Biutiful

Alejandro González Iñárritu se nadále řadí mezi nejlepší režiséry dneška. Biutiful je, navzdory svému názvu, ošklivý, tíživý snímek plný deprese a strastí. Díky Prietově zručné práci s kamerou se ocitáme přímo uprostřed dění, cítíme štiplavý zápach špinavých barcelonských uliček, vidíme bezprostřední emoce, pot a všechnu tu bezmoc z těch nejlepších úhlů a bez pocitu jakékoliv podbízivosti . Hudební podkres rozbíjí poslední zbytky štěstí. Děj se sune mrtvolným tempem kupředu, postavy se míjejí a přežívají jen tak, jak situace dovolí (tedy horko těžko). Celek rámuje posmrtný rozhovor Uxbala (Bardem) s otcem a uzavírá tak jeden z nejpoetičtějších snímků, které jsem měl v poslední době možnost shlédnout. Opravdový filmový zážitek na dlouhou dobu. Neproměněná nominace Javiera Bardema na Oscara v kategorii mužský herecký výkon v hlavní roli je urážkou herectví. Bardem totiž doslova rozžvýkal výkony nominovaných v kategorii herecký výkon ve všech rolích minimálně za posledních pět let a znechuceně je odplivl do tváří hodnotících akademiků. (16.03.2011)

Brutálně syrový a depresivní Iñárritu. Vypadá to, že předtím než definitivně přesedlal na hollywoodskou židličku, rozhodl se Iñárritu natočit svůj nejfestivalovější film a spolu s jako vždy božským Santaolallou připravil divákovi perných 150 min, které se však divákovi, jež věnuje filmu poctivě svoji pozornost, vrátí. Těžký a silný film. 7/10 (07.07.2015)

Biutiful s Javierem Bardemem, ktery ma rakovinu prostaty a par mesicu zivota plneho bolesti pred sebou, dve deti, zfetovanou manzelku, ktera mu zahyba s jeho bratrem. Zivot ve spinave a smradlave Barcelone, ve sklepnim byte, obklopen spodinou a problemy, ktere my si ani neumime predstavit. Krev, mrtvoly, smrad a lidska ubohost salaji z tohoto filmu v kazde minute! Byla to dobra volba!! Zadna romantika, zadna laska, zadna radost, zadny humor.. parada!!! ...presne jako moje nalada ;) (02.11.2010)

Alejandro opět předkládá tu filmařinu, kterou umí dělat nejlépe. Syrové a melancholické drama zaměřující se na nelehké osudy lidí, obtížné, kruté události, které je doprovázejí a na otázky o životě, bolesti, ztrátách a schopnosti se se vším umět porvat a vyrovnat se. V Biutiful jde především o jednu postavu, která celému snímku vévodí. Javier Bardem exceluje a mučivý výraz v jeho tváři zmizí za celý film jen málokrát. Biutiful není sice tolik silný, propracovaný a atmosféricky hutný, jako Iñárritova předchozí díla, ale i tak si stále udržuje jeho osobitý rukopis. (29.03.2012)

Iñárritu musí být náramně veselý pán, který točí s veselými lidmi samé veselé snímky :-)) Ale jo, dalo se, bylo to vpravdě ze života, jestli se živoření všech zúčastněných vůbec životem nazvat dá, pravdou je, že takový film jsem schopná vstřebat tak jednou za pět let. Tak zas někdy, pane režisére... (19.12.2011)