Nie som tvoj priateľ

Já rozhodně nemám nic proti experimentálním filmům (a nechci si tu hrát na bůhvíkoho, ale člověk, který strašně obdivuje filmy Jamese Benninga, by to ani neměl všem prokazovat), Pálfiho mám taky dost rád a co jsem od něj viděl, tak mě buď naprosto nadchlo nebo to aspoň mělo něco do sebe - včetně Taxidermie, která mě moc nezaujala. Ale Nejsem tvůj přítel pro mě bylo zklamání jako prase. Vůbec to nevypadá jako film od Pálfiho (ačkoli on v každém filmu má jiný styl, ale stejně je v něm poznat), ale jako od nějakého Fliegaufova fanouška nebo učně. Možná se jen Pálfi snažil o vlastní verzi Houštiny, kterou to kamerou dost připomíná, jenže Houština je taková záměrně a navíc je maximálně minimalistická. Tohle ale ne, tohle by klidně mohlo být natočené úplně normálně. Jenže si to chce strašně hrát na umění, tak je tu extrémně rozklepaná kamera zabírající nejčastěji co nejotravněji a bez koncepce detaily obličejů, dále naprosto nesympatická banda idiotů, kteří se jakž takž vídají a baví se občasně mezi sebou, ale přátelé to asi moc nejsou, o žádné postavě se moc nedozvíme a konflikty mezi nimi mi byly taky ukradené. Přitom jich tu není málo, ale ani jeden není nijak zajímavý, navíc když tu ani žádná psychologie není. Přesah ten film taky nemá, takže je o ničem a zbytečný filmařsky i obsahem. Úplně mě minul a nelíbilo se mi na něm - kromě konce, který aspoň nějak vypadá - vůbec nic. A nemyslím si, že by to bylo jen z mých problémů, protože scénářem je to fakt pseudoumělecká rutinní mizérie. Fakt bych nečekal, že nějakému filmu od Pálfiho dám tak strašně nízké hodnocení, ale tady to fakt jinak nešlo. Ale tak pořád můžu věřit v to, že mu ten film zkazili ti dva jiní režiséři... 1* (11.09.2021)

Vydařený experiment, zachycující nejskrytější lidské pohnutky a čirou realitu bez výraznějšího přikrášlování (vyjma hlavního záměru stvořit jakousi mozaiku a různých drobností), co se týče scenáristické výstavby, gradace, kamery atd. Hledáte-li odpovědi, proč se lidé leckdy chovají toliko sobecky, sebejistě, zaslepeně, "doplňte si sami", Pálfi vám je, byť pochopitelně stále v omezeném rozsahu, ve svém nejnovějším snímku poskytne. (44. MFF KV - 8.7.08) (16.07.2009)

"Krátký dokument o čtyřletých dětech v mateřské škole" jsem neviděl, zato hlavní film během tří let dvakrát. I když jsem se podruhé nedozvěděl víc než poprvé, potvrdil jsem si, jaký je György Pálfi skvělý režisér (ale také scénárista). Jeho film, soustřeďující se pouze na lásku, má zvláštní (až mystický) název: "Nejsem tvůj přítel". A skutečně jde o lásku bez přátelství. A Pálfi nám sděluje, že taková láska není možná. A přitom všichni lásku chtějí a potřebují (All you need is love). Jdou však na to plni podezření, strachu, nejistoty, neupřímnosti, zadních vrátek a snah nezadat si. (Snad až na Jimmyho.) Taková láska je potom nestabilní a promiskuitní - jako v té české lidové "Hledám galánečku: "...Otevře mně jiná, holka roztomilá, a to ještě dneska.) Konec, ke kterému nás Pálfi vede je neméně tristní. Muži. kteří jsou přece jen více naivní a méně vypočítaví, končí v izolaci (smrt, vězení, sklep), ženy v baru při tanci a zpěvu. Přesto mi zde však nesedělo: všichni aktéři mi přišli příliš staří na to, aby dělali takové vylomeniny, čekal bych to spíš u teenagerů, kteří si milostné vztahy teprve hledají, budují a rozvíjejí - jak je to v té české lidové... (30.11.2016)

Jak píšou již ostatní, během úvodu s dětmi má očekávání držela svou vysokou hodnotu. Však co jiného, než skvělý film, od autora Taxidermie čekat. Nicméně pak se rozjela naprosto rutinní zamotaná vztahovka, typická festivalová šeď s tím rozdílem, že to bylo největší festivalové zklamání MFFKV 2009. Pokud už podobné prolínání osudů, tak se to mnohem lépe podařilo filmu Ďáblovo město. (11.07.2009)

LFŠ 2009 Klubová vztahová podívaná, ve které se proplétají osudy několika postav a vše ústí v humanistické poselství, jako jsme tomu byli svědky již tolikrát předtím. Leda hovno! NEJSEM TVŮJ PŘITEL není ve své neotřelosti a nápaditosti co do organizace časoprostorových rovin natolik okázalý jako ŠKYT či TAXIDERMIA, o to je ale ve své subtilní podvratnosti víc obdivuhodný. Na rozdíl od Pálfiho debutu, ve kterém se postupovalo od nejmenšího k největšímu, je zde zvolen opačný směr - a v duchu jeho "rodinné ságy" se vrství jeden absurdní výjev za druhým; informace jsou natolik precizně dávkovány, že se vyloženě těším, až film zhlédnu s určitými vědomostmi podruhé a budu některé scény vnímat zcela jinak; a osobně mě velice baví výstavba jakoby na základě stripu, což má za následek nejenom mnohdy proklatě zábavné a zároveň nesmírně mrazivé vyústění jednotlivých problémů, ale i úplnou absenci v jiných artových vztahových propletencích nudných scén "ze života" a o ničem. Vlastně nejde ani o "vztahovou podívanou", protože vztahy mezi postavami doopravdy neexistují (přestože spolu "takykamarádí" a "takyspí") a pohled na postavy a jejich počínání je cynický a zlý, místo humanismu nihilismus. O Pohárnokově kameře, která i přes "Dogma-styl" nabízí několik přepečlivých a stísňujících kompozic (ta mizanscéna!), a hudbě děj předjímající (úvodní píseň) či ironicky glosující počínání postav či jejich myšlenky, se netřeba ani rozepisovat. Jednoznačně nejlepší film "filmovky" (z těch 60, které jsem viděl) a zároveň nejlepší, protože nejdospělejší Pálfi (bez výraznějších rytmických problémů). Ale upozorňuji, že je to velice hnusný, amorální snímek... těžko ho nemilovat. P.S. Skutečně si myslíte, že všech devět postav bylo ztvárněno neherci? P.P.S. NEJSEM TVŮJ PŘÍTEL (spolu s 11min. předfilmem) je první části trilogie, která by v těchto dnech měla vyjít alespoň v Maďarsku na trojdiskové edici s anglickými titulky a měla by kromě předfilmu+filmu (1) obsahovat i (2) 50min. dokument o dětech ve školce a (3) 90min. dokument o castingu s životními příběhy uchazečů. 10/10 (01.08.2009)