Skrytý

Norský horror o strašidelném domě hluboko v lesích a jednom děsivém tajemství. Režisér Villmarku opět předvedl svůj talent pro vytváření mimořádně děsuplné atmosféry, bohužel jen v první půlce filmu. Ta druhá se zvrtne v jakousi mysteriozní detektivku a to mi příliš nesedlo. Jak měl Skrytý solidně našlápnuto na jeden z nejvýraznějších skandinávských hororů, tak scénář ho ke konci nesmyslně pohřbil. Škoda, ale za ty dvě lekačky a prvních 40 minut poctivé hrůzy mu jsem přesto vděčný. Já ty lesní horory prostě můžu... (05.04.2010)

Už dlho sa mi nestalo, aby mi bol hlavný hrdina tak nesympatický. Najma skrz tento fakt mi bolo úplne jedno čo sa s ním deje a akým smerom sa uberá jeho návrat domov. Zo začiatku síce dobre vybudovaná atmosféra držala moju pozornosť, ale časom ma začala prepadať nuda, a tá ma neopustila až do konca. 35 % (26.01.2011)

Skjult bych zařadil mezi takové milníky skandinávské tvorby. Ve své podstatě je polovina filmu velice zajímavá a divák je doslova vtažen do děje, protože tvůrci dokázali navodit opravdu skvělou atmosféru, ale postupem času začne napětí opadat. Čím víc se blíží konec filmu, tím přestává být zajímavý a stává se z něj obyčejný průměr. Přesto všechno si myslím jde o lepší průměr, který si zaslouží 60%. Mohlo to být i mnohem víc, kdyby to režisér na závěr tolik nezkazil. (29.04.2010)

AFTER DARK HORRORFEST 4 (Dread, The Final, The Graves, Kill Theory, Lake Mungo, The Reeds, Hidden, ZMD: Zombies of Mass Destruction) Už úvodná scéna nešťastia dá tušiť že Skjult bude a je nepodarok, nezáživný so zbytočnými postavami nelogicky sa objavujúcimi na scéne len pre vytvorenie shock momentu. Zbytočne. Hovno v peknom obale. Prečo si Øie nevzal radšej príklad z krajanov a nenatočil Villmark II? Fritt Vilt III už klope na dvere. (23.10.2009)

Skjult je pozoruhodný svou urputnou snahou strašit diváka minutu co minutu, od začátku do konce, bez nejmenšího výdechu. A dokud si člověk neuvědomí, s jakou zpatlanou krávovinou má vlastně tu čest, docela se mu to daří. Pål Øie by měl přestat psát a zůstat výhradně u režie, tam odvádí dobrou práci. U Villmarku mi slabší děj nevadil - vystačil si de facto s jedním lesem a neznámým zabijákem (a scénář má na svědomí někdo jiný, Pål stojí za jen za tím prostinkým příběhem), z čehož se dokázalo vykřesat maximum. Ale Skjult, to je úplně jiný případ. V úmyslu nejspíš bylo natočit děsivý horor, kde jedna hrůzná scéna střídá druhou, no naneštěstí scénář působí dojmem nekonzistentního guláše, co v sobě míchá neuvěřitelně mnoho motivů, postavy se chovají způsobem, aby mohly vznikat zajímavé scény, ale nikoli tak aby dění působilo uvěřitelně, natož smysluplně. Za těch 90 minut jsem se teda párkrát leknul, sem tam jsem ocenil velmi dobrou atmosféru, ale film jako celek mě málem umořil. Ukrutného blonďatého hrdinu bych v klidu už teď pasoval na nesympaťáka roku a Skjult na jeden z nejbolestivějších hororových zážitků. Protože nejhorší je, když se plýtvá očividným talentem. (20.10.2009)