Patrik - věk 1,5

Sem tam je fajn si pustit film a netušit, o čem je. Sem tam se to vymstí. Tady se mi to vymstilo. Pustil jsem si ho totiž proto, že jsem viděl Švédsko, coby místo výroby. Během filmu jsem pak rychle pochopil, oč se jedná. Musím ale uznat, že příběh to vyprávělo docela zajímavě. Ten pár byl sice strašně sobeckej, ale všechno se to tvářilo dost realisticky. Šanci jsem tomu nakonec dal a přes pár, pro mě, zbytečnejch scén, jsem to i ustál. (03.11.2016)

Tento skandinávský snímek mi v mnohém připomínal Snídani se Scotem, avšak oba tyto filmy mají spíše více odlišného než společného. Patrik je více drsný a realistický a potýká se se skutečnými problémy týkající se adopce homosexuálním párem. Najde se zde pár hluchých míst, ale v celkovém vyznění jde o lehce nadprůměrnou záležitost. Hudební stránka je sympatická, herecké obsazení vesměs dobré a samotný příběh sice jednoduchý, ale chytlavý. (05.07.2011)

Tak snad první film se 4 % tématikou, který vystihuje realitu na 100 %. I tolerantní Švédové mají obavy z adopce homosexuálních párů a "slušní a počestní občané" se bojí, aby na ně nebo jejich dítě ten "potenciálně perverzní a úchylný" homouš náhodou nešáhl. Přitom si neuvědomují, že ta obávaná perverze a úchylnost je většinou dobře schovaná v rodinách těch "ničím nevybočujících". Tady nikterak pohledný doktůrek s úzkými ramínky a širokými boky, ale zato s obrovským srdcem mě naprosto dostal.... (09.02.2010)

Romantický slaďák s hollywoodským koncem. 1) Gayové jásají a rozdávají ceny na nejrůznějších festivalech. Téma adopcí dětí homosexuálními páry je ožehavé a postupně si razí cestu ve vyspělých zemích (ve Švédsku jsou adopce legální od roku 2002). Svou osvětovou roli hraje film spolehlivě. 2) Vlastní fabulace příběhu ve mně vzbuzuje nadšení menší. Příjemný snímek s nepříliš výrazným (inu, Švédsko), ale přesto čitelným humorem balancuje na hraně mezi komedií a dramatem s občasným výkyvem tu na jednu tu na druhou stranu. Sladkobolný konec (jakkoli mám rád hollywood happy ending) vyznění filmu poněkud zamlžuje. Divák je rád, že to tak skončilo, ale přitom cítí, že dobrý konec poskytuje dílu a jeho poselství medvědí službu. Z možné psychologické společenské sondy film sklouzává do lehce prvoplánové komedie, která pobaví, ale do mysli se příliš nezaryje. Škoda, tvůrci měli podle mého názoru na víc. (31.08.2009)

Klišé a póza, póza a klišé. Anebo už jsem těch ufňukanejch filmů o gayích viděla přespříliš. Ano, i tato komédie byla ufňukaná, plná bolestínství a sebestředné sebelítosti. Každý ten prvek, ehm, komedie, byl nasáklý obviněním normální společnosti, že není celá nakřivo z nenormálních věcí. Jako by se většinová společnost měla pořád cítit zahanbená, když si myslí, že normální je táta s mámou a dva tátové jsou "trapas" ( jak se odvážila říci jenom pubertální emo-dcera:]]] (31.07.2017)