Cestování na okraj vesmíru

Měl sem pocit že mám v obýváku raketoplán tenhle dokument se mi vryl do paměti svým skvělým zpracováním opravdu sem si z něj něco odnesl celou hodinu a půl mě zajímal.. Až mě skoro děsí že toho víme tak málo o tak velkém prostoru ničeho neboli prostoru temné hmoty.. Jinak údaje o teplotách a vzdálenostech fascinujicí plnohodnotně 5* ovšem co je pod zášitou National geographic vždycky stojí za to ať jde o dinosaoury nebo o vesmír:) (31.05.2011)

Asi bych se nedopočítal, kolikrát jsem během filmu s očima přilepenýma na obrazovce pronesl "Wow!" To jednoduché slovíčko asi nejlépe vyjadřuje mé dojmy. Největší příběh ze všech vyprávěný skvělým komentářem. Nutilo mě to přemýšlet a zároveň na mě padla zvláštní melancholie, že nežiju v době kosmického cestování, nebo aspoň v době, kdy budeme o vesmíru vědět víc. Jak se asi jednou naši předci vypořádají se zánikem země, a co s koncem celé naší galaxie? Náš vesmír začal pomalu umírat hned v momentě, kdy vznikl. Přesně jako život. V momentě početí začíná naše smrt. Fascinující! (Tím nemyslím závěrečné myšlenky svého komentáře, ale film...a především vesmír, život) (17.03.2013)

Vizuálně možná nejlepší dokument tohoto druhu, jaký jsem kdy viděl, a protože v něm nejsou žádné zjevné faktické chyby (bacha ovšem na amatérské titulky!), lze to směle doporučit laikům. Já se tam nic nového nedozvěděl, ale i tak ty obrázky stály za to. Nejvyšší hodnocení jsem se však rozhodl neudělit především proto, že dokument zmiňuje opravdu stupidní otázku, co bude lidstvo dělat, až bude za miliardu let Země neobyvatelná, a na závěr dokonce co budou dělat naši potomci, až náš vesmír vychladne ("odcestují červí dírou do paralelního..."). OMG! To těm tvůrcům nedochází co znamená miliarda let (vzhledem k cca 100-200tisícům let existence našeho druhu)? Nebo jsou tak patologicky optimističtí, že mají potřebu to řešit? A není to první dokument, kde se tato "palčivá" otázka našeho druhu objevila. Co takhle si jako lidstvo dát nějaký realistický cíl, třeba přežít rok 2100? (26.04.2012)

Prostě báječný! Vesmír nás fascinuje už od dob, co naši předci pochopili, že jim v noci na nebi něco svítí nad hlavou a nás tato fascinace dovedla až na měsíc a táhne nás dál od naší matičky Země. Cesta provázená slovy Aleca Baldwina je opravdu nad míru poutavá a přiznám si, že mi párkrát nahnala strach. V Cestě na okraj vesmíru neteče žádná krev, nemluví v ní žádní mírutvorci, nemilují se milenci ze Shakespeara a stejně na ní fascinovaně hledíte. 5* a ani nemrknu! PS: Ano, jako kluk jsem chtěl být kosmonaut! Ale kdo nechtěl? (22.11.2009)

Zoufale nevyužitý potenciál paradní grafiky. Komentář mě po deseti minutách velmi iritoval, kecy jak pro žáky první třídy, které asi měli dodat punc dramatičnosti. No kdyby si to autoři odpustili a radši se věnovali čistě faktu a sdělili tak mnohem víc zajímavých informací, v mých očích by si určitě polepšili. (18.08.2011)