OSS 117: Ztracen v Riu

Parodie, která se neobyčejně podobá svému hlavnímu hrdinovi: Má velice silné i velice slabé chvilky, ale pokaždé se otřepe, vykračuje si dál, jakoby se nechumelilo - a naprosto spokojená sama se sebou cestou ledabyle trousí téměř geniální postřehy. Za pochodu se mazaně pokouší vymyslet, jak obejít (a pokud není zbytí, i zdolat) všechny překážky, až nakonec s mírně pochroumanou vizáží úspěšně dosáhne svého cíle, což je určitě chválihodné ... 3,5* (22.03.2012)

Neskutečně přepálená parodie na Jamese Bonda a francouzské kriminální/špionážní filmy ze šedesátých a sedmdesátých let? To rozhodně...ale taky brutální satira. Ale taky místy naprosto dementní rádobykomedie toho nejlacinějšího ranku. Ale taky příběh naprosto nevídaného hrdiny bez bázně a 'any (je to přece Francouz;)), který zadupává do země vše, co by kdy mohlo být francouzským filmovým hrdinům svaté. Je to dokonalý macho prototyp své doby a své země - za všech okolností elegantní narcistní libový frajírek se sklony k alkoholismu, který moc odvahy nepobral a je líný jako vandrák v červenci, ukrutně konzervativní, šovinistický, xenofobní až za roh a nenávidějící Němce rovnou kolem dokola. Zkrátka tak jak jsem se u některých scén styděl za tvůrce i za sebe, u některých jsem se nahlas smál, až jsem z toho slzel. Jen mě zamrzelo, že zrovna tohohle filmu se neúčastnila Berenika Béžová - té by tahle móda zatraceně slušela;) Na ten druhý (respektive první) díl bohužel nemám odvahu, takže budu asi jenom vzpomínat na její artistní kreace... Hodnotit můžu jen a pouze přesně doprostřed, tj. na 50%. Proč? Protože i kdyby nevím co, esesman v parádní uniformě deklamující Shylockův "...což nekrvácíme?" monolog z Kupce Benátského, to je na mě fakt moc. (21.05.2012)

Tenhle projekt měl zůstat jen u prvního dílu. Dvojka už není tak vesele vtipná, spíš je mi toho ubožáka líto. Celá ta linie s nacisty je předvídatelná a tragicky ubohá. Vztahy Huberta k ženám mohly být vtipné v jedničce, ale tady je to už trapné. Očividně i Franocuzi chtějí své krávy podojit co nejlépe a točí pokračování oblíbených (??) filmů. A to je v tomto případě špatně. Jeanovi Dujardinovi by seděly i lepší role, protože jeho úsměv a oči jsou opravdu podmanivé. (12.04.2012)

Dotaženější než první díl, ale bavil jsem se míň. Zatímco jednička byla mix tří čtvrtin cáklé parodie a čtvrtiny ironie, dvojka má poměr zhruba opačný. K mojí smůle Michel Hazanavicius vypustil absurdní humor a soustředil se na ten konverzační. Film je díky tomu konzistentní a bohužel i méně vtipný. Těch hluchých míst a scének vypointovaných do ztracena, je víc než by se slušelo. Tenhle pokus oživit klasické francouzské komedie typu Muže z Acapulca mi byl hodně sympatický, a je škoda, že dopadl takhle průměrně. (05.03.2012)

Jako oni tvůrci věděli, co chtějí říct, a všechny ty sexistické, rasistické, multikulti a protifrancouzské fóry tam mají naprosto schválně. Jenže pak tam také mají fekální humor a sexuální pokusy o humor, a ty nikdy nedopadnou dobře, pokud tedy člověk není otylý Američan, který se v sobotu večer baví u své televize vsedě na gauči. Přesto pár hlášek je povedených ("Měl jsem takovou teorii, ale pokud Číňané žijí v Číně, tak neplatí.", nemocniční honička mě pobavila, parodie na Vertigo a Hitchcockův styl se rovněž povedla (ostatně on má herec obočí jako Gregory Peck) a ke konci ta zjevná parodie na Jamese Bondy včetně obleku a auta rovněž ušla. Jen je tam hodně vaty (třeba večírek u hippíků a ta ha ha věc o sexu mezi chlapy), a vlastně ani exotické prostředí Brazílie moc nefunguje. Pobaví, po 50. letech v prvním dílu jsme se dostali do let 60. (a třetí díl se koukám má odehrávat v osmdesátkách), ale asi to podruhé vidět znovu nemusím. (24.09.2022)