Lono

Páni, po shlédnutí mám opravdu rozpačité dojmy. Začátek se rozjel slušně-ponurá a studená atmosféra, krásné anglické pobřeží, roztomilé přátelství dvou dětí. Eva Green jako dospělá Rebecca mi byla nesympatická s tím svým poťouchlým úsměvem (hned od začátku bylo jasné,že vyvede nějakou pitomost),přestože samotná herečka je výborná, výběrem téhle role to netrefila. Dost mě zklamalo, jak se příběh vyvinul, opravdu jsem doufala, že to dopadne jinak. Díky konci jsem vážně znechucená a nevím co přesně si o tom mám vlastně myslet, přestože téma klonování lidí je samo o sobě zajímavé.. (06.06.2012)

Zajímavá atmosféra 1) Trochu utahaný a pomalý snímek s výbornou filmovou řečí nás uvádí do světa bezčasí. Děj probíhá během asi třiceti let a všechno je stále stejné. Spíš než scifi zobrazuje snímek alternativní paralelní vesmír. 2) Izolace od všeho působí neuroticky. 3) Je dobré předem nic nevědět, diváka pak čeká několik zajímavých překvapení v souvislosti s tím, jak se odhalují pravidla hry. 4) 28letý Angličan Matt Smith (Tommy) je pěkný kluk s oduševnělým výrazem v tváři. (30.06.2017)

Podobné Glazerovmu Birth, ale zároveň úplne iné. Spoločným prvkom je sexuálne napätie medzi dospelou ženou a dieťaťom. Neviem, ktorý z filmov bol natočený zaujímavejšie, ale obidva pojednávajú o zvrátenej intimite, alebo vzťahoch, ktoré by v reálnom živote boli odsúdeniahodné ale vo filme si udržiavate odstup a tak jednanie postáv viete pochopiť. Preto si aj môžete uvedomiť, že keby sa niečo také naozaj stalo, nebude to zvrátené ale prirodzené ako všetky ostatné city, len v bizarnejšej situácií. Možno som úchyl, možno skôr empatický, ale viem, že chcem takých filmov viac. (07.09.2012)

Psychologická sci-fi s dobře vytvořenou atmosférou, minimem postav a v minimalistickém prostředí jednoho domu a jeho pustého okolí. Převážně v dlouhých pomalých scénách se nám představuje zvláštní vztah, na který nemáme připravenou morálku ani pojmy. Za sebe dodávám, že vztah nepokládám za incestní, protože Rebecca sice Tommyho porodila, ale v tomto případě to ještě neznamená, že by byla jeho matkou. Inu, čekají nás v budoucnosti pěkné věci... (20.09.2015)

Po mnoha stranách (a obzvlášť po té vizuální a psychologické) je Womb naprosto epickým dílem. Ve zdánlivě klidně plynoucím ději je maximum tenze a dechberoucích záběrů, to všechno propleteno velmi kontroverzní tématikou. A jediný pohled Evy Green ve mně dokázal vyvolat stavy panické úzkosti. Možná až mrazivě dobré, a snad i to je důvodem, proč se nemůžu odhodlat k plnému počtu. (11.08.2011)