Raňajky u Tiffanyho

Nezapomenutelné momenty jsou proloženy průměrností a poskládány v neústrojný celek. Zpočátku nepříliš vtipná a romantikou neoplývající romantická komedie se teprve někdy v půli stane v dobrém slova smyslu hodnou svého žánru. Scény z onoho dne, kdy se Holly a "Fred, darling" vydávají dělat věci, které nikdy nedělali, vyvolávají na divákově tváři přesně ten správný přihlouple blažený úsměv. A okamžik, kdy se mladý spisovatel vymaní z gigolovského područí, aby ve jménu lásky učinil svobodný krok do nezajištěnosti, opravdu povznáší. Jenomže klišovitý happyend provázený navíc obligátním deštěm sráží vše zas o patro níž. A ani pokus o morální apel příliš nenadchne - americký sen o bohatství a volnosti je vyměněn za jiný sen o naplněné romantické lásce (chápané navíc - ústy milencovými - jako majetnické "You belong to me."). Vsadil bych korunu, že se rozvedou... (23.10.2006)

50% - Průměrná romantická polévka, která by bez Manciniho songu Moon River a krásy Hepburnové zanikla v moři scenaristicky zdařilejších veseloher. Přeceňovaný film s dosti nesympatickými hlavními postavami, kterým se od začátku prostě nedá fandit (jediný, kdo mi připadal aspoň trochu reálný, byl zde všemi nenáviděný Japonec odshora). Zklamání... (10.09.2013)

Velké hvězdě světové kinematografie Audrey Hepburn v kariéře vždycky výrazně pomáhal její křehký vzhled, něžná tvář a úžasná kukadla, za kterými dokázala dovedně zakrýt, že až tak skvělou herečkou není, a vedle výše zmíněných přednostní hrál v jejím úspěchu roli i fakt, že si dokázala vhodně vybrat role tak, aby si na nich nevylámala zuby. Přesto se v její filmografii najdou mnohem náročnější snímky než Snídaně u Tiffanyho, jako je např. My Fair Lady nebo filmy, kde musela prodat mnohem víc hereckého umu, jako je kriminálka Čekej do tmy. V případě jejího patrně nejslavnějšího filmu Snídaně u Tiffanyho jsem měl vždycky pocit, že ten film divákovi neservíruje ani tak příběh, jako právě Audrey a její vnady. Je to prostě one girl show, jinak se dá Snídaně u Tiffanyho považovat za veskrze průměrnou romantickou konverzačku, která mě ani jednou nerozesmála a na dvou či třech místech mě lehce zasáhla svou dojemností. Chtěl jsem dát tři hvězdičky, ale když jsem se k filmu nyní napotřetí vrátil, dokázal jsem u něj natvrdo usnout, a to by se tříhvězdičkovému filmu stát nemělo. Celkový dojem: 45 %. (24.10.2010)

Hovorí sa, že „poslušné ženské sa dostanú do neba, zlobivé tam kam chcú“ a presne o tom bola pre mňa táto sladká romantika...a scenár nebol až tak podstatný. Zásluhou geniálneho hereckého výkonu Audrey som tej malej mršnej Holly odpustila veškerú naivitu, vypočítavosť a sebectvo a emočne ma úplne dostala. Zo všetkých najlepšie však zahral neskutočne rozkošný Hollyn kocúr – ten ma bavil zo všetkého najviac. Raňajky u Tiffanyho majú údernú pointu, sladký záver a viem si predstaviť pustiť si to znova, znova a znova... (04.09.2008)

"Snídaně u Tiffanyho" zosobňuje Hollywood v jeho nejklasičtějším i nejhorším světle. Na jednu stranu zde máme skvostně hvězdnou Audrey Hepburn, vyprávění s hořkosladkými tóny a precizní řemeslné uchopení. Ale proti tomu stojí také naprosto strašlivě kýčovitý konec, který zcela popírá vše předchozí. Veškerou potenciální hloubku a mnohoznačnost nejen ústřední postavy, ale i celého obrazu vyprázdněnosti a umělosti amerického popelkovského příběhu sveřepě zadupává do země. V jádru, respektive v předloze je "Snídaně u Tiffanyho" vlastně předchůdcem Soderberghovy "Dívka na přání", přičemž až do onoho falešného finále by jím mohla být i filmová verze. Jen namísto odtažitosti a cyničnosti moderního filmu zde v prasklinách povrchní bezstarostnosti a rozjuchaného života nekonečné party prosvítá trpkost a sebelítost konzumních pohádek. S trochou tolerance a velkým množstvím sympatií hlavně vůči ikonické Audrey Hepburn, lze nad filmem přimhouřit oči a omlouvat jeho zradu na divákovi stejným způsobem jako po zásluze tolik kritizovaný part Mickeyho Rooneyho - to tehdy bohužel takhle bylo normální, respektive dominantní. Hollywood byl  tehdy otevřeně rasistický, obrušoval hrany všemu vyčnívajícímu, osobité a svéhlavé ženské postavy významně zpráskané vracel do náručí mužného hrdiny a místo podnětné katarze přinášel falešné iluzie. (06.06.2021)