Počiatok

Hranice inteligentního blockbusteru opět posunuta. Nolan dokázal komplikovaný příběh přednést tak, aby ohromil a fascinoval v každé své sekundě, aby donutil k hlubokému zamyšlení, ale přesto aby zůstal srozumitelný a ve své komplexnosti neztratil nic ze zběsilého tempa i úzkostné atmosféry. Spolu s kongeniálním Zimmerem dokázali zplodit natolik strhující opus, že každá emoce v něm zdá se silnější, každá přestřelka hutnější (a to musím přiznat, že dokonale natočeny nejsou), každý hektický moment napínavější a každý dialog prožitější. Obecně lze říct, že "způsob provedení" (režie apod.) zde překračuje veškerý potenciál už tak brilantního scénáře, pokud to takto zvlášť vůbec jde posoudit... Více mých nadšených ovací ZDE 10/10 (24.07.2010)

Jde vo to Nolane, teď jsi celkem dobrej, ale Počátek naznačil, že tvý schopnosti vyprávět strhující příběh nejsou nekonečný. To je hold podělanej život. S tím se budeš muset, bejku, holt ňák smířit. Víš, filmařská branže je narvaná naivníma kreténema co si myslej, že s každým dalším natočeným filmem budou zrát jako víno. Jenže víno se často mění na vocet. Filmem Počátek si se už dostal ke špici, ale ne na ní. A jestli si na ni chtěl, měl jsi do filmu dát emoce. „Jen“ strhující obrazový kouzelnictví a myšlenkově úžasný příběh na absolutní filmařskou špici totiž nestačí, ale ser na to, i tak si natočil parádní biják, že kterého jdou diváci už v prvních minutách na prdel. A až se za rok budeš válet v Karibiku s holkama jménem Tifany a Amber, pít piňacoládu, přepočítávat zisky z Počátku a v tvým prezidentským apartmá bude zářit plešounek jménem Oscar, myslím, že budeš celkem spokojenej parchant, přesně jako já při sledování tvýho bijáku. (23.07.2010)

Od Nolana jsem hodne cekal a taky jsem hodne dostal. Na druhou stranu moh jsem urcite dostat i vic. V podstate je celej dej docela jednoduchej, jen zabalenej do hodne promysleny, docela originalni a zamotany zapletky. Nicmene nic, v cem by se clovek ztratil, vse je totiz do posledniho detailu hlavnima postavama vysvetleny, jak vse bude probihat, na jakejch principech to funguje atd, takze i kdyz to ma silnej nadech sci-fi, zaroven se v tom da dobre orientovat. I kdyz je fakt, ze misty Nolan hraje docela silne na efekt a par logickejch chybek se mu tam tak dostane, nicmene nic co by cloveka nejak rusilo. Taky musim pochvalit kameru, ktera nejenze je skvela, ale i v tech nejzmatenejsich momentech, kdy vse vybuchuje, je to zaroven porad krasne prehledny. Cemu taky napomahaj bezchybny triky, i v momentech, kdy se ohejbaj cely ulice a podobne jsem si nevsim, ze by nekde nejakej trik ulit. No a pak tu jsou samozrejme herci, coz je ocekavane hodne silna sestava a skvele hrajou jak znamy xichty, tak i ty me neznamejsi. Nicmene hlavni hvezdou tu je samotnej Nolan, kterej opet natocil mistrovsky dilo, na ktery se jen tak nezapomene a kde v druhy puli i pres vcelku cekanej konec napeti dosahuje maxima. Nicmene i tak bych to ale neoznacil za film roku a kdybych ho mel k necemu prirovnat, tak mi to prislo jako mix mezi zlodejskym filmem a Smrtihlavem. (19.08.2010)

"Nedokážu si tě vysnít v celé tvé komplexnosti. Dokonalosti i nedokonalosti. Podívej se na sebe. Jsi jen stín mé skutečné ženy. Líp to nedokážu. Pořád ale nejsi dost dobrá." U filmů většinou trvám na tom, abych je zcela pochopil, ať to hlavu bolí sebevíc. Tentokrát jsem od začátku tušil, že mozkové závity dostanou zabrat, ale míru jejich zatížení jsem nedokázal odhadnout. Výsledkem mého snažení je skutečnost, že děj filmu Počátek nedokážu srozumitelně převyprávět nezasvěcenému posluchači a netuším, zda všechny detaily nakonec spolehlivě zapadly do dokonalého celku. A musím se přiznat, že je mi to jedno. Beru celý snímek jako zábavnou filmovou hru a co se týká filmařského hračičkovství, tak v této kategorii u mne nemá Nolan žádnou konkurenci. (24.07.2011)

Film tak dokonalý, až člověk cítí potřebu si u něj vyhonit. Dřív se snímkům jako Inception říkalo „dílo o muži, který se pere s minulostí a vnitřními démony“, dnes, když se tento koncept okoukal, tomu říkáme „perfektní ztvárnění mnohovrstevnosti a nejistoty reality“. Jen génius dokáže přehledně ukočírovat bordel pěti rovin, jen génius se drží vlastních slov, a sice že „základ musí být prostý“, jen génius dokáže točit neustále o tom samém tak, aby se jeho filmy zdály zcela odlišné. PS: se znalostí toho, v jak zbytečnou bouři ve sklenici vody se zvrhly zdejší pokusy o interpretaci jednoznačného Prokletého ostrova, se děsím, jak budou vypadat diskuze o tom, co znamená Nolanovo vpravdě jednoduché, vtipné pomrkávání na diváka v posledním záběru. Budou každopádně debilní, o to nemusíme mít strach. (22.07.2010)