Bang Bang Club

Mám chuť si prečítať knihu, lebo toto je stále len Hollywood, tradične po povrchu plávajúci a navyše low-costový. Idealizovanie fotografov do polohy rockových hviezd je v silnom rozpore s tým čo ukázal pred kamerami James Nachtwey a jeho War Photographer. Každopádne palce hore za témy ktoré otvára (morálka), obdobie na ktoré spomína a škoda, že Carter nedostal trochu viac priestoru. Zaokrúhlujem hore, lebo Nikon :) 70% (28.01.2012)

Připravte se na pořádně silnej absinth, protože tohle není žádná navoněná jihoafrická bachorka ala Clint Eastwood, tohle je jeden z těch mála filmů u kterýho je dobrý mít pod bradou postavený lešení, protože každou příbývající minutou jsem totálně propadal tomu co vidím, přiznávám se, že jsem nedokázal vnímat ani herecký výkony, natož jestli je sup číhající za vyhládlou aftrickou holčičkou bílej nebo hnědej. Film beru jako hold práci fotoreportérů v rizikových krajinách. Jejich činnosti jsem si vždycky velmi vážil, ale až po tomhle filmu jsem si uvědomil, že daň za tuhle práci je až příliš vysoká a zřejmě bych skončil jako alkoholem zničená troska, teda pokud by mě dřív někde nerozpárali mačetama, neupálili, neprostříleli skrz naskrz nebo neubodali. Tenhle syrově reálný trip peklem zanechá pořádně velkej stín na duši. (28.11.2011)

Přišlo mi to takové skoro polodokumentární, leč velmi zajímavé. Umírají nevinní i vinní lidé a práce fotografa je tohle dění zaznamenat. Někdy jde o život jeho, někdy druhých a nastává dilema zda zasáhnout do děje. Vzpomínáte na slavnou fotku z Vietnamu, kdy plačící nahé dítě běží blátem? Ovlivnila spoustu lidí na celém světě, poopravit názor a změnit svůj postoj. I kdyby tohle nešťastné dítě a válečný fotograf změnili myšlení jen jediného člověka, splnilo to účel. A o tom tahle práce je. Ale mnohdy za ní zaplatíte mnoho, i cenu nejvyšší. Všichni se mi ve svých rolích líbili, ale Taylor Kitsch přece jen nejvíc. (17.09.2014)

Po Vražedných poliach ďalší zaujímavý film z prostredia vojnových konfliktov. Zaujímavý nielen autentickosťou témy, spracovaním a hereckými výkonmi, ale najmä tým, že si kladie (a necháva otvorené) otázky čo je poslaním vojnového fotografa, či má fotograf zasahovať do zachytávaného deja, či sú vojnoví fotografi paparazzami, či sa dajú v dobrom duševnom zdraví prežiť všetky hrôzy, s ktorými sa denne stretávajú atď. I keď som mal v poslednej dobe smolu na pár filmov s hypnotickým účinkom, Bang Bang Club si udržal moju plnú pozornosť a záujem aj napriek neskorej večernej hodine. (23.03.2012)

Neskutečně zajímavá tématika, ale zpracování je takové mdlé a bez nápadu, což je prostě strašná škoda. Parta mladých fotografů je navíc sympatická jen do chvíle, než se začnou chovat jako hyeny a hrát si na nesmrtelné hrdiny. Celkovou atmosféru JAR to ale má, hrůzy války jsou z toho cítit, byť ne úplně přímo na kameře. (10.09.2017)