Raňajky u Tiffanyho

výborně natočená romantická komedie. Největší zásluhu na tom mají režisér Blake Edwards a nádherná a skvěle hrající Audrey Hepburn. Škoda, že takovéto snímky už se dnes netočí, stejně jako je škoda, že dnes už není takovýto typ hereček jako byla Audrey, ale to je dáno dobou. Příjemný, milý, úsměvný snímek doplněný výbornou Manciniho hudbou. 1* přidávám za úžasného kocoura :o) (05.03.2009)

(1001) Film mě v některých neobvyklých aspektech svého příběhu mile překvapil a zaujal, ale při celkovém pohledu je prostě matoucí a nesourodý ten všudypřítomný souboj klasického hollywoodského narativu a queer podivínského úhlu pohledu Trumana Capoteho. Nejpatrnější je to asi v postavě Paula Varjaka, kterého se George Peppard ze všech sil snaží hrát jako klasického silného tichého typa, a přitom ta postava je asi všechno, jenom to ne. Patricia Neal je oproti němu strašně skvělá, a jelikož se jí daří dodat své postavě nejvíc podtextu, skryté ironie a sebeuvědomění, tak se mi na celém filmu líbila asi nejvíc. Co se týče Audrey Hepburn, tak jestliže jsem měla dojem, že v My Fair Lady šíleně přehrává, tak tady to rozhodně platí taky. Možná (a nejspíš) to byla v civilu opravdu fajn dáma, ale jakmile začne před kamerou rozbíjet věci nebo se vůbec pokoušet o jakoukoliv emoci, přijde mi to přehnané a neuvěřitelné. Samozřejmě kapitola sama pro sebe je ta absurdní a bizarní karikatura japonského umělce v podání Mickeyho Rooneyho - v rámci nastavené úrovně stylizace versus realističnost mi to prostě hlava nebere. Často u filmů, které jsou literárními adaptacemi, vypichuji, jak moc z filmu vyčuhuje nebo nevyčuhuje původní knižní struktura, a jestli je to dobře nebo špatně, a většinou to zmiňuji hlavně u filmů, kde je to špatně, ale zrovna v případě Snídaně mi to přijde to evidentní lešení jako plus, protože pomalé plynutí, nenápadné a zároveň skrytě komplikované zvraty a odbočky do rozsáhlých peripetií poskytují ideální prostor pro zobrazení vztahu mezi postavami a zároveň i jejich konkrétní osobnostní vývoj. Hlavně proto je mi ve výsledku vlastně dost líto, že se to všechno, stejně jako ústřední písnička, nakonec utopí v patosu. (26.12.2018)

Koktejlová bríza s letmými doteky zakaboněných spodních proudů, která dokáže být úžasně vstřícná, jiskrná a vitální, ale také úžasně statická a... letální. Buďte však bez obav, pozitiva (při překousnutí standardizovaných romantických patálií) převažují, třebaže jsem se vzdor očekávání zrovínka blahem netetelil. Audrey je (jak jinak) zlatíčko, drahoušek, je nepřekonatelně okouzlující/protivná (dle potřeby) ve všech hereckých polohách, zato "cylona" George Pepparda by v jeho podání rigor mortis zastala i figurína z výlohy Davidova fotbalového tajemství a jeden by nepoznal rozdíl. Lví podíl na dnes již prověřené klasičnosti má kromě Audrey sem, Audrey tam i akademicky oštemplovaná Manchiniho hudba, která dá posluchači možnost napojit se přímo z prchavé měsíční řeky... Ovšem Rooney aka pitvořivý Japonec? No comment. (07.03.2009)

Překrásný film!!! Už se mi u filmu dlouho nestalo, že by dvě hodiny uplynuly jako lusknutím prstu. A málokdy se mi stane to, že okamžitě po skončení filmu jej chci vidět znovu! Totiž, vemte překrásnou a talentovanou Audrey, dejte jí dostatečný prostor aby se mohla "vyblbnout" a pak prostor pro nějakou tu krásně smutnou scénu a máte z poloviny vyhráno. Pak si připočtěte vynikající scénář, výborné výkony ostatních rolí, (ten japonský domovník byl tak blbý a nehodící se do filmu, až mě začal bavit :-)) a spojte výsledný mix do jednoho filmu. Nemůžete neuspět. Prostě mě, na rozdíl od většiny, nedělá problém tohle zařadit do světového dědictví, nebo chcete-li klasiky, co se filmů týče. A už teď uvažuju, který film "vykopnu" z mé TOP 10!!! Tohle se mi už dlouho nestalo. Přesto všechno, co jsem zde vyjmenoval, měl bych pouze jednu výhradu, ale ta směřuje k pánům s ČT 2: Prosím vás, dávejte podobné filmy v originálním znění s titulky!!! Protože ač mám Postlerovou a Pyška jako dabéry rád, tady mi to vyloženě rvalo uši. P.S. Moon River je jedna z nejkrásnějších filmových znělek!!! (Ne-li nejkrásnější). (05.03.2009)

Adaptácia románovej klasiky Trumana Capoteho má punc jednej z najlepších romantických komédií. Na moje prekvapenie však film nie je ani moc romantický, ani veľmi vtipný. Typov ako Holly stretávam každý deň tucty a niekedy mám chuť takýmto pipinkám zakázať mať deti, aby ľudstvo napredovalo k vyššiemu priemernému IQ. I tak si film nedovolím odstreliť a to z dvoch dôvodov. Prvým je samozrejme dokonalá Audrey, ktorá mi liezla na nervy presne tak ako by ma jej postava rozčuľovala v skutočnosti. Druhým je skutočnosť, že niekto tým pipinkám musí ukázať aké je to uháňaňie boháčov úbohé, čo je pre mňa zároveň pointou i najsilnejším dojmom z filmu. Pointou a myšlienkou, ktorá však nanešťastie vyšumí do stratena vďaka sladkému there- must-be –a happyend koncu, pretože takto to vážení v živote týchto typov nechodí. 8/10 (09.01.2006)