Veľká žranica

K většímu splynutí s touto oslavou obžerství doporučuju tak dva dny před koukáním na tento film nic nejíst a jsem si jistej, že v průběhu filmu pak sežerete klidně i vlastní barák včetně komína. Já sice žral, ale i tak jsem v průběhu filmu počal mít různé choutky. Nakonec jsem neodolal a šel jsem do lednice uzmout mnou vlastnoručně vyrobený pomerančový puding ve whisce, jenže ouha, přijdu se žrádlem k TV a vidím a hlavně slyším, jak tam ten jeden ten žrout nehorázně prdí, byla to tak vyživná dodávka plynu, že jsem šel puding znechuceně vrátit do lednice. Vrátím se a ten blázen pořád ještě prděl, dokonce u něj stál nějaký tlustý polonahý kříženec ženský a jožina z bážin, který mu masíroval bříško, aby jeho plynové dodávky nabraly na ještě větší síle, to na mě fakt udělalo velký dojem, tak velký dojem, že zbytek filmu jsem dokoukal při otevřeným oknu. (29.01.2009)

Geniální film o neuvěřitelném setkání, které končí strašlivou smrtí....Těžká kritika společnosti se tu odráží spolu se zbídačelou myslí mnohých jejích jedinců..Mimochodem, sešli se zde největší herecké individuality tehdejší Itálie a možná, největší hvězdy současnosti stále ještě nikým nepřekonány.!! (20.07.2008)

Ve stínu velké žranice byly Lukulské hody pouhou nádražní kantýnou osmé cenové skupiny těsně před zavíračkou. Co zprvu začínalo v podstatě jako komedie, změnilo se po něuvěřitelně bizarních eskapádách a zvrhlostech, v tragicky neodvratnou smrt užrání se k smrti. Od druhé poloviny filmu už jde v podstatě jen o hořkost a programovou sebedestrukci, až mi z toho přestalo být dobře. Co však je třeba ocenit, je koncentrace takových hereckých veličin jako Noiret, Tognazzi, Mastroiani a Piccoli a jejich přesvědčivé herecké výkony. (17.10.2010)

Snaha o alegorii se stala trapností naturalismu. Pokud na filmu něco udiví, jsou to kulinářské sklony a nezvladatelná bulimie podařené společnosti, jíž se všední den a jeho "maličkosti", jako jsou plat, složenky či rodina, ztrácejí kdesi za obzorem. Ještě více udiví, že toto soustavné bulimické přejídání a tragické epizody zůstávají zcela mimo pozornost okolí vlastně centrální Paříže. Pokus o dekameron naší doby svým naturalistickým vyzněním sice neurazil, současně však také dokázal nezaujmout a neuchvátit. Převládla byť kultivovaně nastrudovaná a provozovaná macha filmařného řemesla, v níž vesměs špičkoví herci jen obtížně zjišťují, co vlastně mají hrát. Na ambice, s nimiž tento pokus o napodobení paralelně vznikajících passoliniovských bakchnálií byl podstoupen a připravován, je výsledná nabídka chudá a ve svém celku vlastně až chuďoučká. (29.10.2010)

Neobyčejný film - zpočátku vrcholně zábavný, postupně přechází do teskné posmutnělosti. Mimořádné obsazení dělá ze sledování této klasické podívané výjimečný zážitek, umocněný tou neuvěřitelnou přehlídkou jídla, které hlavní postavy spořádají. Toto je film, u něhož člověku vážně vyhládne :) A u něhož si nejde nevzpomenout na Greenawayovu klasiku KUCHAŘ, ZLODĚJ, JEHO ŽENA A JEJÍ MILENEC z r. 1989, která s Ferreriho snímkem vykazuje řadu podobností (mj. v nalézání souvislostí mezi sexuální a gurmánskou poživačností - ostatně jak říká jedna z hlavních postav Greenawayova filmu: "Obě potěšení k sobě mají blízko. Intimní partie a nečisté partie jsou kousek od sebe, už jen to ukazuje, jak jsou si jídlo a sex blízké"). Při sledování nemá moc smysl přemýšlet, jestli je vážně se možné ujíst k smrti, apod. - ten film je více než co jiného především podobenství, a jako k takovému je nutno k němu přistupovat - od Marca Ferreriho jsem viděl zatím pouze dva filmy, ale už jen z nich jsem nabyl přesvědčení, že to byl pozoruhodný tvůrce, jehož filmy mají šanci oslovit i současného diváka. Jen to chce u filmu trochu přemýšlet... VELKÁ ŽRANICE je sympatický bizar, který mě zcela dostal. (04.04.2015)