Komisár Clouseau na stope

Dle mého (ne)skromného názoru nejlepší Clouseauovka. Záměrně říkám Clouseauovka, protože do série filmů o Růžovém panterovi moc nezapadá a to prostě tím, že o panterovi zde není ani zmínka. Zápletka je vynikající a má velmi zajímavé vyvrcholení. Postava inspektora Clouseaua je zde vypilována do dokonalosti. Jeho chování, grimasy a řeči jsou zkrátka neodolatelné. A Elke Sommerová je prostě nádherná. (08.09.2007)

Vznik této komedie předznamenal jakým stylem humoru se anglický nefalšovaný majstrštyk bude ubírat. Hlavní znak hrdiny? je to děsnej magor (v Červeném trpaslíkovi vymysleli příznačný název: SMEGHEAD) Tak nějak na tom je i Peter Sellers jako Inspektor Clouseau. Jasné je, že ho každý má rád díky jeho nešikovnosti, způsobu chování a vyšetřování. Výborný příběh a překvapivě vtipné rozuzlení tohoto teoreticky druhého, ale prakticky prvního příběhu inspektora Clouseau předznamenala jasnou budoucnost Růžovému pantherovi a tak dal šanci vzniknout dalším úspěšnějším i méně úspěšným pokračováním. --- Mít deset takových jako je Clouseau mohl bych zničit celý svět. (14.01.2007)

Zrození legendy. Spin-off, který se stal základem úspěšné série a znamenal odklon od elegance k bláznivějšímu humoru, který z Clouseaua postupně udělal totálního crazy idiota. Nicméně tady ještě balancuje mezi tím idiotem, kterým se měl stát a tím milým zmatkářem, smolařem a popletou, kterým byl v původním filmu. Úvodní scéna nahlížející okny na cvrkot v Ballonově zámku je bezmála geniální, stejně jako výtečné rozuzlení případu a pointa. A mezitím spousta výborných gagů a skvělé zábavy, ve které je vidět jak se Seller postupně rozehřívá , nabírá obrátky, vypilovává svou nejslavnější postavu k naprosté dokonalosti a vytváří základy, které další díly rozvíjejí, ať už jsou to Clouseaovy převleky, pokusy o jeho likvidaci nebo vztahy se ženami. Také se tu poprvé objevují dvě neodmyslitelné postavy série, Clousauova nemesis inspektor Dreyfus a komisařův "sparing" sluha Kato. Bezpochyby jeden z nejlepších dílů série. (20.11.2011)

Druhý film s postavou komisaře Clouseaua, ale první plnohodnotně "clouseauovský". A i když od prvního dílu uplynul pouhý rok, jsou to dva naprosto odlišné kousky. Posun od extrémně nudné statické konverzační pseudokomedie ke ztřeštěné komedii francouzského stylu se suchým britským humorem, je myslím posunem tím správným směrem. Clouseau je tu už ve své obvyklé formě, takže poráží a demoluje nábytek, naráží do zdí, padá z oken, mele nesmysly a leze na nervy svému nadřízenému Dreyfusovi tak silně, že ten se postupně mění v lidskou trosku a několikanásobného vraha. A představí se i zavilec Kato, moje postava v dětství nejoblíbenější. A jelikož mám konečně celou sérii o Růžovém panterovi v originálním znění, tak teprve až teď zjišťuju, že Kato byl celou dobu vlastně Keito! No a ještě nesmím zapomenout na nádhernou úvodní píseň: https://www.youtube.com/watch?v=tH25Baubkew (21.04.2021)

Konečně Clouseau jako hlavní postava a hned náběh na naprostý kult. Tím se sice staly až dva díly následující, ale už tady se ukázaly všechny nezapomenutelné trademarky. Všudypřítomný Kato, přehnaný akcent ("ano, muly") a hlavně Dreyfus - původně jen skeptický šéf a postupně stále šílenější oběť antitalentu nezastavitelného podřízeného. (18.01.2007)