Počiatok

Paradox: Falošne “superchytrý” film, ktorý skrze úžas nad dosiaľ nevideným vzbudzuje konzumne pohodlný pocit, že v ňom do seba všetko perfektne zapadá. Keby obsahoval skutočné emócie a nejakú myšlienku, keby osudovosť a naliehavosť čerpal z príbehu a nie iba z koule-rvoucně-robustnej Zimmerovej hudby, keby mi umožnil sa spojiť s postavami a nenechával ma iba žasnúť nad ich magickými dialógmi, zrejme by som onomu lákavému pocitu dokonalosti a výnimočnej udalosti podľahol. Ale týchto, pre FILM kľúčových hodnôt, tu nie je o nič viac, než je života v obraze monotónnej siluety šedivých mrakodrapov na pozadí päťdesiatročného sna Cobba a Mal. Inception je “iba” mimoriadne efektná matrixovská póza. (22.07.2010)

Pokial vo vas film vyvola jeden jediny pocit, a to ten, ze ste nasrany, tak je niekde nieco zle... Film, ktory je o snoch, o jednom z najneprijemnejsich pocitov v zivote cloveka, o pocite viny, a o snahe zmenit to, co sa uz zmenit neda, vo vas proste nutne musi vyvolat aj nieco ine, ako len tupe pozeranie na platno, na hodinky a postupne narastajuce nasranie, ze koho sa tu reziser snazi oblbnut poriadne suchym a plesnivym rohlikom. Ano, audio-vizual je skvely, teda az na zasnezenu part, kde som neveriacky krutila hlavou, ze co som snad na 356-tej casti Jamesa Bonda, ci co? Ale audio a ani video mi nestacia na to, aby mi stali chlpy. Chce to pribeh, chce to dobre spracovany pribeh a chce to hlavne postavy, ktore su vam sympaticke... Chce to ten "KICK", ktory Inception proste chyba. A navyse, ak presne viete, hoci ste sa vyhybali recenziam, trailerom, citaniu komentarov, aby ste isli do kina s cistym stitom, ako to dopadne a ako bude vyzerat posledna scena, tak to je kudla do zad aj pre otrlych, ako som ja. Som sklamana, nasrana a pevne verim a dufam, ze Nolan sa pozviecha a natoci opat nieco "kulervouce", ako je pre mna uz dnes klasika menom Memento... (24.07.2010)

V první řadě bych chtěla konstatovat, že z Inceptionu nejsem pokakaná nadšením jako mnozí, ale pro jistotu jsem si do kina náhradní plenky pampers v kabelce donesla. Netajím se svou láskou a obdivem k Nolanově práci, takže i když od jeho filmů očekávám kvalitu, byla bych mu schopná odpustit ledacos. Jenže u Vnuknutí (čeští distributoři prominou) nemám, co odpouštět. Vychvalovat každičký prvek filmu nemusím, stačí si přečíst jiné 5* komentáře, ale nedá mi jinak než vyzdvihnout opravdu strhující herecké výkony Leoparda (zařazen do oblíbených herců) a Marion. Ti, když se spolu ukázali na plátně, dokazovali, že film není postaven jen na vrstveném příběhu a efektech(dokonalost), ale i na (i když si to většina nemyslí) emocích. Mnohé to asi překvapí, ale opět jsem plakala a varuji, nechci slyšet, že je to u mě normální! :o) Upřímně přiznám, že film není ničím ohromujícím, že by z toho měli všichni přestat dýchat, ale rozhodně je výjimečný a zaslouží si chválu. Jistě budu mít pár bezesných nocí, jistě budu budoucí originální DVD několikrát pouštět a jistě budu ráda vzpomínat na kino zážitek, který mi právě Inception zařídil. (27.07.2010)

Je to dobrý film, ale má své mouchy. Nejvíce mi asi vadila ta zběsilá kameru, u které jsem si občas nebyla jistá, co že mi to vlastně chce ukázat... Když jsem šla z kina z Nolanova předchozího filmu, Temného rytíře, měla jsem úplně jiný pocit. Pocit naplnění, pocit, že jsem fakt Něco zhlédla. Tentokrát se pocit bohužel nedostavil. Ano, mohla bych to tomto filmu diskutovat hodiny a hodiny (a během této doby bych zapojila i znalost Murakamiho knihy Konec světa & Hard-boiled Wonderland, což by bylo určitě fajn), ale abych si ho musela kvůli tomu pustit znovu? Ne. Ano, naprosto zajímavá myšlenka, dobrý příběh, ale netuším, co si odnáším, pokud něco. Je to jen vědomí, že jsem viděla dobrý film. A určitě ho nepovažuji za film roku. Přesto se určitě podívejte, protože to alespoň za to jedno zhlédnutí stojí - nejlépe v kině (i v tom domácím :-)). (23.08.2010)

Hranice inteligentního blockbusteru opět posunuta. Nolan dokázal komplikovaný příběh přednést tak, aby ohromil a fascinoval v každé své sekundě, aby donutil k hlubokému zamyšlení, ale přesto aby zůstal srozumitelný a ve své komplexnosti neztratil nic ze zběsilého tempa i úzkostné atmosféry. Spolu s kongeniálním Zimmerem dokázali zplodit natolik strhující opus, že každá emoce v něm zdá se silnější, každá přestřelka hutnější (a to musím přiznat, že dokonale natočeny nejsou), každý hektický moment napínavější a každý dialog prožitější. Obecně lze říct, že "způsob provedení" (režie apod.) zde překračuje veškerý potenciál už tak brilantního scénáře, pokud to takto zvlášť vůbec jde posoudit... Více mých nadšených ovací ZDE 10/10 (24.07.2010)