Barmský videožurnál

Problém mojej generácie, alebo možno môj osobný je, že si niečo takéto nedokážem predstaviť... jasné vidím to v tomto prevedení na vlastné oči, ale reálnu predstavu o niečom takomto vážne nemám... nepoznám situáciu natoľko aby som mohol posúdiť, prečo sa tak deje, dané politické rozpoloženie, taktiež možno nejaká pomoc (hlavne tu "pomoc" nechápem, keď US by bola rada všade - námet na konšpiráciu...) aj napriek tomu, že som sa snažil zachovať si chladnú hlavu 8/10 (03.03.2010)

Burma VJ byl včera dost drtivý rozjezd hned na úvod ostravské etapy Jednoho světa. Pěti hvězdičkami nehodnotím uměleckou kvalitu, ale intenzitu výpovědi snímku. Kluci běhají po Barmě s příručními digitálními kamerami. Po Barmě, která je hned od prvního okamžiku ve filmu světem jaký si my do bezmála třicátníci v teplíčku 20 let od pádu komunistického režimu, upřímně, opravdu nedokážeme ani představit... Barmě se věnují média již delší dobu, i minulý Jeden svět, tento německý snímek se týká demonstrace, do které se před dvěma lety zapojili i buddhističtí mniši a kterou známe i z našich médií. Po 19 letech pocítili barmané nádech svobody, ale režim se opět zachoval krutě a diktátorsky a tomu jsme byli včera u tohoto snímku svědky přímo na místě v "reálném" čase díky týmové práci odvážných barmanů se schovanými kamerami v podpaží. Každou další vteřinou natočeného materiálu ohrožovali svůj život bezprostředně. Byli jsme svědky silného záchvěvu svobody utlačovaného lidu, ale bohužel taky brutálních metod vojenského režimu. Na závěr jsme tleskali....a co dál? (17.03.2009)

Žádný dokument mi ještě nevyrazil dech tak, jako tento! Vznikl díky neskutečné odvaze lidí, kterým před očima stříleli novináře a oni přesto pokračovali v natáčení! Vyjadřovat jeho hodnotu hvězdičkami je proto až nedůstojné. Není snad ani možné, že žádnému mocnému státu nevadí co se tam děje. Nevím o nerostném bohatství této země zhola nic, ale tipnu si, že tam asi moc ropy nebude. (04.03.2010)

Povstání studentů v roce 1988 podobné naší sametové revoluci bylo krvavě potlačeno. V roce 2007 má demokracie v Myanmaru nadějnější vyhlídky. Mírumilovný mnišský protest přeroste v celonárodní povstání, jenže vojenští generálové opět tvrdě zakročí. A já se ptám, jestli nakonec nejsou všechny ty oběti na životech úplně zbytečné. Daleko větší přínos mají videozáznamy, které pořizují amatérští reportéři. Díky nim jsem v Barmě skutečně byl a nebyla to příjemná zkušenost. Přesně takhle to mohlo dopadnout i u nás a kdo ví, jestli bych teď dokázal vzít kameru a bojovat za svobodu tady u nás... (18.05.2012)

Strhující "Found footage" dokument o hrstce odvážných kameramanů, kteří s nasazením vlastního života natáčeli represálie v totalitní Barmě. Pokud neznáte barmské dějiny, nezoufejte. v dokumentu je ve zkratce na začátku vše vysvětleno a díky formě, kterou je to celé natočeno, vás to ihned vtáhne přímo do ulic této 100% vlhkostí nasycené zemičky...o to víc mě pak zasáhlo to, jak se z postupně sílící euforie a naděje, že 100 000 protestující davy lidí a buddhistických mnichů dokážou svrhnout diktátorský režim, atmosféra postupně měnila v totální beznaděj a strach, když vladní jednotky začnou pálit ostrejma. Tohle bohužel není hollywood a film končí špatně, což mu jenom přidává. Tvůrci se nebojí ani rýpnout do vlastních řád, a to především když posloucháte jejich telefonáty (ano, revoluce potřebuje první mrtvé a ví to i novináři a ideálně kdyby to byl mnich a nejlíp reportér z cizí země). Nicméně intenzivní revolucionářská atmosféra z toho sálá takovým způsobem, že by jste okamžitě sbalili svojí domácí kameru a vydali se podkopávat silné nohy vojenských režimů. (04.08.2013)