The Runaways

Herecký "koncert" dvou mizerných hereček, které se předhánějí v tom, kdo drsněji zahraje svou roli. V jejich podání se ale nejedná o nic jiného než o trapas. Runaways mohla být skvělá oddechovka plná výborné rockové muziky. Místo toho tady jsou cca dvě vystoupení s dvěma písničkami a veškeré známé hity od Joan Jett tady hrají jako pouhý soundtrack a zbytek jen nudná vata, kterou jsme viděli stokrát jinde. Cože? Klasické neduhy životopisných filmů tady jsou ještě znásobeny neuvěřitelně šablonovitou režií, která začne nudit přibližně po dvou minutách. Že tam jsou šokující momenty? Pro dvanáctileté dívky možná. Tenhle film se ani nesnaží. Jenom se pokouší odškrtnout políčko "natočeno" na producentském stole. Výsledkem je ukázkový příklad životopisu, tak jak ho nemáme rádi s mizerným zpracováním a šestnáctiletým děckem, které si hraje na největší "slut" pod sluncem. Brr. (11.07.2010)

Království za herák aneb Když budeme kouřit a přirážet, budeme dospělé! Z těch dutých a blonďatých hlaviček jen jediná vyčnívala. Byla to Joan Jett, která se nebála postavit na vlastní nohy a rovnováha jejího uvažování byla v rámci možností "normální". Z CherryBomb (výtečná!) vytřískala maximum, načež zazpívala skladbu, která zapříčinila její nesmrtelnost. I love rock n roll se stala flákem té doby. The Runaways mám rád, protože chtěly vytvořit novej svět, ale ten jim zatraceně nevyšel. Tenhle film je jejich upřímnou zpovědí, která byla zahrána bravurně. Režisérka nehnala o překot k cíli, jen měla smůlu, že Runaways byla složitá skupina, a ta potřebuje větší prostor pro uchopení jejich pubertálních madel. I tak ale stojí za shlédnutí. 7O% (02.07.2010)

Hello, Daddy, Hello, Mom. I'm your cherry bomb! O kapele The Runaways jsem v životě neslyšel a když jsem viděl trailer na tento film, nejdřív jsem si myslel, že to bude typický snímek o malých holkách, co chtějí být slavné. Nicméně něco mi říkalo, ať tomuto snímku dám šanci. Nevím, možná jsem jen chtěl vidět Kristen Stewart, jak opravdu hraje, možná jsem chtěl vidět Dakotu, z které už roste opravdu pěkná kočka. Ale faktem zůstává, že tenhle film mě opravdu překvapil. Jeden by řekl, že to je neoriginální příběh (holky chtějí být slavné, zažijí momenty slávy, samozřejmě se to neobejde bez drog a alkoholu, aby se nakonec rozpadly) ale já říkám, že mi to bylo jedno, když to tenkrát takhle bylo. A já to prožíval s nimi. The Runaways je snímek, který má po většinu stopáže neuvěřitelné tempo, skvělé písničky (jo, pravej rock, to není jak dneska Tokio Hotel a podobný sračky) a dvě naprosto dokonalé herecké výkony v hlavních rolích. Kristen mě opravdu přesvědčila o tom, že tu drsňačku nehraje, ale že jí opravdu je. Nikdy nepochopím, proč zrovna ona musela uvíznout ve Stmívání… A Dakota… mít klobouk, tak smeknu. Vynikající výkon, kterým mě i ona přesvědčila o tom, že z ní něco bude. Neříkám, že tohle je dokonalý film, pár klopýtnutí tam bylo (některé scény jsou ukončeny dost rychle, posledních 20 minut není tak energických, jako předešlých 80) ale přesto musím dát plný počet, protože jsem se bavil, poslechl jsem si skvělou hudbu a zřejmě si i pár písniček seženu. A jestli tohle nejsou důvody pro plný počet, tak už nevím. P. S. Michael Shannon byl zřejmě ten nejvíc ujetý manažer, jakého jsem kdy viděl. Každopádně si dokážu představit, že i dnes je někde v šoubyznysu někdo jemu podobný… (26.08.2010)

Myslím si, že samotný námět je mnohem zajímavější, než bylo jeho převedení na filmová plátna. Na mě působil tento hipízácký a revoltní film nesympaticky, nepříjemně a nebýt neskutečně charismatické Dakotky, tak hodnotím asi ještě hůř. Dokonce ani ta hudba se mi nelíbila, přitom je to hudební film a ke všemu se považuju za velkého milovníka rocku. Neříkám, že je to úplně špatný film, ale mě si nezískal. 40% (08.12.2011)

Joan Jett bude provždy spojena se skladbou, kterou vnímám jako hymnu všech bláznů oddaných rockové muzice - I love rock´n´roll. Film o začátcích muzikantky tělem i duší je plný much. Když jsem ho sledovala, šlo mi hlavou, jak je všechny vyjmenuju, ale zakazuju si to. Chci mít zas z filmu jen pocity, ne písmenka, co na mě při sledování útočí. Joan to tak měla, nechala se vést pocitem - láskou k muzice - "To je můj život", všechno okolo je jen balast. Tohle jsem ve filmu viděla a za TO dávám 4*. (09.07.2010)