Manželstvo po taliansky

Mám tento film ráda. Patřím k divákům, kteří bývají v druhé polovině filmu poctivě dojatí. Lorenová, přestože v úvodu ztvárnila sedmnáctiletou dívku a bylo znát, že tady něco dost nehraje, byla výborná. Kdo by čekal větší komedii, bude zklamán. Úsměvných, komediálních partů ve filmu sice několik je a Sophia s Marcellem si je užili parádně, přesto jde o příběh lidsky smutný. Na jeho pozadí se odehrává celá řada společenských témat a v jeho středu září jedna hrdá, slušná, silná ženská- nezapomenutelná Filumena. "Odtrhnu si ty číslíčka...., ...za děti se neplatí." (06.05.2020)

Čekal jsem méně dramatu a více komedie, protože na komedii jsem měl zrovna chuť. Bohužel humoru v Manželství po italsku příliš není, a když se objeví, je to spíše taková ta jeho milá nežná forma, žádné útoky na bránici typu Dárku s Claudií Cardinale se rozhodně nekonají. Podle mého mínění filmu uškodilo i české znění, v němž sice Marcella Mastroianniho mluvil Vladimír Brabec, ale působil na mě unaveně, a ostatní hlasy byly nevýrazné. Tři a půl hvězdičky. (31.12.2015)

"Kdo nemá srdce, nemůže dostat infarkt." Manželství je souboj muže a ženy, ve kterým mají na začátku oba přibližně stejný šance na vítězství, ale vždycky vyhraje žena. Třeba taková Filomena. Prostitutka se třemi nepřiznanými potomky. Jakou má taková holka šanci proti bohatýmu plnokrevníkovi Domenicovi? Tomu přece stačí zamrouskat knírem a Země se přestane otáčet. Jenže od chvíle, kdy Filomena rajcovně vystoupila z autobusu oknem, bylo jasný, že tohle nebude mít Domenico lehký. Já jsem se u toho tedy nijak zvlášť nepobavil, ale to neznamená, že by to nebylo skvělý. A taky mě zasáhla představa, jak asi dnes trpí alfasamec Edward Lewis pod dominantní nadvládou svý Pretty Vivian. (24.11.2021)

Čekal jsem konverzační komedii, dostal sice výtečný, ovšem značně depresivní a temný příběh o lásce a nenávisti. Hlavní devizou snímku není ani tak precizní režie či skvělý scénář, ale zejména vynikající hlavní herecké duo. Mastroianni vystupuje jako uhlazený, na vzhled si potrpící svůdník, kterému divák uvěří veškeré emoce, od smutku a neštěstí přes obvyklou familiérnost až po závěrečný neklid a nejistotu, zatímco Sophie Loren hraje svojí Filumenu jako navenek zamilovanou a navní slečnu, ze které se postupně vyklube tvrdá a cílevědomá žena, která je mnohem větší osobnost než navenek suveréní Domenico a je to právě ona, jenž si postupně ukradla moje sympatie a po celou dobu filmu ji fandil. Ač se mi dostalo jiné podívané, než jsem čekal, tak nakonec jsem jen rád a po delší době mohu s klidným svědomím udělit zasloužený plný počet hvězdiček. (25.05.2009)

Asi byla chyba cekat nejakou komedii, protoze i kdyz se tu par vtipnejch momentu najde, tohle je hlavne drama. A ze zacatku vubec ne spatny. Loren umira a Mastroianni vzpomina, jak se s ni seznamil a co s ni vsechno prozil. Pak se dej presune zase zpatky do soucasnosti a stane se jeden zvrat, kterej jsem ale cekal, nacez zacne vzpominat Loren a pote se zacne odehravat linie o synech. Coz uz je bohuzel zajimavy mene, ke konci uz film pusobi protahovanym dojmem a zacinal me nudit. Mastroianni sice hraje slusne a vypada jak nejakej mafianskej boss, jenze Loren je vetsinou dost nesympaticka a navic ji to ke konci filmu uz moc neslusi. (09.05.2009)