Mary a Max

Nelze popřít, že tohle osobité dílo má myšlenku posouvající ho okamžitě na vrchol dosavadní animované tvorby. Abychom ve filmu viděli takhle polopatě zobrazenou snad veškerou špínu a pachuť moderní společnosti (a to se tvůrci pro jistotu vrátili ještě o 30 let zpátky), na to není vyzrálejší divák zvyklý ani v přítomnosti Davida Lynche nebo Lanse Von Triera, natož pak když se vše děje v příběhu, který je určen primárně pro mladší publikum. A tady je právě jediný problém. Přestože se jedná o neskonale podnětný, pravdivý a originálně pojatý snímek, který kombinuje místy až depresivní atmosféru s humorným nadhledem snad tím nejlepším možným způsobem, jeho emocionální dopad je často tak vyumělkovaný a násilný, že jsem nad všemi těmi brouky, mrtvými ptáky a rybičkami, nekonečnými pohřby a enormní divností obou hlavních postav i já často jen nevěřícně kroutil hlavou. Ale co tvůrci chtěli říct, to také celkem jasně sdělili - hlavně proto zůstávají mé sympatie jednoznačně na straně filmu. (02.02.2014)

Jen dvě věci jsou nekonečně - vesmír a lidská hloupost. Přičemž to druhé je to jediné, co by mohlo házet klacky pod nohy tomuto vynikajícímu plastelínovému filmu. Na ploše malého animovaného snímku se odehrává příběh, který by vystačil na několik celovečerních hraných. Mary and Max svými životními eskapádami dokáží rozesmát i rozesmutnit přesně ve chvílích, kdy je to nejméně očekávatelné. A už teď se dá říct, že se jedná o nejlepší animovaný film letošního roku, kterému sice konkuruje líbezné stáří a nepřívětivá budoucnost ale díky obsahu a myšlenkám je obohacujícím přírůstkem a životabudičem v šedých časech. 8/10 Plus jako přidaný bonus - je to bezesporu jeden z nejlepších austraských filmů za posledních několik let, kam se hrabe Australie. (08.08.2009)

Pravdepodobne nejdepresivnejsi animak, co jsem kdy videl a taky jeden z nejdospelejsich. Australska holcicka s flekem na hlava, ktera nema zadny kamarady jenom kohouta, fotrik vycpava ptaky a matka chlasta si dopisuje s tlustochem z ameriky, kterej furt jen zere, ma panicky zachvaty a boji se lidi, uz jen to zni znacne odlisne od klasicky animovany produkce. Jenze tady navic Elliot macha hlavni hrdiny v samotnym dne, takze dojde na spoustu umrti, blazinec, chlastani a podobne a vsichni tu jsou porad nestastny, trapi se, jediny co je drzi pri zivote jsou vzajemny dopisy. A tohle vsechno je rozvinuty na minimalni plose a dej tak skoro neopusti dva domy a sestava pouze se stridavyho predcitani a psani dopisu hlasem vypravece. Navic celkovy depce pomaha i animace, ktera je znacne pokrivena, uchylna, ale i stylova a celej New York je udelanej cernobile. Ale aby to cloveka uplne nerozsekalo, film je zaroven natocenej tak jakoze mile a vtipne a dojde sem tam i na sice zbytecny, ale vtipny, infantilni forky. Lepsi 4*. (28.10.2009)

Geniální dílo po všech stránkách. Po stránce výtvarné, obsahové, scénáristické i v celkovém zpracování. A také v charakterech obou hlavních postaviček. Melancholické, šedivé, plné pravdivých myšlenek a velmi skutečné. Od Adama Elliota jsem již zhlédla výtvarně obdobně zpracovaný krátký film Harvie Krumpet, jemuž jsem taktéž udělila plný počet. Pokud Vás Mary a Max uchvátili, rozhodně si udělejte chvíli i na Harvieho:) (18.09.2011)

Život v kostce dvou labilních aspiků, lemovaný instantními pořekadly a lidovými pravdami. Tak nějak přímo, až prvoplánově podávané kondenzované mléko s časem ztrácí říznou chuť a málem začne nudit. Trošku horská dráha, kdy nahoru táhne audiovizuál, cynismus a sympaticky jednoduchý Max, dolu pak fascinace infantilními intermezzy, repetitivnost hýřící stereotypy a nijak uvěřitelná Mary. Jedna věc mě ale zarazila. Člověk asi někdy potřebuje banálním sdělením dostat přímou na solar. Možná opravdu právě proto prapůvodně vznikaly otravné putovní maily. Odpouštím ti proto, že nejsi dokonalá. Tahle věta mi protáhla nějakou ucpanou cévku v mozku (jsou v mozku cévy?) a nad hlavou rozsvítila žárovičku. Snad se mi usídlí hluboko v nevědomí. Byla by škoda o ní přijít. Už jen za tohle sdělení film stojí. (08.08.2011)