Večierok

Pro mě zcela neznámá záležitost s božským Peterem Sellersem. Vzhledem k tomu, že většina vtipů je tu založených na faktu, že se hrdina různě ztrapňuje (což nemůžu ve filmu vystát a přivádí mi to návaly studu a samým studem pak odvracím zrak od filmu), nemůžu jinak než za 60%. Pokud si ale v podobném humoru (nebo v Sellersovi) libujete, zřejmě si THE PARTY vychutnáte nadmíru. (16.02.2010)

Božský stimulátor dobré nálady, asi jako kdyby dneska Veber natočil s Villeretem dvojku Blbce k večeři a měli na ni desetkrát víc peněz. Na každých geniálních deset minut bohužel připadá deset průměrných. Ale ty geniální stojí za to (etuda na záchodě patří mezi největší highlights ever). Neskutečně roztomilá tečka na závěr pak pečetí fakta o tom, že Sellers rozhodně na stín Pantera ve své kariéře dosáhl - ne že ne! (13.05.2009)

Moderní filmová groteska se zvukem, dialogy a hudbou, která věrně kopíruje strukturu filmových grotesek - o dějovou linii nejde ani trochu, celý snímek je vlastně jen volným řetězením gagů... Peter Sellers coby gagman dokazuje, že se v této disciplíně hravě vyrovná předválečným velikánům. Stejně jako oni (a jako jeho dobový souputník Woody Allen ve svých raných filmech) má problémy s moderní technikou a stroji (sofistikovaná scéna s dálkovým ovládáním různorodých propriet v bytě atd.) a tímhle technickým syndromem odkazuje asi nejvíce k Chaplinově Moderní době. Vizuálně je to ale spíš odraz Bustera Keatona, smutného klauna fyziognomicky Petera Sellerse skutečně dosti připomínajícího... Blake Edwards natočil skutečnou moderní hollywoodskou poctu němým černobílým groteskám a poetice situační komiky, která má i satirický přesah - večírky hollywoodské smetánky jako ukázková snobárna... ,,Generále, spadla vám žena do bazénu..." ,,Zachraňte šperky!" Podobné filmy: Růžový panter znovu zasahuje, Casino Royale (13.05.2009)

Večírek jsem viděla kdysi na ORF a pořád o něm básnila svému značně skeptickému manželovi. Pak ho dávali v TV u nás a my jsme se na sebe v jednu chvíli krátce po začátku podívali s úplně stejným úsměvem jako Hrundi a ten nám vydržel až do konce. Manžel dokonce neusnul, touto poctou se může pyšnit jen pár filmů. SUPER! Neskutečně milá groteska v nejdivočejších barvách. Jako interiérový labužník jsem si též smlsla na domě. Po včerejšku (16.5.2011) dodávám, že je to velmi účinná náplast na depresivní filmy typu Prokletý ostrov....A manžel opět neusnul! Chechtali jsme se fakt hodně, nejvíc tentokrát opilému číšníkovi. (12.01.2010)

Večírek sice nemá sevřenost a myšlenkovou hloubku filmů jako Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu nebo Byl jsem při tom ani neobsahuje takovou smršť zábavných gagů jako to nejlepší ze série o Růžovém panterovi. Je to ale v zásadě tentýž druh humoru, jaký známe v podání komisaře Clouseua, tzn. sympatický nešika, který to myslí dobře a má snahu, která ale obvykle vyústí v katastrofu, aby na konci hlavní hrdina díky svému příslovečnému štěstí vyvázl se ctí. Tady je jeho humor zasazený do grotesky, která si evidentně střílí ze snobského prostředí hollywoodské smetánky. Film nemá bůhvíjaký scénář a v některých momentech byl scénárista trošku bezradný, takže humor spočívá v zmateném pobíhání, pádech a rekvizitách typu pomalovaného slona. Nicméně přesto jde o nadprůměrný kousek. Celkový dojem: 75 %. (19.05.2009)