí křesťanství. Skutečným viníkem je íránská totalitní teokracie. K formální stránce filmu samotného snad jen tolik - asi by se dal natočit i lépe, použití unifikovaného hudebního podkresu a některé scény mající za cíl vyvolat jakýsi artový efekt (padající závoj před popravou, ptáci vylétající ze skaliska atd.) mi přišly mírně laciné. Výpovědní hodnota však výše zmíněné jednoznačně přebíjí... Podobné filmy: Lovec draků (05.04.2010)

Se z toho holky neposerte!! Ono to bude určitě tak černobílé, jako emancipovaná Iráčanka, která beztrestně fackuje lokální patriarchy! Třeba toho dědka Soraya ve skutečnosti fuckt píchala!! Nicméně ani sám Goebels by to nenatočil působivěji! A nezapomeňte, že je nutno víc takových filmů, když už tam válčíme za demokracii a světový mír! Hle, proti jaké ose zla stojíme! Mocichtivé a pokrytecké kudlanky ale převažují nejen v Islámu, pouze mají oblíbené jiné kolektivní sporty a nenadělají s rozvodem takové ciráty!! (03.03.2010)