Brendan a tajemství Kellsu

Ocenění - Oscar 2009 - nominace: animovaný film. ...Annecy International Animated Film Festival - cena diváků. ...MFF Edinburgh - cena diváků.Scénář : Fabrice Ziolkowski. Hudba : Bruno Coulais. Produkci má mimo jiné Paul Young. Nádherně barevné. Flm je natočen na základě tak zvaných Gospel knih, což jsou Bible převážně psané pro soukromou osobu nebo účel. Jsou bohatě zdobené a jejich výroba spadá až někam do 11. století. Možná to i znamená, že příběhy v těchto knihách nejsou tak krutě cenzurované, jako součastná Bible. (08.08.2011)

dostatecne hutná atmosfera, to ja proste rad, a kdyz je jeste podkreslovana uplne snovym soundtrackem, nemuzu dat jine hodnoceni nez plne. Ano, v klidu reknu, ze si tohle zaslouzi vic oscara nez Up, i kdyz ten ho asi dostane, tak uz je to pravidlem mezi akademiky a Pixarem :-)) je to sice uzpusobene pro deti, ale presto to dokaze rict hodne i dospelym. A ta vila byla opravdu rozkosna.. Jedina chybicka byl ten zbytecne prodluzovany uvod a jiny zaver, nez sem cekal. I kdyz to jako chybu vlastne brat ani nejde.. A ti Severane tady byli ukazani jako cista esence zla. Jen tak dal, vic takovych odvaznych projektů. Ja osobne budu jen a jen spokojen .-) 42. hodnocení na CSFD :-) (26.02.2010)

"Illumós!" ozvalo se zpoza Irského moře, a kdyby někdo byl u zdroje toho výkřiku, viděl by, jak hned nato jistého brýlatého mladíka s rozčepýřenými vlasy a divnou jizvou umlčela těžká sekyra vikingského nájezdníka, protože jak všichni v čaromocném světě vědí, nemůžete správně kouzlit vyzbrojeni parodií na latinu z hlavy nějaké hospodyňky, byť byste jeli na brku z Fénixe (i když vám od čtvrtého dílu najednou stačí jenom si nějaké to slovo myslet, i když to tak předtím vůbec nevypadalo;)). Proto, když o něco později irský chlapec v sutaně zvolal "Illuminare!", byl zlý had Temnoty po zásluze poražen. Kniha z Kellsu je neskutečně vyprecizovaným kusem výtvarného umění - a to jak skutečná kniha, tak tento o ní vyprávějící film. Unikátní výtvarná stránka spolu s dobře vybalancovaným příběhem o odvaze a "důležitých věcech" dělají z Mooreova počinu zážitek hodný zapamatování (ne že by bylo potřeba vyvíjet nějaké úsilí, abyste si Kells pamatovali). I když trvá jen 75 minut, připadal mi v dobrém slova smyslu o dost delší. Byl jsem naprosto uchvácen nejenom vizuální podobou, ale i skvělou hudbou Bruna Coulaise, a ani by mě nenapadlo podívat se na hodinky. 90%, taková je to pecka. (16.08.2011)

Nevýslovný skvost, ktorý nám pripomína, prečo milujeme filmy - kvôli tvorcom, ktorí sa odvážne chopia nezvyčajných námetov a ponúknu nám ich nevídanou formou. Zmes kresťanskej mystiky a keltskej mágie v podobe animáku, ktorý je svižný, vtipný, napínavý, nezakrýva deťom oči pred temnými vecami a hlavne v ňom niet štipky prvoplánovosti či povrchnosti. Dúfam, že niekto poslal DVD majstrovi Hayaovi, pretože toto je viac ako dôstojná európska odpoveď na Cestu do Fantázie a hlavne Princeznú Mononoke. Zatiaľ film roka a jeden z najlepších animovaných filmov vôbec. (12.03.2010)

Zpráva o smrti kardinála Vlka přišla ve chvíli, kdy jsme se synovcem Bořivojem hleděli na The Secret of Kells. Animovaný film Tomma Moora je jedním z nemnoha případů, kdy církevní dějiny inspirovaly moderní dílo, které je harmonické, poetické a přitažlivé i pro děti tohoto věku, které církevní dějiny vůbec nezajímají - jako Bořivoj. Film přitom nelíčí harmonickou dobu: zlatý věk mnišského Irska se chýlí k pádu. Vikingové vtrhávají plenit a pálit. Mužové z klášterů řeší, co počít. Opat Cellach věří, že svůj Kells ochrání před Vikingy převysokou hradbou. Mnich Aidan míní, že je lépe připravit se na útěk do lesů a do nejistoty budoucích časů - a vzít do mošny to nejcennější: iluminované rukopisy, světlo moudrosti a krásy. Tak vzniká a tak je zachráněn kodex, známý jako The Book of Kells. Historické situace se nikdy neopakují doslovně; a přece dilemata a volby našich předků předobrazují dilemata a volby naše. Miloslav Vlk se na počátku devadesátých let ocitl v pozici podobné i nepodobné pozici opata Cellacha. Nepodobné, protože zlatý věk se zdál začínat - církve se zbavily komunistické poroby a po svatoanežské revoluci mnozí doufali v rechristianizaci národa. A podobné, protože nadějné vyhlídky se ukázaly iluzemi. Na jedné straně se vrátily anticírkevní předsudky, na druhé se projevilo vnitřní rozštěpení církevního prostředí. Vlastně rozštípání na mnoho frakcí, od mladých a praštěných reformistických radikálů (k nimž jsem sám patříval) až po zavilé a všehoschopné ultrakonzervativní katolikály, kteří mimo jiné ovládli pražskou Katolickou teologickou fakultu. Miloslav Vlk, od roku 1991 pražský arcibiskup, měl stát nad tím vším a vše to držet pohromadě. Nebyl jako opat Cellach v tom, že nechtěl budovat převysokou hradbu. Byl jako opat Cellach v tom, že tu tíhu nesl nesnadno, tápal v nepředvídaných situacích a zápasil se střídavým úspěchem. Ve filmu se opat Cellach tělesně víc a víc ohýbá pod tou tíží. Kardinál Vlk naopak jako by se narovnal v okamžiku, kdy z něj tíže spadla - kdy odešel "do penze". Tehdy začal mluvit jednoznačně, otevřeně a kriticky. Též kriticky na adresu dnešních nenávistných vln, které se falešně odvolávají na "křesťanské hodnoty" a volají po převysokých hradbách. Hlas emeritního kardinála zněl jako hlas rozumu, střízlivosti a milosrdenství - jako hlas skutečné duchovní autority. Když jeho hlas dozněl, nebudiž zapomenuto, v čem se podobal i mnichu Aidanovi: v lásce k iluminovaným rukopisům. Šedesátá léta totiž zčásti strávil bádáním nad Jenským kodexem. Zdánlivě je to paradox: katolík, budoucí kněz a biskup, psal o knize husitské. Ale Jenský kodex je také knihou o tom, co počít v ještě jiné době rozštěpení a rozštípání. Mimochodem, což zkusit příběhem a animací rozhýbat Jenský kodex? Byla by to i svérázná pocta Miloslavu Vlkovi. Napsal Martin C. Putna ve svém fejetonu v LN 21.3.2017 - nadpis zněl Kardinálův kodex (16.03.2012)