Patrik - věk 1,5

Sem tam je fajn si pustit film a netušit, o čem je. Sem tam se to vymstí. Tady se mi to vymstilo. Pustil jsem si ho totiž proto, že jsem viděl Švédsko, coby místo výroby. Během filmu jsem pak rychle pochopil, oč se jedná. Musím ale uznat, že příběh to vyprávělo docela zajímavě. Ten pár byl sice strašně sobeckej, ale všechno se to tvářilo dost realisticky. Šanci jsem tomu nakonec dal a přes pár, pro mě, zbytečnejch scén, jsem to i ustál. (03.11.2016)

Romantický slaďák s hollywoodským koncem. 1) Gayové jásají a rozdávají ceny na nejrůznějších festivalech. Téma adopcí dětí homosexuálními páry je ožehavé a postupně si razí cestu ve vyspělých zemích (ve Švédsku jsou adopce legální od roku 2002). Svou osvětovou roli hraje film spolehlivě. 2) Vlastní fabulace příběhu ve mně vzbuzuje nadšení menší. Příjemný snímek s nepříliš výrazným (inu, Švédsko), ale přesto čitelným humorem balancuje na hraně mezi komedií a dramatem s občasným výkyvem tu na jednu tu na druhou stranu. Sladkobolný konec (jakkoli mám rád hollywood happy ending) vyznění filmu poněkud zamlžuje. Divák je rád, že to tak skončilo, ale přitom cítí, že dobrý konec poskytuje dílu a jeho poselství medvědí službu. Z možné psychologické společenské sondy film sklouzává do lehce prvoplánové komedie, která pobaví, ale do mysli se příliš nezaryje. Škoda, tvůrci měli podle mého názoru na víc. (31.08.2009)

Tak to vypadá, když se z výborného tématu nevytěží absolutně nic. Gay linie je v pořádku, pro mnohé slouží minimálně jako seznámení se stále složitým společenským postavením této minority v rámci konzervativního Švédska, nicméně předpokládaná schémata a scény, budící dojem glycerínových slz to celé shazují o několik pozic níž. Čili ano, film má svůj význam a rozhodně stojí za pozornost, už kvůli problematice adopce homosexuálními páry versus byrokracie, ale pro příště by neuškodilo si upřesnit, zda hrajeme psychologické drama nebo romantickou komedii. (11.01.2011)

Zpočátku to vypadalo nadějně: neotřelá zápletka, kterou ale tvůrci nevyužili. Film plynul bez vzrušení, ačkoliv postava Svena pravděpodobně měla vnést do onoho poklidu prvky dramatu (drama se záměnou mimina za teenagera veškeré žádné). Předvídatelný konec - suma sumárum nuda, která si příliš nezadá s německým Z lásky k Tomovi. Jediným oživením byl vztah bývalé Svenovy rodiny ke Göranovi. Na švédský film trochu málo. (26.09.2009)

Sympatický film, kde se neřeší ve filmech tisíckrát ohraná témata jako coming out nebo vyrovnání se s orientací, ale posunuje nás rovnou k fungujícímu páru, který se chystá adoptovat dítě. Díky originální zápletce a nenucenému zpracování jsem si film užil od začátku do konce. Prostě skvělej film, chtělo by to víc takových. (22.04.2011)