The Runaways

Rock & Roll, baby! Jako milovník nářezové kytarové muziky a zarytý punk-rocker nemohu být nespokojen! Tohle je film o tvrdejch holkách, co si klidně troufnou na bandu smradlavých metaláků, ujíždějí na chlastu a drogách a rády masturbují ve sprše. Když si to zrovna nedělají navzájem... Shit, zapoměl jsem upozornit, že komentář je do 18-ti let nepřístupný. Tohle biografické drama má prostě všechny správné přívlastky, jež jsou s oblíbenou odnoží hudby spjaté, a všichni, kteří nemají srdce na správném riffu, ať se jdou bodnout. Fuck hip-hop, bitches, come get some guitars! Navíc v jakém jiném filmu lze vidět Kristen Steward, vášnivě líbající Dakotu Fanning? Jako režijní debut překvapivě fajn - bez hluchých míst, herecky na výši... solidní drama s bezva soundtrackem! UPDATE: Fuck this! S dvoudenním odstupem, naposlouchaných The Runaways a V.A. k filmu jsem se zamiloval. Five motherfuckin´ stars! (03.08.2010)

"Nuudaa," řekl by Homer Simpson. "Škoodaa," dodal bych já. Vážně. Runaways mě nudily a zklamaly, a to jsem se na ně celkem těšil. Tak ale abych to shrnul, vezmu napřed klady: Dobrá muzika, líbivě divoká režie (videoklipařka se nezapře), producent Kim Fowley hraný Michaelem Shannonem. Zápory: Překvapivě dvojice hlavních hereček, kterým jsem rockerky a drsňačky příliš nevěřil (obzvlášť tedy Dakotě - třeba s filmem Domino a vynikající přeměnou Keiry Knightley se to srovnat nedá vůbec), nezajímavý, zdlouhavý příběh, scénář, který je jedno velké klišé a dopadne a odvíjí se přesně tak, jak na začátku tušíte (ano, psala ho paní režisérka), a s tím vším je pak spojená i další výtka - přehnaná délka. Dlouho se mi ve Filmovém klubu nestalo, abych se nudou začal ošívat a vrtět a dění na plátně mě vlastně nebavilo... Promiňte, dámy, ale vychází mi z toho dvě a možná kousek hvězdy.__P.S. Kristen Stewart to ale sekne, to nepopřu. (21.09.2010)

Tvůrcům se podařil solidní kousek. Natočili životopisný film o fungující punkové kapele sedmdesátých let, která se dost důležitým způsobem zapsala do historie hudby a herečky jsou si k tomu s původními představitelkami dost podobné. Škoda jenom, že příběhově to bylo neuvěřitelně odbytý. Je ale pravda, že život se psát podle scénáře nejde. Takže na příběh bych zase až tak nenadával. Prostě to nemělo silnou, ráznější scénu, která by mi přesnějc ukázala, jak to v té době vypadalo. Věřím, že to bylo vostřejší, než to film ukázal. Vždyť i film o Johnny Cashovi byl vostřejší než tenhle o těhlech praštěnejch punkerkách. (16.05.2011)

Runaways nebyly nejlepší dívčí rocková kapela. Runaways nebyly ani první dívčí rocková kapela. Popravdě za moc nestály, ale určitě byly hezčí, než ty pipiny, co je tu hrajou. Film stojí taky za starou belu a jediná věc, která mě na něm trochu pobavila, byla scéna, kdy Joan Jett učí onanovat zpěvačku. Té to moc nejde, ale když jí Joan poradí, aby přitom myslela na Farrah Fawcett, zpěvačce to začne hned jít mnohem lépe. (Věřím, že tímhle megaspoilerem jsem filmu získal nějakého diváka navíc.) Mimochodem, Lita Ford, po Joan druhá nejslavnější hudebnice z Runaways, měla v celém filmu asi tak jednu větu. (Myslím, že řekla, že zpěvačka je kráva.) Kdyby se to točilo v 80. letech, určitě by měla věty alespoň dvě! (19.11.2010)

Slušný životopisný film, ve kterém je však hodně cítit rukopis režisérky hudebních videoklipů, který bohužel občas zapomíná na příběh a zcela rezignuje na hlubší seznámení se s členkami kapely a rovnou nám servíruje řadu více či méně důležitých momentů v "životě" jedné vlivné kapely. PS: Přiznávám se, že doposud jsem o této dívčí kapele neslyšel, ale jméno Joan Jett už mi povědomé je. (25.07.2010)