Manéž Boleslava Polívku

V manéži lze najít od všeho trochu. Už po 25 let je to více než trochu originálního humoru, nadsázky, tvůrčí svobody a také nuda. Poměr nudy asi převládá, i přes určitou pestrost, nejvíc. Velkým problémem je také fakt, že řada účinkujících se Polívkovi ani v nejmenším nevyrovná v jeho neúnavnosti a hlavně jeho dokonalým improvizačním schopnostem. Je však úctyhodné, jak dlouho se přes svoji celkovou průměrnost a specifický humor, tenhle pořad drží na televizních obrazovkách a těší se stále přízni. Nijak extra se s ním nebavím, ale občas se na něho dá podívat. Rozhodně však tenhle druh pořadu nevyhledávám. Exhibující Polívka pořad jednoznačně táhne a je to v podstatě jeho kára. 50% (14.07.2012)

Manéž je místy nezáživná dokonale šaškovská záležitost, u které si na vtip musíte chvilku počkat, ale o to víc pobaví. Není to hláškovací souboj, ani komediální smršť. Je to cosi jedinečně neopakovatelného, nepřevzatého, v zásadě praštěného, dokonale vymyšleného a sebereflexního pojetí současnosti každého jednoho dílu v dané době. Na hokejisty, kteří čas od času vylezou z díry v Evropě, vyhrajou olympiádu a zase do díry zalezou, nejde zapomenout ani za tisíc let. Bolek umí, Bolek je šašek ... 100% = 5/5 (20.03.2011)

Ať se to komu líbí nebo ne, Bolek Polívka je původní rázovitý fenomén našeho klaunství a konferenciérství, naštěstí ne polistopadově pokleslého bavičství ani moderátorství. K úrovni i způsobu jeho vystupování mohou vznikat ty či ony výhrady, což je normální. Ale i tak mimo pochybnost zůstává hloubka, původnost a přínosnost Polívkovy osobnosti a nakonec i generace, navazující na odkaz malých divadelních forem padesátých a šedesátých let, jež samy jsou potomkem a rozvíjitelem první generace moderního českého kabaretu a tzv. malé divadelní formy. Tohle všechno se podařilo Polívkovi do jeho již nadčasového pořadu spontánně - a tvořivě - vložit a velmi často tuto samu o sobě víc než náročnou a tvořivou šablonu navíc obohacovat o nové a nové gagy "uvnitř" jednotlivých pořadů. Proslulost někdejších obdobných relací Horníčkových (HOVORY H), Werichových (zejména z r. 1968), NÁVŠTĚVNÍCH DNŮ DIVADLA SEMAFOR z přelomu šedesátých a sedmdesátých let zklasičtělé dvojice Grosmann-Šimek i podobných pořadů slovenského dua Lasica-Satinský naznačují, o jak cenný vklad do dějin české televizní zábavy se jedná. Vklad původní, hluboký, s nenapodobitelným a zřejmě i neopakovatelným brněnskomoravským akcentem někdejších Provázků. Uvědomíme-li si tento klasický "vrcholový" kontext, snáze Polívkovi i jeho hostům odpustíme občasné poklesky a nedodělky. Vždyť chybovat je lidské. (28.07.2009)

Bolek Polívka je pro mě naprostý buran a člověk, který by neměl v televiz skoro co dělat. A oni mu dají ještě vlastní pořad. Děs. Ovšem uznávám, že sem tam se objevila nějaká povedená scénka a aji něco co mělo do sebe víc něž jen blbý hůmor, takže 2 hvězdičky. Jinak, kdyby se někdo divil, proč jsem se na to dívala, když nemám ráda POlívku, tak proto, že se na to díval tatínek a přepnout jsem to nemohla. :) (31.12.2009)

Legendární zábavný pořad s Bolkem Polívkou, který bavil diváky před estrádami Tv Nova ještě v hluboké totalitě. Kvalita byla proměnlivá - od trapnosti po genialitu s nejlepší scénkou Tour de France s Karlem Šípem v hlavní roli. Dneska kdyby to nasadili v prime timeu tak to propadne, ale byly doby, kdy to frčelo. (01.03.2020)