Tajemství

Celkem zajímavý příběh, hodně nápadité řešení scény (třeba dobře zpracovanou myšlenku několika prostupujících se prostředí) a dost návykovou hudbu pro mě zabilo pár nevydařených dialogů (ne každý den je svátek, já vím) a především Lucie Vondráčková. Nemůžu si pomoct, ale nelíbí se mi její (skřehotavý) hlas ani herecký výraz. Na výsledné 3* to i přes výhrady k této představitelce dotáhlo závěrečné rozuzlení děje a zbytek ansámblu. P.S.: V divadle by to možná sneslo i 4*. (17.10.2011)

Takže je tu další český muzikál, už to je samo o sobě dost velká výstraha, protože kvalita českých muzikálů, je řekněme, taková nemastná neslaná, lépe řečeno katastrofální. Tajemství je ale v žánru českých muzikálů dosti zvláštní kousek. U muzikálu, který má děj natolik nosný, že by ho unesl i film vám skoro začnou vadit taneční a pěvecká čísla (například Formanovy Vlasy) nebo nemá pražádný děj a o to více čekáte blýskavosti, líbivosti a propracovanosti jednotlivých tanečních čísel a pěveckých partů (viz třeba Fantom opery, Moulin Rouge). Ale tak nějak nepočítáte s varintou s kterou přichází Tajemství - má totiž opravdu nosný děj, s pointou, má pokus o atmosféru (na mě ale zrovna tahle atmosféra moc nepůsobila, ale myslím, že je to spíše vinna záznamu, vidět to naživo musí být asi trochu něco jiného). Do této chvíle opravdu dobré včetně využití pohyblivého jeviště, smekám, pěveckých výkonů ženských představitelek (pravda, ty mužské jsou o poznání horší) a Lucka Vondráčková, je více než obstojnou herečkou. Jenže to by bylo, aby nezačalo něco pokulhávat a tady opravdu něco pokulhává - scénář, když to slyšíte máte pocit, jako byste četli ten nejlevnější brak, který je k dostání i v trafikách, scénář a zase scénář degraduje tenhle muzikál o několik tříd níž. Co se týče hudby, tak ta je velice slušná, ačkoliv ne každému musí sednout, ovšem texty písní, kromě té na samém začátku taky nic moc. Možná by tomuhle divadelními kousku prospělo převedení na plátno, možná to měli natočit místo otřesné Kvasky. Jinak je vidět jak se Daniel Landa v podobných rolích evidentně vyžívá. Na Česko to ujde, v celosvětovém měřítku podprůměr. 50% (26.09.2009)

Píšu podle živého představení (2010) a můj dojem vystihuje přirovnání ke školnímu představení, kde je zábavnou, hravou a poutavou formou puberťákům sdělováno něco jednoduchého a výchovného. Jakoby výprava vítězila nad obsahem. Scéna se mění co pět minut a jevištní technici jsou tak chvílemi doslova součástí představení. Oželel bych všechen ten oheň, vodu, kouř a pyrotechnické efekty střídající sdělení typu „pozor milé dámy na hry s tarotami“ nebo Eliščino: „Je toho za jednu noc na mě trochu moc.“ (Na to, že Eliška je hlavní postavou v muzikálu, toho na rozdíl od Anežky moc – zásadního – nezazpívá.) Když Anežka zpívá „Věřím, tedy padám“, jakoby nestačila slova písně a výkon zpěvačky (mě tedy ano). Jiřík ze zákulisí přiveze velké dřevěné schodiště, Anežka na něj během zpěvu vystoupá, on ji párkrát otočí a ona pak sejde dolů… Je to jen na (ne že nezajímavý) efekt nebo je za tím ono hluboké sdělení? To samé se totiž děje předtím Eliščce v „Magické noci“ (Eliška - viz výše - nezpívá a je jen vystrašená). Je chvíli zavěšena v síti a párkrát se zhoupne skoro nad publikem. Zajímavé, ale Tina Turner na plošině nad diváky to není. Uznávám, že pointa je zajímavá… ale není to poprvé, co takovou vidím. Především ji ale překryje polopatické vysvětlování předchozího děje ve stylu Sherlocka Holmese, kdy se dozvíme, kdo byl kdo. A není to první shrnutí v ději. Někdo kdysi řekl, že „pointa zabíjí báseň“. Jak píše v komentáři Cassandra, pointa opravdu „likviduje jakoukoliv nelogičnost předchozího děje“, ale obávám se, že nejen ji. Chcete vědět, jestli „si řekli to kouzlo“? To si piště, že se to dozvíte. Nevím, proč se to jmenuje Tajemství, vše je nejen vysvětleno ale několikrát polopaticky zopakováno. Přitom jsem se (asi ve svém věku) nic nového nedozvěděl („doba je uspěchaná, povrchní…“ - mimochodem proč to svádět na dobu, není to o lidech?). A zásadní pravdu o černém mraku, slunci za ním a pomíjivé iluzi duhy jsem pochopil hned napoprvé, nemusela mi být ještě dvakrát opakována. Mám pocit, že kdo trochu vnímá život, tak to vše už ví, kdo nevnímá, tomu edukativní muzikál moc nepomůže (ale pokud je cílovou skupinou omladina, budiž). Daniel Landa: "Tajemství je samozřejmě dál než Krysař. Ten byl mým prvním dílem. Nic z toho, čeho bych se dneska v Krysaři nedopustil, v Tajemství není. Píšu ho poučenější…“ Já nevím, v čem je Tajemství dál než Krysař, na mě prostě nepůsobí poučenější, ale poučnější, přesněji poučující. Kdybych na muzikálu nebyl v divadle ale v klidu a teple domova, možná bych nebyl tak náročný. Ale i tak si doma příště pustím zase Krysaře, protože „dětská láska je čistá“ (Tajemství) a "přeju si barevný duhový klid" (Krysař). ;-) (18.11.2014)

Vynikající příběh vystavěný na postupném odhalování pravdy s gradací, která mě složila do kolen. Nic takového jsem opravdu nečekal, i když zpětně vše do příběhu logicky zapadá. K tomu si přidejte naprosto úchvatnou hudbu, kde každou jednotlivou píseň můžete označit za hit a výsledkem je jeden z nejlepěích muzikálů, jaké je u nás možno vidět. 90 % (21.03.2009)

Tajemství určitě získává body za jednoduše, ale působivě vytvořenou a nasvícenou scénu, občasný humor a pointu, kterou může tvůrcům leckterý spisovatel závidět, neboť likviduje jakoukoliv nelogičnost předchozího děje. Hudba i texty písní nejsou špatné, ale zase až tak mě neoslovily. Jediné, co pro mě z toho představení výrazněji trčelo, byly některé příliš knižní věty – který obyčejný člověk bude hlasitě deklamovat, jak byla jeho dětská láska čistá apod. (11.04.2009)