Bang Bang Club

Když Colin Farrell fotografoval ohavnosti v Kurdistánu, jeho duše trpěla děsivým tajemstvím. S režisérem Danisem Tanovičem (původně pobíhal ve válečné vřavě jako bosenský válečný kameraman) upozorňoval, že válka je průsečíkem lidských osudů a velkých tragédií. Důstojnou poctou umírajícím fotoreportérům v Jugoslávii byly ještě předtím Harrisonovy květy. Oba komorní kousky měly své kvality, první, Triage, se mi ale stejně jako Bang Bang Club pod kůži nezaryl. Samozřejmě je zajímavé sledovat práci válečných fotografů, trošku šílenců, trošku dobrodruhů, trošku supů. Svými fotoaparáty zachycují krvavé lázně v JAR, získali za to Pulitzerovu cenu, jeden se dostal do kalhotek editorky s tváří Švédky Malin Åkerman a divák z toho všeho má solidní příběh, který však emočně nezasáhne, v mnohém je kolísavý a výsledek prchavý. Nějaké trýznivé nebo vyloženě nepříjemné pocity jsem neprožíval. Navíc se takhle pomocí filmu neburcuje. Napětí rovněž nevyrovnané. Ryan Phillippe a Taylor Kitsch (ne)překvapivě nijací, při oslovování režiséra se mělo víc přemýšlet!! (17.10.2014)

Mám ráda novinářskou fotografii a rozhodně bych si netroufla ji srovnávat s tím póvlem, co leze lidem do ložnic a říká se mu paparazzi. Novinář může zapomenout na svoji profesi a pokusit se zachránit jednoho člověka, nebo může být ten, kdo svou prací zachrání celou zemi. Tento film je mimo jiné i o velkém morálním dilematu, které válečný fotograf musí řešit. A je velká škoda, že snímek má několik hluchých míst, protože jinak by otázky okolo profese válečného reportéra zněly mnohem důrazněji. (01.01.2015)

Bang Bang Club vidím především jako promarněnou šanci natočit opravdu dobrý film. Osudy Kevina Cartera a spol. jsou díky jejich práci nabité fakt dramatickými událostmi. Netradiční pohled do pracovního procesu reportážních fotografů jejich ražení stojí za pozornost. Obsahově tedy film co nabídnout má a díky ději postaveném na skutečných událostech jej lze hodnotit jako zajímavý. Ale naneštěstí psůobí i přes velmi dobrou kameru tak nějak sterilně a neosobně. Snad je to televizně nezajímavou režií, snad hodně slabými hereckými výkony všech 4 hlavních charisma postrádajících představitelů, ale film nezaujme víc než jako pozoruhodný sled událostí. Fotky Cartera, Marinoviche a spol. by zasloužily lepší film. (08.11.2012)

Mám chuť si prečítať knihu, lebo toto je stále len Hollywood, tradične po povrchu plávajúci a navyše low-costový. Idealizovanie fotografov do polohy rockových hviezd je v silnom rozpore s tým čo ukázal pred kamerami James Nachtwey a jeho War Photographer. Každopádne palce hore za témy ktoré otvára (morálka), obdobie na ktoré spomína a škoda, že Carter nedostal trochu viac priestoru. Zaokrúhlujem hore, lebo Nikon :) 70% (28.01.2012)

Skvělá tématíka filmu a "foto" pohledy kamery stojí určitě za výjimečnou podívanou. Já však vidím slabost v příběhu, který je zcela obyčejný a ve výsledku jde vlastně o konstatování jednoho/několika foto jobu. Průměrně zahrané, průměrně uchycené, s nadprůměrnou kamerou, nadprůměrnými exteriéry a hodně povedenou kytarovou muzikou... (08.02.2013)