Orol Deviatej légie

Jamieho Bella miluju a Channinga Tatuma jsem se alespoň v jisté míře odnaučila nesnášet:) Vidět ty dva vedle sebe mi připadalo, jako byste vedle sebe dali třeba Al Pacina a Bena Afflecka. Jamie prostě oplývá tím obrovským množstvím britského šarmu a talentu, navíc je tu nehorázně sexy a Tatum se zase nezmůže na víc, než asi tak dva výrazy. A navíc pro mě nemá ani žádné charisma, nebo jiskru. Ale co. Chemie mezi chlapci funguje zdařile a jistý druh fanynek tak může začít dávat dohromady své "Slash Theories.":) Ano, já mezi ně patřím též. Od začátku jsem přemýšlela, koho asi na konci zabijou a jsem ráda, že se nakonec jednalo o Happy end:) Snímek nemá nijak extra složitý příběh, je v něm sice pár vydařených scén, ale ve výsledku se nejedná o žádný "osudový" příběh se silnými momenty, nebo propracovanými bitvami. Taková nenáročná historická podívaná. Pokud překousnete Tatumovo (ne)herectví, Jamie Vám to vynahradí:) (16.08.2015)

Ve srovnání s Centurionem je režie Kevina Mcdonalda o poznání střízlivější, bez přítomnosti divoženek s nánosem make-upu a bez hektolitrů stříkající digitální krve a odlétajících odseknutých končetin a hlav. Jeho realističtější přístup je mi bližší, a tak jsem po 2/3 filmu uvažoval o čtvrté hvězdičce, protože jako historický dobrodružný snímek Orel Deváté legie fungoval do té doby bez vážnějších kiksů. Ovšem v poslední třetině přišel nástup početného zástupu římských veteránů, kteří si po 23 letech vzpoměli na svou vojenskou přísahu a které patrně otrok Esca mobilizoval internetem, protože se ze všech koutů říše Piktů vynořili v příslušné soutěsce ve skutečně rekordním termínu. Tady nemohl zafungovat jenom internet, ale patrně i vrtulníky. Vedle toho zaskřípaly i další scénáristické motivy, jako když pronásledující Keltové, kteří absolvovali dlouhodobé vysilující pronásledování, demonstrativně popraví dětského "zrádce", kterého patrně vláčeli celou dobu v koši na zádech. Ona závěrečná bitva mladých bojovníků s dědečky ve zrezivělé římské výzbroji by taky v reálu dopadla určitě úplně jinak, věk dožití tehdy byl zhruba poloviční proti naší éře... Přes to všechno oceňuji psychologičtější styl Orla Deváté legie se snahou o propracované charaktery oproti povrchně efektivnějšímu Centurionovi. Navíc oba hlavní hrdinové jsou přiměřeně sympatičtí, takže divák se s nimi může ztotožnit. Celkový dojem: 60 %. (06.06.2011)

Historická dobrodružná věc, jaké se bohužel už netočí, bez bombastického zachraňování světa, luštění skrytých hieroglyfů na Deklaraci nezávislosti a bez přemoudřelých akčních ženštin. Chlapské přátelství, rodinná čest a čelení překážkám. Jé, to byl balzám na duši. Nebál bych se to skoro přirovnat ke vztahu Aubreye a Maturina v Master and Commander, i když na jednodušší úrovni (předloha je pokud vím určená mládeži). Kromě až moc naivního konce, kde se na pomoc přidávají legionářští důchodci za životní jistoty mě fakt potěšilo, že někdo má odvahu přijít s takhle staromilsky pojatým filmem, ozdobeným vynikající kamerou. Samozřejmě se člověk neubrání srovnání s nedávným Centurionem, vedle kterého Orel vypadá jako jeho pokračování. Nicméně přístup Macdonalda a Marshalla je jiný, Marshal je úspornější a soustředí se čistě na živočišný boj několika vojáků o přežití, Macdonald si vedle hrdinského úkolu víc všímá okolní přírody, více pracuje s psychologií a mění atmosféru scén. Úvodní Testudo - lepší želvičku jsem ještě neviděl. Škoda, že je film PG-13, tím ztrácí v živelnosti, když by k tomu prostředí naopak sedělo řádně zemité řezání v protikladu k digitální krvi ve sračkách typu 300. Na závěr - Orel i Centurion jsou dle mého srovnatelně dobré filmy, každý ovšem trochu jiný. Oba mi ovšem padly do nálady. P. S. zcela se ztotožňuju se salahadinovým komentářem. (24.04.2011)

Jednoduché a prosté, přímý tah na bránu. Komornější historický pseudovelkofilm, u kterého se nenudíte. Splňuje tak skromné požadavky diváka, který má náladu na něco ve smyslu Gladiátora. Impozantní výprava duševně silné dvojice, která se vydává na sebevražednou misi pro potěšení římských senátorů a pro naplnění touhy po cti. Nějaké chyby si tu jistojistě ten, kdo nějaké hledá, bez debat najde, ale pokud si přejete pouze posedět u sledování tohoto vydařeného snímku a dát oraz Vašemu hnidopišskému já, tak je právě pro Vás. Nejlepší soundtrack z filmu. 70% (01.06.2013)

Začíná to fakt dost dobře a docela drsně, pak se z toho stane popcornová verze historie, ale je to pořád zábava. Nevím, jak vypadaly a chovaly se kmeny za Hadriánovou zdí, ale tvůrci nám zde, bez prdele, servírují indiány z Posledního mohykána. Úvodní bitka dobrá, i když zase nevím, kde barbaři sehnali válečný vozy se sekáčkama na kolech. Důležité je, že i přes tyto nedostatky má ten film parádní atmosféru. Hlavně oceňuji příjezd ke zdi a následní putování v divočině. Prostě já historický řežby můžu. 7/10 (07.05.2011)